Petr Havlík: Co nás ohrožuje? Sucho, ale také lidská hamižnost, bezohlednost a lhostejnost
Na konci minulého roku dosáhl počet obyvatel naší planety osmi miliard. A všichni potřebují ke svému životu vodu. Vodu potřebují rostliny, živočichové a taky člověk. Voda je důležitým prvkem přírodní rovnováhy, je nezbytnou součástí života na zemi. Uživí naše planeta všechny své obyvatele? Za cca 50 bude žít na Zemi (rozličným způsobem) více než 10 miliard lidí. Pokud se lidstvo nedohodne na společných prioritách soužití a přežití, tak hazarduje se svou vlastní existencí. I příroda má své limity. Varovných signálů je již více než dost. Péče o vodní hospodářství by měla být prioritou nejvyšší.
Prokazatelné klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha a záplav), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní využívání vody jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou. Více než dvě miliardy lidí (jedna čtvrtina) žije za podmínek vážného nedostatku pitné vody nejméně 1 měsíc v roce. Půl miliardy lidí čelí vážnému nedostatku vody po celý rok. Polovina největších měst světa se potýká s nedostatkem vody.
Extrémním nedostatkem vody trpí podle WRI (Světová organizace zdrojů) 17 zemí – Katar, Izrael, Libanon, Írán, Jordánsko aj. V kategorii vyššího nedostatku vody je dalších 27 zemí, včetně několika z Evropy – Španělsko, Kypr, Itálie, ale i Belgie… Česko zaujímá v tomto celosvětovém přehledu místo uprostřed, na 93. pozici v kategorii středně nízká krize sucha. Sucho je přírodní jev způsobený zejména nedostatkem srážek, který následně vede k výraznému poklesu vody v různých částech hydrologického cyklu (v atmosféře, v půdě, ve vodních tocích, v podzemních strukturách) a tím i ve vodních zdrojích. Podle statistik dětského fondu OSN UNICEF trpí každé páté dítě na naší planetě akutním nedostatkem vody.
Planeta Země se otepluje, to je holý fakt. Průměrná globální teplota se od začátku průmyslové éry zvýšila o 1,2 stupně Celsia. V Česku se oteplilo za posledních 60 let o 2,3 stupně Celsia. V porovnání s přirozenými změnami klimatu je současné oteplování násobně rychlejší. Příroda nám ukazuje, že její zdroje nejsou bezedné. Zdaleka nejde jen o sladkou vodu (sladká voda je opakem slané mořské vody, cca 70 % je vázáno v ledovcích, dalších necelých 30 % tvoří podzemní voda a jen asi jedno procento je v povrchové vodě, v jezerech, ve vodních tocích a v atmosféře). Například bohaté ropné státy Blízkého východu odhadují zásoby ropy na cca 60 let, pak zdroje vyschnou. A i ty dnes tolik protěžované elektromobily potřebují energii, kterou někdo musí nějak vyrobit a nasměrovat ke koncovému uživateli. A to vše něco stojí.
Vítězem jedné z nedávných globálních krizí byl farmaceutický byznys, dnešním vítězem velmi sledovaného válečného konfliktu, který spustilo Rusko napadením Ukrajiny, je zbrojařský průmysl. Čínskou pandemii nahradila ruská vojenská agrese. Krize střídá krizi: zdravotní, energetická, finanční, a ve finále hodnotová, protože jako vždy jde o krizi důvěry uvnitř světového společenství. Kdo by se zrovna dnes zabýval nedostatkem vody? Voda z kohoutků přeci teče, bazény se plní a život je vlastně príma. No a ty potíže tam někde jsou tak daleko! Proč si právě na počátku dovolených připomínat nějaké horory s válečnými konflikty, s nedostatkem vody či možnými blackouty? Vždyť ty zprávy ze světa i z domova jsou jen nekonečnou černou kronikou. „Odpovědnost za svět a budoucí generace? Ale prosím vás, jděte s tím k šípku!“. Hlavně klídek a pohodičku.
Lidská hamižnost, bezohlednost a lhostejnost jsou větším nepřítelem lidí než všechny války, pandemie a přírodní katastrofy dohromady. Hledat vlastní štěstí a být při tom lhostejný k utrpení druhých je největším tragickým omylem lidstva. Asi nás čeká nezvykle horké léto… A nejen nás (a nejen léto)!
