Rozpočet budou zachraňovat studenti. ODS brzdí úspory a zadlužuje Česko víc než Babiš
Po volbách se rozplynuly sliby vládních stran o tom, jak deficit státního rozpočtu vyřeší škrtáním na provozu státu. Teď už je zjevné, že rušením úřadů schodek nezmizí a že bude potřeba zvýšit daně. Nejvíce se nabízí zvýšit odvody OSVČ nebo daň z nemovitosti. Ministr Stanjura se místo toho chystá zdanit stipendia a příjmy studentů.
Od roku 2020 sice vzrostly výdaje státu, výrazně ale taky klesly jeho příjmy. Výběr daní se snížil o zhruba 150 miliard, aniž by se našly odpovídající úspory v provozu země. Nejvíce vzala z rozpočtu reforma daně z příjmu schválená ve sněmovně hlasy ANO, SPD a ODS, ve zkratce zrušení super-hrubé mzdy.
V dnešních mzdách znamená tehdejší snížení daní ztrátu rozpočtu ve výši 120 miliard. K tomu lze ještě připočíst zrušení daně z nabytí nemovitosti, zvýšení limitů pro paušální daň u OSVČ až do příjmové hranice 2 miliony ročně a snížení spotřebních daní (např. na naftu). Vyplývá to z analýzy institutů IDEA a PAQ research, které zároveň vytvořily vlastní návrh daňové reformy, jež by rozložila zátěž mezi různé typy daní. Podobný návrh nedávno představili také vládní Starostové.
STAN vykopl
Návrh Starostů je jakési vykopnutí diskuze o zvyšování daní v koalici. STAN navrhuje zvýšit daně z příjmu u zaměstnanců. Chtějí zavést novou základní sazbu 17 % (místo současných 15 %), od příjmu 81 tisíc měsíčně by byla druhá ve výši 21 %, od čtyřnásobku průměrné mzdy (za rok 2022 by to bylo 161 tisíc) pak 31 %. Kromě toho chce STAN zrušit slevu na nepracující manželku a naopak zvýšit slevu na poplatníka ze 31 tisíc na 35 tisíc ročně, čímž se docílí toho, že až do průměrné mzdy bude navýšení daní minimální. S příjmem 40 tisíc měsíčně by šlo o navýšení o 400 korun za měsíc.
Ve zkratce tento návrh znamená, že stát v krizi půjde pro chybějící peníze k nejbohatším zaměstnancům. Do rozpočtu by to mělo přinést 32 miliard navíc. Větší progresi v dani z příjmu podporují i další vládní strany: dlouhodobě ji prosazuje ministr Jurečka (KDU-ČSL) i Piráti. Progresivnější zdanění je navíc součástí doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro Českou republiku, vydaného zrovna před pár týdny. Na velký odpor zatím všechny pokusy o zvýšení daní z příjmů naráží u ODS a TOP 09.
Totéž platí i u otázky zvyšování odvodů OSVČ, které ODS rovněž nechce zvyšovat. Daň z příjmu u OSVČ v režimu paušální daně činí jen symbolických 100 korun měsíčně. Do paušální daně 6208 korun se přitom vejdou i OSVČ s příjmem přes 80 tisíc měsíčně. Výsledek je, že na dani z příjmu OSVČ stát ročně vybírá jen necelých 14 miliard, kdežto od zaměstnanců vybere téměř 150 miliard.
Zvýhodnění OSVČ je samozřejmě dané absencí zaměstnaneckých benefitů jako je dovolená a nemocenská. I tak je ale takový rozdíl obrovský, v rámci EU extrémní a prakticky neexistuje zřejmý důvod k jeho udržování. Ostatně, i IDEA a PAQ research uvádějí, že „Změny v paušální dani OSVČ či její zrušení jsou podmínkou všech smysluplných reforem daně z příjmu v ČR.“
Rozpočtové dárečky pro „lepší lidi“
Úplně narovinu řečeno: ODS udržuje nízké daně vysoko-příjmových OSVČ proto, že jde o základ jejích voličů. S mírnou nadsázkou jde o podobné „kupování“ voličských hlasů jako v případě Andreje Babiše a valorizací důchodů. Zkrátka jedna skupina obyvatel dostává určitou výhodu ze státního rozpočtu, na kterou ten rozpočet prostě nemá.
Obecně vzato je pak v Česku oproti zbytku OECD nadprůměrné zatížení práce (zejména skrze odvody u zaměstnanců) a silně podprůměrné zdanění majetku. Z celkového výběru daní v ČR tvoří majetkové daně jen 1 %, kdežto průměr zemí OECD je 6 %. I proto think-tank IDEA spolu s PAQ research navrhuje zvýšit i daň z nemovitosti či jiné majetkové daně, které můžou do rozpočtu přinést 15 až 30 miliard.
Namísto všech těchto kroků, které se nabízí, plánuje dle informací v médiích ministr Stanjura zvýšit daňové zatížení studentů. Chce zavést zdanění stipendií a zrušit studentskou slevu na dani z příjmu. Zvlášť v kontextu diskuze o doktorandech, kteří většinou pobírají mizerné stipendium 10 500 měsíčně, to zní dost kuriózně. Do rozpočtu to přitom přinese jen málo prostředků navíc, doktorandům by takový krok ještě snížil už tak skandálně nízké výdělky.
Ostatní vládní strany se až dosud chovaly v otázce daní opatrně a v podstatě se podřídily pojetí ODS, která má ministerstvo financí. V posledních týdnech začínají vystupovat sebevědoměji. Je to logické – vždyť třeba STAN má jen o jednoho poslance méně než občanští demokraté. Plnohodnotný konsolidační balíček má vláda představit během příštích týdnů. Uvidíme, jak moc si do něj STAN, Piráti a lidovci prosadí.
