Vladimír Pikora: Vláda sice podporuje LGBT, přesto jde proti minoritám
Tak by šlo vnímat poslední dění kolem ČEZ. Zatímco většina společnosti sledovala souboj kandidátů na prezidenta, v Legislativní radě vlády se tvrdě pracovalo na zákonu, který by zjednodušil státu ovládnutí energetické společnosti ČEZ.
To je zajímavé. O možném rozdělení a znárodnění firmy se totiž mluvilo již v létě, jakmile vyskočily ceny energií do neuvěřitelných výšin. Pak se zdálo, že se stát spokojí s tím, že nehorázně zdaní energetiku a přijde s tzv. Wind Fall Tax.
Jenže nyní se zdá, že okradení drobných investorů přes novou daň nestačí. Co se stalo, že až s tak velkým zpožděním přichází vláda s myšlenkou plně ovládnout společnost? Proč nepřišla s vyvlastněním už v létě místo speciální daně? To je něco pro investigativní novináře.
Myslím si, že to je dáno nejspíš tím, že stát dlouho nevěděl, co chce. Chce celou společnost, nebo jen její část? Teď už asi ví. V létě se mluvilo o tom, že stát ovládne tu část ČEZu, kde se energie vyrábí. Zejména mu jde o jadernou energetiku.
To na první pohled vypadá logicky, ale jde o to, kolik stát do znárodnění dá. Nyní nejsou čtyřicátá léta, aby oškubal továrníky o vše. Tentokrát proti státu nestojí hrstka zbohatlíků, ale masy jednotlivců (zejména střední třídy), kteří si v akciích ČEZu spořili na důchod.
Akcie ČEZ mezitím letí nahoru
Ať už to bude jakkoli, investoři se domnívají, že od státu při výkupu akcií dostanou velkou prémii k ceně akcie na burze. Mnozí z nich se v myšlenkách inspirovali ve Francii, kde stát vykoupil minoritní podíl tak, že k tržní ceně přihodil 53 %. To by v českých reáliích znamenalo, že by stát vykoupil minoritu v ČEZu za výrazně více než 200 mld. Kč.
Jenomže ty nemá. Pokud by si na nákup ČEZu půjčil, opět by vyskočilo zadlužení státu, což při současných úrokových sazbách nikdo nechce. I bez nákupu ČEZu totiž dluh rychle roste. Už v roce 2025 bychom bez výkupu akcií měli za dluhovou službu zaplatit 100 mld. Kč.
Když se dívám na české politiky a schopnost, jakou středopravá vláda prosadila nehoráznou speciální daň, nějak se mi nezdá, že by stát chtěl vykoupit ČEZ jako ve Francii. Jsem skeptický, že by dal tak velkou prémii. Ale rád bych se mýlil.
V každém případě cena někde mezi 1300 až 1500 korunami by se podle mě minoritním akcionářům líbila. To bych považoval za fér. Pokud stát nevykoupí minoritní podíl férově, předpokládám, že zatáhnou stát do soudních tahanic. A bude to horší než lepší.
Český kapitálový trh jde do kopru
To, že stát přemýšlí nad tím, jak by snadněji ovládl firmu, mi indikuje, že nebude s minoritními akcionáři jednat v rukavičkách. To je ovšem hrozné. Mnoho lidí ztrácí důvěru v náš právní systém, což je pro rozvoj kapitálového trhu klíčové.
Navíc český kapitálový trh bez akcie ČEZu přestává dávat smysl. Na burze by už pomalu nebylo co koupit. V poslední době se na trhu objevují jen malé emise s nižší likviditou. Nebudeme mít náhradu za ČEZ. Diverzifikovat portfolio mezi likvidní tituly bude těžké.
Co udělat s ČEZ? Je znárodnění nutné?
Otázkou je, co bude, až zde bude plně státní ČEZ. Někdo si myslí, že to zlevní elektřinu. Ale ČEZ přece nebude prodávat elektřinu lidem přímo. Budou zde mezičlánky v podobě obchodníků s elektřinou. To znamená, že hrozí, že zákazník nezíská nižší cenu, ale že jen ohromný zisk zůstane u obchodníků.
Ano, pro výstavbu dalších bloků jaderných elektráren by bylo fajn, kdyby za tím stál plně stát, to ale přece neznamená, že polostátní firma nevystaví další jadernou elektrárnu.
Navíc když vznikne státní kolos plně a pouze kontrolovaný politiky, bojím se, aby to spíš než energetická společnost nebyla společnost podivně financující politické strany. Já si na rozdíl od asi médii zpracované většiny nemyslím, že je státem plně kontrolovaná společnost nutná. Na mě to je moc levicové. Navíc stát není dobrý vlastník. Pro mě je vyvlastnění jen jednou z možností budoucnosti naší energetiky. Podle mě je nutná cost benefit analýza více scénářů, jak nakládat s budoucností energetiky, kde znárodnění bude jen jednou z možností.
Sečteno a podtrženo, moc prosím politiky, aby výkup akcií provedli férově, aby investoři i drobní střadatelé mohli věřit v právní stát. To je něco, co je nezbytné pro dlouhodobý růst ekonomiky. Jakmile nebudeme věřit v právní prostředí, porosteme velmi pomalu. Navíc vše by nejspíš skončilo právními tahanicemi.
Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG
