Pavel Páral: Krachy amerických bank krizi nevyvolají, se švýcarskou Credit Suisse to může být horší
Víkendový pád dvou středních amerických bank vyděsil svět. Ten se začal ptát, zda se neopakuje rok 2008, kdy bankrot americké investiční banky Lehman Brothers strhl západní kapitalismus do dlouhé a bolestivé finanční krize. Za pár dní bylo jasno. Americká vláda a centrální banky FED sáhly do kapsy a doutnající požár bleskově uhasily. Přesto pochybnosti o tom, co bude dál, přetrvávají.
Co se vlastně stalo? Nic, co by se tak nebo onak nedalo očekávat. Krach známější a významnější z těch dvou Silicon Valley Bank (SVB) má svůj původ ve specializaci této banky na technologický sektor a začínající podniky, tzv. start-upy. To bylo a stále ještě z velké části je vysoce výdělečné podnikání. Nicméně obrovské investice v tomto oboru jsou velmi rizikové a konečný výdělek není vůbec jistý, ale když se povede opravdová trefa, vydělávají se obrovské sumy schopné uhradit investorům ztráty z mnoha jiných neúspěšných pokusů. Čím nižší je výnos z méně rizikového podnikání a investování, třeba do dluhopisů kvůli nízkým úrokům, tím lákavější je podstoupit jisté riziko. V okamžiku, kdy úroky rostou, dochází k poklesu investic a odlivu kapitálu ze začínajících rizikových firem a firmiček.
SVB těmto společnostem jen půjčovala, ale také jim spravovala účty a držela depozita. A to v obřím měřítku. Často pak i jejich majitelům. Jak rostly v USA úroky, celému sektoru vysychal příliv peněz od investorů a musel i na běžný provoz čerpat z úspor u banky. Odliv hotovosti pak byl pro SVB problém, protože proti depozitům držela dlouhodobé státní dluhopisy. Ty ale nakoupila ještě v době nízkých úroků, tedy s výnosem třeba jedno procento. V praxi to hodně zjednodušeně vypadá tak, že banka kupuje dluhopis za cenu sníženou o částku, která odpovídá úroku, který stát zaplatí do doby výnosu. Když pak na trhu úrok klesá pod jedno procento, cena dluhopisu roste. A obráceně, když úroky rostou, dostanete za takový dluhopis méně, než jste zaplatili na počátku. Banka v takové situaci drží dluhopis až do splatnosti, protože dostane za něj celou nominální hodnotu, tedy i jednoprocentní úrok. Pokud musí prodávat, utrpí okamžitou ztrátu.
A SVB se kvůli snižování depozit a tomu, že včas neřešila možnost, že jí bude chybět hotovost, dostala do situace, kdy potřebovala peníze na výplatu klientům, a mohla je získat jen prodejem dluhopisů s velmi vysokou ztrátou. A aby vyhovovala bankovním pravidlům, potřebovala doplnit kapitál o dvě miliardy dolarů. Klienti se lekli a začal hromadný run na banku, tedy masové vybírání vkladů, což žádný peněžní ústav neustojí.
Druhá zkrachovalá Signature Bank zase zřejmě doplatila na rozsáhlé obchody s firmami z kryptoměnového byznysu a podobný problém s dluhopisy. Americké úřady v reakci na krach poskytly klientům záruky na vyplacení vkladů v celé výši, tedy nejen těch pojištěných ze zákona. A bankám na trhu nabídly pomoc s hotovostí v případě potíží, jaké vyvolaly znehodnocené dluhopisy.
A trh se uklidnil. Jenže ne nadlouho. Ve středu se na burzách prudce propadly akcie jedné z největších švýcarských bank Credit Suisse o dvacet procent. Jde o úplně jiný případ. Popravdě tato slavná ikona švýcarského bankovnictví má své problémy už několik let. Zasáhly ji vážné skandály, když přišla o spoustu peněz při pádu podvodné finanční společnosti Greensill a amerického fondu Archegos či byla stíhána kvůli praní špinavých peněz pro mezinárodní zločinecký gang. A klienti od ní docela ve velkém odcházejí už déle. Zvyšování úroků a pokles cen dluhopisů i zde musí být cítit.
Banka loni vyměnila kompletní management a prochází velkou restrukturalizací. Za loňský rok vykazuje astronomickou ztrátu v přepočtu skoro 180 miliard korun a americká Komise pro cenné papíry žádala minulý týden po bance dodatečné informace o finančních tocích před třemi až čtyřmi lety. Pokud by tato opravu velká mezinárodní banka padla, otřáslo by to mohutně celým evropským bankovním systémem mnohem více než aktuální události v USA. Také se akcie evropských bank začaly citelně propadat.
