„Nejhorší“ Karlovarský kraj je na zrušení. Exekuce a špatné školství politici neřeší, jezdí jen na festival
„Je to nejhorší kraj, historicky, ve všem.“ Tahle památná věta Andreje Babiše, kterou pronesl o Karlovarském kraji, je sice především ukázkou politického pohrdání voliči. Má však základ ve smutné realitě, s níž Babiš nic moc neudělal. V tomto kraji na západě Čech se spojují hluboké problémy Česka, hlavně exekuce a nedostupnost vzdělání. Spíš by se dalo říct: „Na tenhle kraj politici nejvíc kašlali, historicky ve všem.“ A nemění se to bohužel ani když je týden v roce v centru pozornosti během filmového festivalu.
Festival v Karlových Varech je pro Česko i Karlovarský kraj obrovsky cenná akce, o tom není pochyb. Je ale škoda, že politici si na něj přijíždějí jen užít mejdany a filmy a z regionu zase rychle odjedou. A že média se o něj zajímají jen ten jeden týden v roce ze začátku léta. Co všechno se v tomto kraji musí změnit?
Velká bolest regionu je odliv mladých lidí, kteří odcházejí studovat do Plzně či Prahy a většinou se nevrací. V kraji se málo rozvíjí sektor služeb, protože mu chybí silná střední třída. Například v okresu Sokolov je zhruba každý pátý člověk v exekuci, což dlouhodobě dusí ekonomický život.
Podobně Karlovarsko vyčnívá ve vzdělávací neúspěšnosti. Přes 15 procent mladých lidí tam nedokončí ani učňovské vzdělání. Důvodem je i nízká kvalita školství daná nedostatkem učitelů – nejen těch kvalifikovaných, ale vlastně jakýchkoli. V kraji totiž není učitelská fakulta a s nízkou kvalitou života je region nemá jak přilákat odjinud. Důvodem, proč se do kraje učitelé nechtějí stěhovat, bývá i potíž s hledáním zaměstnání pro partnery, kteří jsou většinou vysokoškolsky vzdělaní.
V případě exekucí samozřejmě nelze určit, z jak velké části problém způsobila laxnost vlád. Část lidí by se do exekucí dostala i nebýt špatného nastavení systému, který z Česka udělal doslova exekuční ráj. U vzdělávání je ale situace jiná a jasnější. Tady už se dá mluvit o přímé zodpovědnosti státu, který zaručuje kvalitu školství. Z tohohle pohledu je nepochopitelné třeba to, že 21,7 procent výuky na základních školách v Karlovarském kraji obstarávají učitelé bez kvalifikace, což je nejvíce ze všech krajů. Dále 88 % škol v kraji nemá školního psychologa, kdežto třeba v Praze je to jen 56 %.
Některé obce se snaží učitele přilákat třeba náborovými příspěvky. Opět je to ale jen iniciativa jednotlivých obcí tam, kde by byla potřeba strategická a systémová aktivita vlády a státu celkově.
Zatím však politici nejčastěji navštěvují Karlovarský kraj jen při příležitosti filmového festivalu. Čest výjimkám, kterou se stal i prezident Pavel, když do kraje přijel dokonce na svou první prezidentskou cestu a mluvil o tom, co region potřebuje.
Tento týden pak přišla ze strany TOP 09 (konkrétně poslance Miloše Nového) myšlenka, aby se tento kraj zrušil. Což o to, krajské uspořádání je na první pohled neefektivní a zrovna Karlovarský kraj má podobný počet obyvatel jako Ostrava. Nabízelo by se jej rozdělit mezi Ústecký a Plzeňský, případně Středočeský. Přesto je symbolické, že zrovna to je jediný výrazný vzkaz politiků za poslední dobu – návrh kraj rovnou zrušit.
