Potřebujeme vladaře sedícího na Hradě, odtrženého, vysoko nade všemi?
Vážený pane profesore, opět nastává období, kdy se erudovaní vědátoři i prostý lid budou přít, zda za prezidenta volit Losnu, či Mažňáka. Nikdo si kupodivu nepoloží hlavní otázku, zda opravdu potřebujeme vladaře sedícího na Hradě, odtrženého, vysoko nade všemi? Poučme se z našich novodobých dějin. V čem nám byl který z našich prezidentů prospěšný? T.G.M., zakladatel, ale také tatíček, náhražka vrchnosti pro nevolníky. E. Hácha – kolaborant z donucení, stařec, loutka. E. Beneš – kapitulace 1938, útěk 1938, podvolení a zrada 1948. Gottwald (a všichni další rudí prezidenti) vlastizrada, justiční vraždy, lži, charakterové vady, alkoholismus ruského typu. V. Havel – vysvobození z marasmu komunistického zhroucení, zápis ČR na mapu světa, odsun Rusáků (+Kocáb), ale také neodsouzení komunistických zločinců a spolupráce s některými. V. Klaus – kapitalismus typu „zhasněte, kdo si nenakrad‘, nic nemá, jeho problém“, narcis. M. Zeman – lůza na Hradě (Mynář, Nejedlý aj), zrada (Rusko – Čína), pohrdání lidmi, ztráta soudnosti. Máte chuť v tom pokračovat? Aristokracie byla (bohužel) zrušena před více než sto lety a plebejcům neprospívá se za ni vydávat. Hrady a zámky nechť slouží turistům a obdivovatelům historie. Miroslav Smrž, České Budějovice
Mnohé z argumentů proti potřebě mít prezidenta v moderní české společnosti sice stojí za zvážení, ale obávám se, že oproti důležitosti hluboce zakořeněných archetypů „otce národa“, „tatíčka“ či stařičkého mocnáře přece jen neobstojí. Téměř každá lidská společnost je uspořádána do hierarchie dominance. To jest tak, že jsou jedinci sobě vzájemně nadřízení a podřízení a každý v oné pomyslné pyramidě zná své místo. Na jejím vrcholu bývá zobrazován faraón, a nyní tedy prezident. Jeho moc je sice pouze symbolická, ale o to právě jde. Sociální hierarchie potřebují také pojivo, jež je vyztužuje a drží pohromadě. Takovým pojivem jsou sdílené hodnoty a zájmy, kulisa vnějšího nepřítele, ale také symboly a rituály. Kdyby prezident bydlel v paneláku a na jakékoliv jednání přijel ojetým favoritem, tak by to v očích národa zcela jistě nebyl prezident, nýbrž něco jako Mr. Bean.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
