Měnová válka změní svět. Mnoho zemí už nechce dolar jako globální jedničku
Válka na Ukrajině změnila úplně vše. Jednou z věcí, která je pro globální ekonomiku klíčová a přitom se o ní vůbec nemluví, je postavení dolaru ve světovém obchodě a devizových rezervách centrálních bank. To, že Západ zmrazil část devizových rezerv Ruska v hodnotě 300 mld. dolarů, vyděsilo mnoho zemí, které se Západem nesympatizují, ale přitom ho až dosud svým držením dolarových devizových rezerv podporovaly. To se nyní mění.
Snahu o opuštění závislosti na dolaru přitom pozorujeme už dlouho. Např. Rusko mělo v roce 2012 v devizových rezervách americké státní dluhopisy ve výši 150 mld. dolarů. Krátce před zahájením války na Ukrajině to byly ale už jen 2 mld. dolarů. Rusko prostě počítalo se střetem s Amerikou. Připravovalo se na to. Nechtělo americké dluhopisy. Amerika ale žije na dluh. Dluhopisy jsou krví americké ekonomiky. Když je nebudou centrální banky kupovat, bude mít problémy.
Podobně to mají i další centrální banky světa. Často to ale nedělají jako Rusové, že by rovnou snížily objem amerických dluhopisů, ale prostě už je nepřikupují. Když rozšiřují devizové rezervy, nakupují zlato. V loňském roce tak centrální banky nakoupily nejvíce zlata od roku 1967. Nákupy se tedy vrátily tam, kde byly naposledy v brettonwoodském měnovém systému, kdy byl dolar ještě pevně navázán na zlato. To je pro Ameriku alarmující. Centrální banky mnoha zemí světa zkrátka hledají alternativu k dolaru. Euro, švýcarský frank ani juan jí nejsou.
Má to různé důvody. Evropa je slabá. Švýcarských franků je zase vzhledem k velikosti země málo a Čína ještě není dost silná. Pozice Ameriky jako globální jedničky se tím ale přesto podlamuje. Rusové své opuštění dolarových rezerv plánovali dlouho. Už v roce 2006 prohlásila tamní centrální banka, že bude usilovat o to, aby měla výhledově 20 až 25 % devizových rezerv ve zlatě. A to se také stalo.
Rusové přestali po zahájení války zveřejňovat stav svých devizových rezerv. Jen tvrdí, že jsou dostatečné. Poslední data zveřejněná před válkou, říkají, že ve zlatě má 21 % devizových rezerv. Nyní to bude nejspíš mnohem více. Předpokládám, že centrální banka podporuje tamní těžařský průmysl velkými odkupy.
Podle statistiky nakupuje zlato hlavně centrální banka Číny. Ale pozor, jsou tu i další země, které mají se Západem zvláštní vztah. Rekordní nákupy zlata jsme proto zaznamenali např. u Turecka nebo Uzbekistánu.
Přichází doba zlata
To, že Západ sáhl Rusku na devizové rezervy, vyděsilo mnoho diktátorů. Už dříve jsme viděli snahy o to, aby byla pozice dolaru jako globální jedničky oslabena. Snily o tom zejména země žijící z vývozu ropy. Nikdy to zatím ale nikomu nevyšlo. Ropu jako devizovou rezervu nelze srovnávat se zlatem. Žlutý kov je velmi těžký, takže v relativně malém trezoru může být ohromná hodnota. Navíc nepodléhá zkáze a hlavně je historicky osvědčené.
Centrální banky svými nákupy drží zlato nad vodou. To by totiž podle ekonomické teorie mělo jít dolů. Důvodem je to, že nenese žádný úrok. Úrokové sazby jsou přitom nyní kvůli inflaci v dolarech i eurech rekordní. Takto vysoké už nebyly léta. Investoři by proto měli preferovat dluhopisy na úkor zlata a éra zlata by měla teprve přijít, až budou úrokové sazby zase dole. To ovšem nepozorujeme. Zlato je díky centrálním bankám drahé.
Pokud by nedůvěra v Západ pokračovala a centrální banky dále nakupovaly zlato, měla by jít cena zlata ještě výš. I centrální banky, které po zlatu nepokukovaly z geopolitických důvodů, o jeho nákupu mohou začít uvažovat, protože uvidí jeho rostoucí cenu. Pozice dolaru jako globální jedničky je tím ohrožena. Čína se jistě domnívá, že by ho mohl jednou nahradit juan. Jenže to bude muset mnoho zemí přesvědčit, že je juan lepší než zlato, a to bude těžké.
Autor je hlavním ekonomem investiční skupiny CFG
