Cyril Höschl: Hlupci, blbci a AI. Co když bude možné stvořit uměle inteligentního blba?

Z takto definovaného nebezpečí obavy nemám, a to ze tří důvodů. Za prvé: dělení lidí na hlupce a blbce je sice zábavné, ale obávám se, že není podloženo žádnými průzkumy a že jednotlivé kategorie nejsou validně definovány, tudíž se s nimi nedá v dalších úvahách pracovat. Jinými slovy jde o typologii, která je kromě potlachu v hospodě nepoužitelná a nelze se k ní vztahovat.

Druhým důvodem – a to důležitějším – je, že páchání dobra či zla není produktem inteligence či chytrosti nebo hlouposti. Můžete mít hloupého dobráka, a naopak zlého génia. Domnívat se, že inteligence je ochranou před pácháním zla, je hluboký omyl. Naopak, zlo podepřené inteligencí je mnohem nebezpečnější. Takto chápáno, zaplať pánbůh za AI idiota, daleko nebezpečnější je AI chytrák. I kdyby tedy lidstvo stvořilo uměle inteligentního blbce, neznamenalo by to ještě, že bude nebezpečný. Bude třeba pouze nevýkonný, a přitom neškodný.