Adéla Knapová: Justiční zločin, nebo spravedlnost? Kramný s návrhem na obnovu procesu neuspěl
Krajský soud v Ostravě dnes dopoledne zamítl žádost o obnovu procesu Petra Kramného. Podle soudního senátu, jemuž předsedala Šárka Skalská, nebyly pro obnovu shledány důvody.
S tím důrazně nesouhlasí obhájkyně Kramného JUDr. Jana Rejžková, podle níž k žádným vraždám ani nedošlo, a zřejmě podá proti rozhodnutí stížnost. Dle Václava Peričeviče ze spolku Šalamoun jde v Kramného případě přímo o justiční zločin, jenž byl nyní skandálně stvrzen.
Petr Kramný byl v roce 2016 odsouzen za vraždu své ženy a dcery elektrickým proudem na osmadvacet let. Usmrtit je měl během dovolené v egytském letovisku Hurghada. On konzistentně trvá na své nevině.
Svým holkám jsem neublížil
„Svým holkám Monice s Klárkou jsem nikdy žádným způsobem neublížil,” řekl soudnímu senátu na úplný konec závěrečných řečí, tedy po státním zástupci a obhájkyni, tuto středu Petr Kramný.
Dál trvá na tom, že je nevinný. Jeho advokátka Jana Rejžková dokonce tvrdí, že k žádné vraždě, natož pak dvojnásobné a ještě spáchané komplikovaným a téměř nemožným způsobem elektrickým proudem na dovolené v červenci 2013 v egyptské Hurghadě nedošlo, což znovu zopakovala i během závěrečné řeči, kde soud vyzvala k rozhodnutí ve prospěch obnovení procesu.
O obnově rozhodoval jiný senát než ten, který Kramného pod vedením soudkyně Gilové poslal na základě nepřímých důkazů do vězení.
„Jsem ráda, že snad konečně budeme mít možnost prezentovat fakta a závěry respektovaných znalců a odborníků a že budou brány v potaz, stejně jako skutečnosti, které vyšly najevo po odsouzení mého klienta,” řekla Reflexu loni v listopadu před začátkem jednání JUDr. Rejžková.
U soudu se poprvé dostali ke slovu renomovaní experti, jako například profesor MUDr. Ivo Steiner, autor více než 250 odborných publikací.
Petr Kramný byl celému projednávání osobně přítomen. Do vazební věznice v Ostravě byl z Mírova, kde si odpykává trest, eskortován s předstihem.
Nečekaný verdikt
Jednání o obnově probíhalo ve znamení víceméně jednoznačných prohlášení znalců obhajoby, kteří přinesli (nejen díky své nezpochybnitelné odborné reputaci) nové odborné závěry a postřehy k tomu, jak mohlo či nemohlo ke smrti obou žen dojít. Shodli se na tom, že za jejich úmrtí nemohl zásah elektrickým proudem, a celkem jednoznačně to dokázali.
Proti nim stála žaloba postavená na prokazatelně tendenční repitvě a posudku od ústavu, který ani neměl oprávnění daný posudek vytvořit. Zdálo se, že není možné návrh na obnovu procesu zamítnout. Soudkyně Skalská viditelně vnímala, co je jí předkládáno, doptávala se orientovaně a aspoň na první pohled dopřávala sluchu stejnou měrou jak žalobci Legerskému, tak obhájkyni Rejžkové. Také pozorně sledovala Kramného, jenž seděl celou dobu tváří přímo proti ní.
Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na obnovu většinu přítomných v soudní síni zaskočilo. I ti, co sledují kauzu od začátku a jsou vůči fungování české justice většinou pesimističtí, si v přestávkách sdělovali, že tento senát vypadá slušně a profesionálně a že tedy naděje na nový, spravedlivější proces, je nemalá. Rozčarování bylo po výroku soudu nemalé.
Jak tedy Monika a Klára Kramné, manželka a dcera Petra Kramného, zemřely? A opravdu je možné, že je Petr Kramný nevinný? Proč vlastně nebyla obnova povolena? Nejen o tom v příštím vydání Reflexu.
