Viliam Buchert: Co bude s tradičně proruským východem Ukrajiny? Putin tam řádí jako Hitler v Sudetech
Už několik týdnů se vedou diskuse o tom, kdy a kde Ukrajinci zaútočí při nové ofenzivě na ruské a proruské okupační síly. Co z toho jsou spekulace a co pravda, zatím nevíme. Například ruské zdroje nadále spekulovaly o možném ukrajinském protiútoku přes řeku Dněpr v Chersonské oblasti a přes nádrž Kachovka v Záporožské oblasti. I kdyby se ale Ukrajincům podařilo na dalších místech Rusy zatlačit či vyhnat, otázka východu země, který byl tradičně proruský už předtím, zůstane otevřena. Navíc varianta, že se části Luhanské, Doněcké, Zaporožské a Chersonské oblasti a Krym navždy odtrhnou od Ukrajiny, není vyloučena. Ruská vláda i samotný prezident Putin tam totiž nastolují pořádky jako Hitler v Sudetech.
V Luhanské a Doněcké oblasti, které separatisté vyrvali z ukrajinského těla již před lety, je ekonomická, bezpečností, společenská i demografická situace neutěšená. Tyto části východní Ukrajiny byly většinově vždy proruské a že by zde převládl ukrajinský živel, a že by zde uplatnila moc opět kyjevská vláda, je v těchto dnech spíše iluze. Podmínkou toho by muselo být vyhnání a likvidace všech ruských ozbrojených sil i jejich domácích pomahačů. To se zatím nedá předpokládat. Samozřejmě, že zde pořád ale žijí i lidé, kteří chtějí žít pod vládou Kyjeva, ale těch je menšina.
Kdyby ale skutečně došlo k ovládnutí východu země ukrajinskou armádou a pak i civilní správou, nastala by situace, kterou jsme znali z československých Sudet po válce, kdy byly tyto regiony po vyhnaných Němcích znovu osídleny. Samozvané lidové republiky na území Luhanska a Doněcka vyhlásily nezávislost už v roce 2014 a postupně se jejich spoje a svazky s Ukrajinou zcela přetrhaly. Odešla odhadem polovina obyvatel, zůstali lidé v důchodovém věku, nebo ti, kteří nemají kam jít, jsou méně vzdělaní či nechtějí domovy opustit za žádnou cenu. Mnoho mladších a úspěšnějších je už pryč. Co s tím? Budou to totiž regiony, které budou potřebovat obrovské finanční injekce, aby se někdy probraly k normálnímu životu. A do toho se nikdo nepohrne za jakéhokoli stavu.
Rozdílná situace panovala na okupovaném Krymu, kterému se dařilo daleko lépe, protože je to oblíbené místo ruských dovolených. Ty sice zásadně ovlivnila loňská blízká válka, ale na Krymu je prorusky smýšlejících lidí naprostá většina. K Ukrajině nebudou chtít zpátky za žádnou cenu a to už asi nikdy.
Putin jako Hitler
Zatímco svět spekuluje, kde a kdy Ukrajinci zaútočí a zda už mají na to dostatek západní výzbroje a výstroje, tak ruská vláda i prezident Putin postupně proměňují okupovaná území východní Ukrajiny v čistě ruské oblasti. Nejde jen o samotnou vojenskou přítomnost, ale i institucionální a společenské změny, na které Západ tolik nevidí, protože se logicky a správně teď soustředí především na ukrajinskou armádu a skupiny kolem prezidenta Zelenského.
Jenže jeden z posledních dekretů Putina připomíná výzvy k zahájení genocidy či etnických čistek. Podívejme se na něj.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 27. dubna dekret, který kodifikuje podmínky pro další rozsáhlé deportace obyvatel okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruska. Putin podepsal výnos nazvaný „O zvláštnostech právního postavení některých kategorií cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti v Ruské federaci“, který definuje osoby žijící na Ruskem okupovaných územích, které deklarovaly přání ponechat si své současné (tedy ukrajinské) občanství a odmítají přijmout ruské pasy, jako „cizí státní příslušníky a osoby bez státní příslušnosti, které v současné době pobývají v Ruské federaci“. Dekret tvrdí, že tyto osoby mohou na okupovaných územích pobývat jen do 1. července 2024, a naznačuje, že po tomto datu mohou být deportovány. Dekret také kodifikuje donucovací metody, které mají obyvatele okupovaných oblastí přimět k přijetí ruských pasů, a také stanoví podmínky pro deportaci Ukrajinců, kteří nesouhlasí s tím, aby se stali ruskými občany. Renomovaní právníci u toho upozorňují, že podobné snahy zaměřené na deportaci Ukrajinců mohou představovat porušení Ženevské úmluvy o prevenci a trestání zločinu genocidy a také potenciální záměrnou kampaň etnických čistek.
Ruské okupační orgány nadále také vyhlašují patronátní programy s ruskými federálními subjekty. Kolaboranti z orgánů Záporožské oblasti a hlava Čuvašské republiky Oleg Nikolajev proto podepsali 27. dubna dohodu, kterou se Čuvašsko stává patronem okupovaného Berďanského rajónu v Záporožské oblasti. Zda to někdo chce, na to se místních neptají.
Ukrajinští představitelé nadále také upozorňují na nezákonné deportace ukrajinských dětí do Ruska. Kyjev poskytl Mezinárodnímu výboru Červeného kříže seznam 19 000 takových dětí. Červený kříž by měl mít podle mezinárodních úmluv pravomoc navštívit tyto děti umístěné v ruských táborech, pěstounských rodinách a dalších místech, kde ruské úřady děti nezákonně drží, ale není známo, kdy a zda se tyto návštěvy uskuteční. A ruské okupační úřady hodlají na konci školního roku, který se rychle blíží, odebrat například další ukrajinské děti ze škol v Horlivce v Doněcké oblasti a donutit jejich rodiče, aby s nimi pod záminkou evakuace odcestovali do Ruska. Jinak rodičům hrozím, že už své děti neuvidí.
Co dál?
Země, včetně Česka, které podporují Ukrajince v jejich oprávněném boji proti ruským okupantům a zločinné vládě Vladimira Putina, se správně zaměřují především na dodávky zbraní a pomoc ukrajinským uprchlíkům, kteří utekli do zahraničí. Ovšem na už okupovaných územích probíhá postupná genocida, etnické čištění, únosy dětí, nucení ke změně občanství, proměna celého vzdělávacího systému, který je teď pod silným vlivem ruské propagandy, a to samé se týká i místních médií a civilní správy. Ani budoucí případné vítězství Ukrajinců na východě státu nemusí proto znamenat, že situace v těchto tradičně proruských regionech bude vyřešena. Spíše zde bude dominovat ještě mnoho let marasmus a nestabilita.
