Prezidentská stovka. Jak se Petru Pavlovi podařil rozjezd funkčního období?
Hrad se otevírá, trezory se čistí a mnoho lidí zase uvažuje o Pražském hradě a hlavě státu jako o něčem, co nejen utváří politiku, ale mělo by i symbolizovat českou státnost. Jak se to všechno novému prezidentovi Petru Pavlovi daří?
Psát o prvních 100 dnech činnosti hlavy státu má význam v prezidentských systémech typu Spojených států, kde je prezident současně šéfem vlády a okamžitě rozhoduje o tisíci a jedné věci. V našem ústavním systému by bylo na místě si na hodnocení prezidenta nechat aspoň rok. Petr Pavel však ještě před nástupem zveřejnil osmibodový program na prvních 100 dní ve funkci, což si říká o zhodnocení.
1. Jak dál s Hradem?
Pražský hrad jako dobytá pevnost Miloše Zemana je sice minulostí, ale po prvních 100 dnech tak nějak napůl. Kontroly v areálu byly zrušeny, ale vstupní bezpečnostní boudy nikoli. Do jižních zahrad veřejnost může, ale jen vyčleněnými koridory.
Pozitivní je, že byl zpřístupněn letohrádek Belveder, a to nejen spodní část, kde se čas od času konala výstava, ale i první patro s ochozem, což lidem zprostředkovává neznámý výhled na Prahu. Jsou zde k prohlédnutí i fresky z české historie.
Prezident Pavel po nástupu řekl, že chce využívat služeb slavného architekta Josefa Pleskota. Ten podle svých slov nechce vnutit areálu Hradu svůj rukopis jako v éře prezidenta Masaryka Josip Plečnik.
Tento týden architekt Pleskot uspořádá kulatý stůl expertů z různých oblastí. Sám si od něj slibuje základní shodu na tom, jaký by měl Pražský hrad v následujících letech být. TGM se snažil monarchistický Hrad přeměnit v sídlo demokratické hlavy státu. Pleskot chce založit platformu, která by měla určit mantinely, jaké je poslání tohoto prostoru. Z tohoto zadání by pak měly vyjít impulsy pro stavby a úpravy, na nichž by se měli podílet různí architekti a umělci.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
