Pavel Páral: Drama se nekoná, vláda škrtá opatrně a zleva, ale lidé to pocítí
Že s ozdravným balíčkem, který vláda přichystala k zabrzdění našeho neúnosného zadlužování a ve čtvrtek pět minut před dvanáctou předložila veřejnosti, nebude nikdo úplně spokojený, bylo jasné dopředu. Nakonec jsou však navržená opatření po první analýze méně bolestná, než se dalo čekat. Politicky jsou pak celý reformní balíček i změny v důchodovém systému natočeny poměrně výrazně doleva.
Na domácnosti nedopadne ani zvýšená DPH, přestože dochází k celkem rozsáhlým posunům. Dvě snížené sazby ve výši deseti a patnácti procent se slučují do jediné dvanáctiprocentní, a tak velmi mírně o dvě procenta mohou zdražit léky, ale proti tomu o tři procenta klesá zdanění potravin. A knihy zůstanou jedinou položkou s nulovou sazbou DPH. Zato čepované pivo podraží, protože skočí z desetiprocentní daně do základní 21procentní sazby. Celkově ale příjmy z DPH trochu nepochopitelně klesnou o šest miliard.
Vyšší daně z příjmu zasáhnou jen malou skupinu dobře placených zaměstnanců. Vyšší sazba 23 procent, kterou nyní platí až lidé s příjmem nad čtyřnásobek průměrné mzdy se posune už na trojnásobek. Na všechny zaměstnance však dopadne nové nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy, která se vlastně vrací zpět po zrušení karenční doby.
Zvýší se také podle očekávání daně z nemovitostí. To však ve většině případů bude činit stokoruny až nízké tisícikoruny ročně. Nejvíce nové daně odskáčou firmy, kterým se zvedne daň z příjmu o dva procentní body z 19 na 21 procent a přijdou o dotace, na něž si v posledních letech masově přivykly. Zatímco to první je výrazně negativní a vláda si to měla odpustit, protože podniky u nás platí ve srovnání se zahraničím nadprůměrné daně už nyní, tak to druhé je velmi dobrou zprávou pro českou ekonomiku. Výběr firemních daní je v poměru k HDP v Česku výrazně vyšší, než třeba ve Francii, nebo v Německu a podřízne to podnikání a investice.
Živnostníkům se pak začne zvyšovat vyměřovací základ pro sociální pojištění, což také podnikání moc nepomůže, ale byly ve hře i horší návrhy.
Celý objem úspor a zvýšených výdajů činí pro příští rozpočet zhruba 94 miliard korun, což je sice vysoká částka, ale již nyní naplánované a Sněmovnou potvrzené navýšení výdajů na obranu, či platy učitelů činí nyní možná až 120 miliard, takže otázkou je, se celý balíček v rozpočtu vůbec promítne viditelným snížením deficitu, nebo jen snížením té astronomické sumy, na kterou by mohl vystoupat. Slibné ale je, že už v dalším roce 2025 vzhledem ke kumulaci efektů hlavně ve výdajích, šetří podle vládních propočtů už 146 miliard.
Dlouhodobý efekt pak bude mít důchodový balíček, který má stabilizovat celý systém penzí. Otevírá prodlužování důchodového věku, zpomaluje valorizace u budoucích důchodců, ale především opět výrazně zvyšuje přerozdělování od lidí, kteří přispívají do systému hodně, k těm, kteří přispívají málo. Zásluhovost penzí dál masivně poklesne a stojí nyní za připomenutí, že v podobné situaci v roce 2010 rozhodl Ústavní soud, že výše důchodu musí nějak odpovídat výši příspěvku do systému a drastické redukční hranice pro výpočet výše penze, kterými to přerozdělování probíhá, označil za neústavní. Poté situaci poněkud změnila tehdejší penzijní reforma, kterou ale Sobotkova vláda zrušila. Nyní se vše posouvá v rovnostářských důchodech zase zpátky.
