Petr Sokol: Co ještě spojuje členy Visegrádské čtyřky? Rozdílů je teď až příliš mnoho

Už po prázdninách půjdou volit Poláci a Slováci. Výsledek jejich rozhodování může proměnit aktuální tvář střední Evropy a fungování Visegrádské čtyřky, která jako neformální regionální blok sdružuje Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Tohle volné seskupení postkomunistických států v srdci Evropy nebylo nikdy zcela jednotné, ale často je posuzováno jako nejsilnější frakce východního křídla NATO i EU. Jeho váha vzrostla po vypuknutí ukrajinské války, kdy to byly země tohoto regionu, které společně s Pobaltím a Slovinskem nejvíce tlačily na jasnou reakci vůči Moskvě. Jenže složitý obraz „naší“ části střední Evropy brzo zkomplikoval postoj Maďarska, které začalo hrát roli „třetí síly“, jež nefandí Kyjevu a nadále udržuje kontakty s Moskvou. To logicky vyvolalo trhlinu ve středoevropském bloku a oslabilo dlouhotrvající osu Varšava–Budapešť, protože polská vláda se sice shodne s maďarskou v postoji k evropské integraci, ale zároveň přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků a díky své velikosti se stala lídrem koalice „ochotných“, kteří chtějí i vojenskou pomocí Ukrajině bránit Putinově rozpínavosti.

Orbán v čele Unie

Na Maďary ale ani tento názorový rozkol s tradičním spojencem příliš nezapůsobil a premiér Viktor Orbán si nadále jede svoji linku, kdy brzdí v Unii protiruské sankce a doma bouří proti „zkaženému“ Západu, který chce Maďarsko zatáhnout do zbytečné války mezi dvěma slovanskými národy, s nimiž s oběma Maďary spojuje špatná historická zkušenost.