Hradní jestřáb Pavel, zvonek Fiala a kukačka Jurečka aneb když dravec roztáhne křídla
Vláda si začíná všímat, že ji kdosi zastiňuje, ba dokonce ohrožuje. Kdosi, komu fandila a fandí, s kým počítala a počítá a koho podcenila. Nový prezident Petr Pavel ale nikdy svoje barvy ani rozpětí křídel, natož pak apetit nemaskoval.
Prototyp dravce
Petr Pavel je na první pohled dravec. Jestřáb nemusí vykřikovat, kdo a co je, zbytku lesa je to jasné, stačí zaklonit hlavu a dívat se, když letí, krouží a pak padá dolů. Vzdušný akrobat.
Jestřáb je prototypem dokonalého lovce, mistrem překvapivých útoků. Jeho lovecké schopnosti, odvaha a svým způsobem až zaslepenost, s jakou dokáže kořist pronásledovat, se zrcadlí v pojmenováních, která pro něj mají všemožné jazyky - všude v nich rezonuje respekt.
Má krátká zakulacená křídla a dlouhý ocas, umožňující rychlé manévrování a prudké otočky i v hustém lese. Téměř žádný jiný pták ani savec před ním není v bezpečí. Výjimečně pojídá i plazy, bezobratlé a dokonce i mršiny - téměř ideální k vyčištění nezdravé populace lesa, který si vzal do parády. Můžeme doufat, že podobný efekt přinese i naší nezdravé politické scéně?
Zaskočené hejno u krmítka
Jestřáb umí být nenápadný, ale když pak vyrazí do akce, nezbývá, než zírat. Což se právě děje. Podle lidí z okolí premiéra Fialy i některých ministrů konečně začíná vládě docházet, že do lesa přibyl dravec. A nelze napsat další dravec, protože jestřáb Pavel je jediný. Zbytek vlády jsou spíš vrabci či sýkorky, kominíčci…, překřikující a přetlačující se u krmítka.
Nebo třeba zvonek zelený, malý pěvec z čeledi pěnkavovitých, který byl zvolen českým ptákem roku loni - tak trochu jako premiér Fiala.
Zvonek je velký zhruba jako vrabec, většinou stálý až přelétavý a vyskytuje se na většině evropského území. Živí se především semínky, která obratně drtí v zobáku, bobulemi, nepohrdne ale ani pupeny a poupaty, rád vybírá zrníčka ze šípků. V zimě přilétá na krmítka a preferuje slunečnicová semena nebo arašídy.
Je jasné, že vedle jestřába nemá šanci. Na druhou stranu, když se drží ve stínu pod listím v křoví, které přirozeně rád vyhledává, a příliš nahlas nezpívá - a že to zase umí zvonek krásně, občas připomíná dokonce kanárka - jestřáb si ho nevšimne.
Hnízdní parazitizmus
Podobně bídně jako zvonek je na tom ve srovnání s jestřábem i taková kukačka. Zbarvením je tento pták velikosti holuba vcelku nevýrazný, zato hlasovými projevy na sebe upozorňuje - samci se na hlavně na jaře ozývají charakteristickým a pronikavým kukáním.
Ještě významnější než hlasová exhibice je však fakt, že kukačka je jediný ptačí druh v Evropě patřící mezi takzvané obligátní hnízdní parazity. Tento parazitizmus spočívá v kladení vajec do cizích hnízd a přenechání péče o mláďata jeho majitelům. Bohužel mladé kukačky mají velké nároky na přísun potravy a aby v hostitelském hnízdě přežily, musí se zbavit konkurence - k tomu přistupují již krátce po vylíhnutí, kdy zcela slepé kukaččí mládě na svůj hřbet postupně nabere všechna hostitelská vejce i mláďata a vyhodí je z hnízda ven.
Ministr Jurečka nyní předvedl manévr, který si nezadá s hnízdním parazitizmem, se svým chráněncem a spolustraníkem Hladíkem, jehož napůl silou, zpola zatím neznámými úskoky vecpal do vedení ministerstva životního prostředí.
Jestřáb tento manévr schválil. Pro teď. Ovšem jak už víme, když na to přijde, uloví si bez mrknutí oka k obědu nejen jiného ptáka, ale klidně i bezobratlého či mršinu. A tou se lze stát v politice na pozici ministra někdy proklatě rychle.
