Petr Sokol: Většina slovenských stran vznikla jako marketingový projekt a tak i funguje
Na Slovensku se odehrály dvě dosud nevídané věci. Země má poprvé v samostatné historii úřednickou vládu a premiérem je premiérově etnický Maďar. Prezidentce Zuzaně Čaputové došla trpělivost s politickým chaosem a rozhodla se jmenovat premiérem nestranického kabinetu dosavadního viceguvernéra národní banky Ľudovíta Ódora. Málo známý elitní ekonom, jenž stál u návrhu na zavedení rovné daně nebo u přechodu na euro, má zemi dovést k zářijovým předčasným volbám. Ty způsobil rozpad pravostředové koalice na konci loňského roku.
Pravicové karamboly
I další nelevicová slovenská vláda skončila fiaskem a opět nedokázala dovládnout až do konce funkčního období. Tentokrát za pádem vlád Igora Matoviče a Eduarda Hegera stojí v první řadě osobnosti dvou pravicových lídrů. Nemožnost dlouhodobé spolupráce mezi volebním vítězem Igorem Matovičem a jeho vicepremiérem Richardem Sulíkem rozložila vládu. Jedná se o třetí podobnou havárii slovenské pravice v řadě, nabízí se proto otázka po hlubších důvodech.
Těch je několik. Za prvé platí, že slovenská politika je podobně jako naše rozdělená na dva názorové světy. Ten levicově populistický je mnohem jednotnější a politicky kompaktnější než pravostředová část politického spektra, kterou na Slovensku silně dělí daleko ostřejší rozdělení na hodnotové liberály a konzervativce.
Strany bez členů
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
