Řecký volební guláš. Hrozí návrat komunistů Ciprase a Varufakise?
Celá Evropa si ještě pamatuje, jaké obavy panovaly, když se v roce 2015, uprostřed ekonomické krize v Aténách vlády ujal „umírněný“ komunista Alexis Cipras jako premiér a jeho prostořeký ministr financí Janis Varufakis. Volby tehdy vyhráli slibem, že nebudou platit řecké dluhy a vzepřou se údajnému „diktátu věřitelů“ v čele s Evropskou unií. Jenže Ciprasova politika byla trochu jiná a Varufakise vlastně hodil přes palubu, aby se s Bruselem nakonec dohodl. Ale i tak se při vzpomínce na toto duo mnohým vybaví pojmy jako krajní levice či populistické odmítání platit dluhy.
Superlevicové duo
Nedělní řecké parlamentní volby oba silně levicové politiky svedly opět dohromady, i když už tentokrát v jiných stranických tričkách. Alexis Cipras do nich vede nejsilnější opoziční stranu, jasně levicovou formaci Koalice radikální levice (Syriza). Ta sice podle posledních průzkumů nemá šanci ve volbách skončit první, ale může být za určitých okolností nejsilnější složkou levicové většiny v budoucím řeckém parlamentu.
Libertariánský marxista, jak si Varufakis rád sám říká, je předsedou a volebním lídrem řecké odbočky vlastní celoevropské strany Hnutí evropské demokracie v pohybu (Diem25). Řecká pobočka se jmenuje MeRa 25, což je zkratka z krkolomného názvu Evropská fronta realistické neposlušnosti, což vystihuje Varufakisovy politické názory. Této jeho straně se už před čtyřmi roky podařilo probít přes čtyřprocentní hranici do řeckého parlamentu a teď má šanci své zastoupení obhájit.
Dědičný premiér
Volby zřejmě vyhraje konzervativní strana současného premiéra Konstantina Mitsotakise – Nová demokracie. Potomek jedné z řeckých politických dynastií zažil v čele země ekonomický boom postavený na nízkých daních i ozdravení turismu, který je nejdůležitější složkou místního hospodářství. Ani aféry, jako ta s odposloucháváním šéfa jedné z opozičních stran, mu nesebrala podporu voličů. O povolební obhajobu pozice premiéra se ale Mitsotakis musí obávat kvůli změně volebního systému, kterou sice prosadila ještě levicová Ciprasova vláda, ale platit bude až od nedělních voleb. Krajní levice totiž zrušila bonus pro nejsilnější volební stranu, který byl dlouholetou řeckou tradicí a dával zemi stabilní vlády. Po mnoha letech se proto teď bude poprvé volit podle poměrného systému, který nedá v současné situaci nikomu většinu.
Mitsotakisovi proto budou i při předpokládaném vítězství chybět koaliční spojenci. Nabízela by se snad jedině nacionalistická a euroskeptická strana Řecké řešení, která ale asi nebude tak silná, aby dala s premiérovými konzervativci z Nové demokracie dohromady většinu. Navíc s ní teď premiér nemá nejlepší vztahy, když několik jejích současných poslanců krátce před volbami přetáhl do svého parlamentního klubu.
Rozhádaná většina
Očekává se proto levicová většina složená ze čtyř stran. Vedle Ciprasovy strany Syriza a Varufakisovy formace by ji měla tvořit ještě tradiční socialistická strana PASOK, která tvrdě zaplatila za to, že zemi dovedla do ekonomické krize. Kdysi samostatně vládnoucí strana se dnes krčí kolem 10 procent. Letošní nadějný nástup Pasoku v boji o návrat k politickým výšinám navíc zastavilo nedávné zatčení jeho místopředsedkyně Evropského parlamentu za údajnou korupci ve prospěch Kataru. Tenhle levicový trojlístek má mezi sebou mnoho třenic, ale nějak by se snad nakonec dokázal na vládě domluvit, i když nyní Cipras i PASOK vylučují spolupráci s Varufakisem, který už zase v kampani navrhuje vystoupení Řecka z eurozóny.
K většině by ale potřebovali minimálně tichou podporu poslední levicová strany, kterou naneštěstí pro ně tvoří tvrdě stalinistická Řecká komunistická strana (KKE), která bude v povolebním vyjednávání opravdu tvrdým oříškem, protože bere i umírněného komunistu za zrádce pravých ideálů.
Volební repríza
V Řecku se proto všeobecně očekává, že nakonec nikdo vládu nesestaví a parlamentní volby se zopakují na počátku července. V nich ale zase bude platit jiný volební systém, schválený konzervativci po nástupu do vlády v roce 2019. Ten už opět bude dávat volebnímu vítězi bonusové mandáty a přiblíží mu šanci sestavit jednobarevnou vládu. Na to spoléhají hlavně konzervativci z Nové demokracie, kteří věří, že se levice nedokáže shodnout na pestrobarevné vládě a k urnám se proto půjde znovu.
Bez extremistů
Vzhledem k očekávání, že tyto volby nic nerozhodnou, je kampaň poněkud ospalá. Oživilo ji jen obvinění jednoho z politiků Ciprasovy strany z údajného znásilnění členky strany PASOK nebo debata nad rozpouštěním politických stran a jejich vylučováním z voleb. Konzervativní vláda totiž na počátku roku v parlamentu prosadila zákon, podle něhož je možné z voleb diskvalifikovat strany, jejichž faktičtí vůdci byli odsouzeni za závažné trestné činy. Zákon byl pro letošní volby okamžitě využit a z voleb byla vyloučena „Národní strana – Řekové“, jejíž zakladatel Ilias Kasidiaris si odpykává čtrnáctiletý trest odnětí svobody za účast na kriminálním spolčením. Toho se dopustil ještě jako vysoký představitel neonacistické strany Zlatý úsvit, která byla třetí nejsilnější stranou Řecka v dobách vrcholící ekonomické krize, ale její vedení bylo následně usvědčeno z organizování násilných akcí, včetně zavraždění levicového rapera nebo násilných útoků na levicové aktivisty a migranty a strana byla soudem uznána za zločineckou organizaci.
Ani neúčast extremistů ve volbách ale zřejmě nepřinese zemi stabilní vládu a výsledkem voleb bude buď jejich rychlé opakování, nebo slepenec nesourodých levicových stran s Ciprasem a Varufakisem.
