Povinné slevy v obchodech. Orbán pokračuje v marném boji s nejvyšší inflací v Evropě
V Maďarsku od minulého týdne platí vládní nařízení, které předepisuje řetězcům povinné slevy na 20 kategorií potravin. Povinně zlevnit musí ovoce a zelenina, většina druhů masa, mléčné výrobky i pečivo. Maďarsko má už několik měsíců nejvyšší inflaci v EU a neortodoxní ekonomická politika zatím nezabrala. Orbán tak i dál viní ze zdražování protiruské sankce.
Povinné slevové akce fungují od minulého čtvrtka. Nařízení zní přesně takto: vláda vypsala 20 kategorií výrobků a v každé z nich musí být alespoň jeden výrobek ve slevě, a to minimálně o 10 % oproti nejlevnější ceně za poslední měsíc. Sleva pak musí trvat minimálně týden.
Na povinné akce pak zákazníky upozorňuje vládní plakát, který obchody musí na vlastní náklady vyvěsit na viditelném místě v prodejně, podobně jako předtím oznámení o zastropování cen. Plakát vypadá takto:
Pro zajímavost, přesné znění kategorií je: drůbeží maso – vepřové a hovězí maso – ryby a rybí konzervy – masné výrobky – mléko, smetana a jejich náhrady – jogurty a další kysané výrobky – jiné mléčné výrobky – sýry – máslo a margaríny – jiné tuky – chléb – sladké pečivo – těstoviny, rýže a cereálie – mouka, cukr a trvanlivé moučné výrobky – čerstvá zelenina – čerstvé ovoce – ovocné a zeleninové šťávy – hotová jídla, koření a dochucovadla – káva a čaj – minerální vody a limonády.
Inflace 24 %
Inflace v Maďarsku je stále nejvyšší v Evropské unii a na rozdíl od ostatních zemí kontinentu neklesá. Je dokonce 10. nejvyšší na světě. Za duben byla meziroční inflace v Maďarsku 24 %. Konkrétně u cen potravin zaznamenalo Maďarsko meziroční nárůst dokonce o 45 %.
Jaké jsou příčiny tak extrémní inflace zrovna v Maďarsku? Maďarští ekonomové uvádí několik důvodů. Podíl má jistě prudký pokles hodnoty forintu. Ještě na začátku roku 2020 stálo jedno euro 334 forintů. Loni hodnota forintu prudce padala a v říjnu se už klesla až na 418 forintů za euro, což bylo historické minimum forintu. Nyní je kurz již delší dobu pod 400 forinty za euro (momentálně 370), ceny to však v době růstu pomohlo vyhnat nahoru a ani teď neklesají. To může souviset mimo jiné s tím, že Maďarsko stále nedosáhlo dohody s Evropskou unií na čerpání peněz z Fondu obnovy. Je tak jedinou zemí EU, která z tohoto balíčku půjček a dotací nečerpá.
Jako další příčina se někdy uvádí zastropování cen základních potravin, které v Maďarsku platí již od podzimu 2021. Dle některých analytiků kvůli cenovým stropům Maďarsko opustili někteří výrobci a těm zbylým tak ubyla konkurence, pročež dále vyšroubovali ceny. Letos v zimě pak inflaci ještě urychlilo zrušení stropu na ceny pohonných hmot. To přišlo ve chvíli, kdy se dostupnost benzinu a nafty v Maďarsku blížila kolapsu a u čerpacích stanic se tvořily dlouhé fronty. Ačkoli bylo zastropování cen diskutabilní opatření, fakt je, že snižovalo některé náklady. Po jeho zrušení tedy nutně došlo k dalšímu zdražení potravin.
K tomu všemu můžeme přičíst vysoké deficity státního rozpočtu, kterými se Maďarsko v posledních letech dostalo v poměru zadlužení vůči HDP až zpátky na úroveň z doby velké krize roku 2008, kdy dostalo záchrannou půjčku od Mezinárodního měnového fondu. Nyní podle Orbána půjčka od IMF ani jiné instituce není na pořadu dne.
Orbán neoslabuje
Na první pohled by se zdálo, že tak velký růst životních nákladů a chaotická opatření budou škodit popularitě vlády. Opak je pravdou – Orbánova strana Fidesz se v průzkumech od loňských voleb drží kolem 50 %. Opoziční strany se od voleb opět zmítají ve vnitřních konfliktech, nejsilnější z nich má v průzkumech kolem 20 %. Orbán stále opakuje, že za inflaci můžou „bruselské sankce“.
Mezitím v Maďarsku pokračují dlouhodobé stávky učitelů a protesty lékařské komory. Tyto dvě profesní skupiny jsou v Maďarsku dlouho nespokojené: učitelé mají v průměru platy v přepočtu kolem 30 tisíc korun. Lékaři si zase stěžují především na celkově špatný stav zdravotnictví, nedostatek vybavení a zastaralost nemocnic.
Na to vše vláda zatím reagovala dvěma změnami zákonů směřovaným učitelům a lékařům. První je návrh tzv. statusového zákona pro učitele, který jim přináší řadu omezení: mimo jiné prodlužuje výpovědní dobu na 6 měsíců a umožňuje učitele přemístit do jiné školy, kde je nedostatek personálu. Zvyšuje také maximální počet pracovních hodin učitelů ze 40 na 48 hodin týdně. V případě stávky bude možné škole nařídit vynechané dny výuky doplnit během letních prázdnin. Možná nejbizarnější je formulace, že se učitelům zakazuje „vyjadřováním o školství oslabovat důvěru veřejnosti ve státní vzdělávací systém.“ Nemůže být jasnější, že jde o vzkaz stávkujícím učitelům, aby si přestali vyskakovat.
I na protesty lékařské komory vláda zareagovala: novelou zákona zrušila povinné členství lékařů v lékařské komoře. Po zrušení tak musejí lékaři členství osobně obnovit. Tím vyjadřují podporu organizaci, která je v trvalém konfliktu s vládou. Novela o lékařské komoře již platí, učitelský statusový zákon parlament zatím neschválil a zdá se, že z něj po protestech možná ještě vycouvá nebo jej aspoň upraví. Celý příběh asi nejvíce podtrhuje fakt, že Maďarsko již od roku 2006 nemá ministerstvo školství a od roku 2010 ani ministerstvo zdravotnictví. Obě tyto gesce spadají pod ministerstvo vnitra.
I přesto všechno si Orbánova vláda zachovává extrémní podporu - strach z války je asi stále nejsilnější faktor a voliči Orbánovi zřejmě uvěřili, že za inflaci nemůže. Jeho pozice je tak pořád neotřesitelná.
