Datové schránky zrychlují komunikaci se státem. Přesto desítky tisíc lidí raději vrací svůj živnosťák
Už více než 40 tisíc podnikatelů zrušilo od začátku letošního roku svoji živnost. Oproti minulosti jde zhruba o trojnásobný počet. Příčinou tohoto stavu není bankrot, vysoké účty za energie nebo nějaká jiná katastrofa, ale zavádění datových schránek a povinností z nich plynoucích. A s tím se stále více živnostníků nechce potýkat, a proto své podnikání ruší. Přestože jde o další krok (tolik žádané) digitalizace veřejné správy a komunikace se státem, není prost mnoha chyb a nedomyšleností. A je možné, že kvůli nim ještě i několik dalších desítek tisíc lidí svůj živnostenský list ještě odevzdá.
Na úvod vše ještě zaveďme do náležitého kontextu. V současné době je v České republice registrováno zhruba 2,18 milionu živnostníků. Podle metodiky analytické společnosti Dun & Bradstreet podnikatelské aktivity z tohoto počtu vykonává jen 1,143 milionu. Ostatní vydaná živnostenská oprávnění jsou takzvaně spící, což v praxi znamená, že fyzická osoba má vydaný živnostenský list, ale podnikatelské aktivity nevykonává nebo příjem z této činnosti není její hlavní.
Od začátku letošního roku byla na všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ale i na spolky uvalena povinnost zřídit si datovou schránku. Tu lze využít pro řadu úkonů. Lze přes ně vyřídit osobní doklady, daňové přiznání, zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění, komunikovat s katastrálním úřadem či získat výpisy z Informačních systémů veřejné správy, například z rejstříku trestů či rejstříku bodového hodnocení řidiče.
Datové schránky tak mění způsob doručování a podávání úředních dokumentů. Datová schránka je elektronické úložiště sloužící k dodávání dokumentů a fungující s maximální mírou ochrany, tedy s ověřením totožnosti vlastníka schránky. Pomocí datových schránek je možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je takto od nich přijímat. Tolik suchá teorie.
Výčet kladů nebo zlepšení nevypadá špatně, tak proč došlo ke zrušení již desítek tisíc živností? Zde je potřeba zopakovat informaci ze začátku tohoto článku. Jde vesměs o lidi, kteří nepodnikají, ale živnostenský list mají doba ve skříni. V minulosti jim stačilo jen každý rok na finanční úřad nebo u svého zaměstnavatele uvést, že příjem z podnikání neměli žádný. Nyní by však museli spravovat a hlídat svoji datovou schránku, do které by jim chodily i další důležité písemnosti, které s podnikáním nemají nic společného. A takového úředního šimla řada lidí živit nechce.
Zavedení datových schránek má samozřejmě i své další záporné stránky. Například ti, kterým schránka je či bude zřízena, musí počítat s tím, že jeho jméno a kompletní adresa budou veřejně dostupné. Půjde tak o luxusní zdroj informací pro všechny sběratele a přeprodejce kontaktů na živé firmy, pro všechny spamery a zasílače nevyžádaných obchodních sdělení.
Je tu ještě jeden aspekt. Ti, kterým stát ze zákona zřídil datovou schránku, musí letos podat daňové přiznání elektronicky, nikoli v listinné formě. Ošemetné to je v tom, že stát nestíhá a řada OSVČ v tuto chvíli ještě schránku zřízenou nemá a čeká na ni. Do této schránky by jim přitom měly přijít například výpisy s přehledem zaplacených záloh pojištění. Navíc Finanční správa hrozí, že pokud OSVČ podají přiznání v listinné podobě, mohou to finanční úřady posoudit tak, jako by žádné přiznání podáno nebylo, a následně uložit příslušnou pokutu.
Podtrženo sečteno, zavedení datových schránek je krokem správným směrem. Vadou na kráse je, že všechno probíhá klasicky po česku, to znamená pomalu a v některých ohledech nedomyšleně. Zároveň se to pak stává (zcela zbytečně) i nástrojem politického boje. V následujících týdnech a měsících je proto co zlepšovat. Zároveň by stát alespoň v letošním roce měl projevit určitou benevolenci při striktním vymáhání formy komunikace s novými držiteli datovek. V opačném případě hrozí, že proti nim poroste odpor a při nejbližší možné příležitosti dojde k úpravě a ještě dalšímu znepřehlednění celého systému.
