Petr Sokol: Joe Biden jako Kyjevan. Jaký je význam překvapivé návštěvy amerického prezidenta na Ukrajině?
Dnešní překvapivá cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajinu uprostřed válečného konfliktu má potenciál zařadit se do historie ikonických cest jeho předchůdců v Bílém domě. Mám na mysli například slavnou cestu J. F. Kennedyho do Berlína v červnu 1963, při níž se tehdejší americký prezident přihlásil k osudu komunisty rozděleného města a pronesl dnes už legendární větu „Ich bin ein Berliner“, tedy „Jsem Berlíňan“. O dvacet čtyři let později na něj ve stejném městě navázal Ronald Reagan, který od Brandenburské brány vyzval sovětského vůdce Michaila Gorabčova k odstranění berlínské zdi lapidárními slovy „Strhněte tu zeď!“.
Bez mnichovanství
V Kyjevě dnes ale nejde o sílu projevu. Tady se hraje o udržení svobodné Ukrajiny a přítomnost amerického prezidenta ve městě, na které pravidelně lítají ruské rakety, má hlavně symbolický ráz. Symboly při tom mohou být někdy silnější než cokoli jiného. Bidenova přítomnost v ukrajinské metropoli totiž opět potvrzuje, že Západ v sobě tentokrát nemá ani špetku mnichovanství. Řada západních zemí neváhá Ukrajincům dodávat své moderní zbraně a vysílat do Kyjeva své nejvyšší představitele. Je to riskantní, ale důležité. Pro Ukrajince i pro zbytek Západu, protože Vladimír Putin nerozumí ničemu jinému než jasným slovům a konkrétním činům.
Joe Biden v ukrajinském hlavním městě neprohlásil „Jsem Kyjevan“ ani nevyzval ruského prezidenta „Skončete tu válku“, ale fakticky aspoň na pár hodin sdílel s Kyjevany i Ukrajinci jejich osud, kdy žádných z nich neví, odkud přiletí smrtící ruská střela. Navíc Bílý dům krátce po potvrzení spekulací, že se americký lídr skutečně nachází či nacházel na Ukrajině, vydal prohlášení, že USA poskytnou napadené Ukrajině další balík výrazné vojenské a ekonomické pomoci. To je klíčové v situaci, kdy se množí spekulace, že Ukrajina začíná být ve vojenských zdrojích už notně vyčerpaná.
Sirény místo Lvova
O Bidenově domácí politice si každý můžeme myslet, co chceme, ale tohle se americkému prezidentovi opravdu povedlo, a to včetně utajení, kdy si s manželkou ještě večer ve Washingtonu vyšel na neobvyklou večeři do restaurace mimo Bílý dům, aby vyvrátil spekulace, že míří na Ukrajinu, nebo odvážného rozhodnutí odmítnout možné setkání s ukrajinských prezidentem ve Lvově, který leží blíže polské hranici a více v bezpečí. Lvov ale zkrátka není takovým symbolem odporu Ukrajinců jako Kyjev, kde se během Bidenovy procházky po centru rozezněly sirény, označující letecký poplach.
