Bulharsko očima Petra Sokola: Karatista se nedomluví s ekonomem z Harvardu, a tak vládne Rus
Bulharsko se v posledních letech vydalo izraelskou cestou. Kdyby šlo o ekonomické následování, asi by se to Bulharům líbilo. Jenže ono se jedná o neustálé opakování parlamentních voleb, které neprodukují stabilní vládu, ale opakované politické paty. Bulhaři kvůli tomu byli za poslední přesně dva roky, tedy od dubna 2021, u volebních uren v neděli již po páté, aby si zase vybrali nové poslance.
Volební výsledek je ovšem i tentokrát v zásadě stejný jako v minulých čtyřech dílech volebního seriálu. Dvě výrazné, prozápadní formace, které podporují pomoc Ukrajině v boji s ruskou okupací, získaly nadpoloviční většinu hlasů i mandátů v parlamentu a mohly by pohodlně sestavit většinovou vládu. Jenže nechtějí, a proto v úřadu premiéra sedí nestranický premiér, jmenovaný proruským prezidentem Rumenem Radevem. Tento generál vojenského letectva a postkomunistický politik prostřednictvím úřednické vlády sabotuje bulharskou pomoc Ukrajině a vede řeči o tom, že by se Bulharsko nemělo nechat zatahovat do války vojenskou podporou Kyjeva.
Hasič Bojko
Tuhle podivnou konstelaci by mohlo rozseknout spojení dvou nejsilnějších formací nedělních voleb. Nejvíce hlasů v nich získala strana expremiéra Bojko Borisova, která se jmenuje GERB, což je v češtině „znak“. Borisov je barvitá postava: bývalý hasič, karatista či bodyguard šéfa komunistického Bulharska Todora Živkova i bulharského bývalého cara Simeona II. Do politiky vstoupil jako nezávislý protestní primátor Sofie a nakonec se vypracoval až na několikanásobného premiéra a lídra jím založené středopravicové strany GERB.
Jeho sedmiletou vládu ukončila po různých aférách, kdy se třeba šířily údajné fotky jeho ložnice s pistolí a tučným svazkem eurobankovek na nočním stolku, úřednická vláda.
Ekonom pro vegany
V přechodném kabinetu byl ministrem hospodářství jmenován absolvent ekonomie na Harvardu Kiril Petkov, který dříve v zámoří pracoval pro potravinářskou firmu McCain nebo založil firmu na výrobu veganských probiotik, které údajně nenadýmají. Petkov v úřednické vládě odhalil plýtvání penězi ve státní bance a stal se symbolem boje za transparentnost v bulharské politice. S kolegou z Harvardu i úřednické vlády ministrem Asenem Vasilevem rychle založil novou, středovou, antikorupční politickou stranu „Pokračujeme ve změnách“ a vyhrál s ní druhé volby v roce 2021. Jeho vláda se ale opírala jak o poněkud proruské, postkomunistické socialisty, tak o populistické hnutí populárního zpěváka a televizního baviče Slavi Trifonova. A právě to Petkovovu vládu po devíti měsících sestřelilo a poslalo zemi k dalším předčasným volbám. V nich od té doby opakovaně bojuje Borisov a Petkov o vítězství. Prvního volí hlavně tradičnější pravicoví voliči na venkově, druhého mladší liberálové ve velkých městech. Představu o směřování země navenek mají velmi podobnou, doma se ale nemohou dohodnout, hlavně kvůli politickému stylu a přístupu k boji proti korupci. Borisov byl dokonce za Petkovovy vlády krátce kvůli korupci obviněn.
Proti všem
Je logické, že v téhle situaci roste v balkánské zemi únava z politiky. Dobře to ilustruje nejenom výsledek protestní, nacionalistické a proruské strany Obnova, která nyní s více než 13 procenty vyrostla už na pozici třetí nejsilnější strany v parlamentu, ale také počet hlasů „proti všem“. Bulharský volební zákon totiž, podobně jako v dalších zemích na východ od nás umožňuje voličům zaškrtnout na volebním lístku variantu „nepodporuji nikoho“. Takových hlasů bylo v neděli odevzdáno již přes 100 tisíc, a kdyby tito voliči podpořili virtuální politickou stranu, byla by skupina „proti všem“ zastoupená v bulharském parlamentu nějakými zhruba 11 poslanci.
Turci nebo repete
Teď se v Bulharsku trochu spekuluje o tom, že nelevicoví lídři dostanou konečně rozum a sestaví spolu stabilní vládu, protože liberální expremiér Petkov vidí, že karta „Antiborisov“ postupně ztrácí sílu a šesté volby v řadě by ho ještě více oslabily. Borisov zase signalizuje, že bude jednat se všemi stranami v parlamentu, a tak se spekuluje i o potenciální koalici tradičních stran – pravicového GERBu, levicových socialistů a formálně liberální, ale ve skutečnosti etnické strany DPS, kterou volí téměř výhradně bulharští Turci a Romové.
Bulharská média si ale nejčastěji myslí, že přijde další pat, pokračování úřednické vlády a šesté volby na podzim společně s komunálkami. Těmi by Bulharsko dokonce trumflo Izrael a jeho rekord v opakování voleb po sobě.
