Sliby sobě, mlžení Ukrajině aneb Jak se dívat na summit NATO ve Vilniusu
Summit NATO skončil a nastává daleko těžší období, kdy se budou jeho závěry implementovat do praxe. Sobě si Aliance odsouhlasila daleko silnější obranu, která ale bude něco stát. Pro Ukrajinu zbyly hlavně sliby, které se naplní podle toho, jak se situace na východním bojišti bude vyvíjet.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj cestou na summit neskrýval zklamání z toho, že NATO nenabídlo jeho zemi nic konkrétního – pouze zkrácení dvoustupňové procedury odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Formálně ale Kyjev dostane pozvánku až ve chvíli, kdy nebude ve válce, všichni členové budou souhlasit a země splní všechny podmínky.
Jinými slovy je tu řečeno: vyhrajte válku s Ruskem a pak se uvidí. Jiné řešení než porážku Moskvy si moc představit nelze, protože tamní vůdce Vladimir Putin dal jasně najevo, že Ukrajina v Severoatlantické alianci je pro něj nepředstavitelná. „Hrozba vstupu Ukrajiny do NATO“ byla „jedním z důvodů“ ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 – zopakoval po summitu v televizním vysílání.
Navíc neustálým opakováním teze, že Rusko vede zástupnou válku proti Západu a NATO, vytvořil Putin ve své zemi takovou atmosféru, která nedává moc prostoru ani jeho potenciálním nástupcům v případě převzetí moci. Představme si hypotetickou situaci, že za rok či dva Putina někdo svrhne a nastoupí nové vedení země. To si už bude moct dovolit říct, že rozpoutání války bylo chybou a uzavřeme mír, přičemž splníme podmínku stažení z okupovaných území včetně Krymu a Donbasu.
To jsou věci, o nichž asi bude těžké licitovat a stále je možné svalit vinu na Putina. Další status Ukrajiny se ale stane nástrojem licitace a nelze vyloučit, že ho Západ prostě obětuje zachování smíru, Ukrajina zůstane neutrální a nezmění se nic. Nebo bude vše probíhat jako se střední Evropou po studené válce, kdy Česku, Maďarsku a Polsku trvala cesta ke členství devět let, zásadní rozdíl od dnešního přijímání Švédska, Finska či před časem Severní Makedonie, kdy proces přistoupení trval řádově měsíce.
Přijďte, až vyhrajete válku
Byly to podle agentury Bloomberg Německo a USA, které tlačily na to, aby v procesu přijímání nebyl žádný časový plán. Na jednu stranu je logické, že se NATO nehrne do přijímání člena, který bojuje v nejintenzivnějším střetu na evropském kontinentu od druhé světové války – nic takového ani nemohl prezident Zelenskyj očekávat. Ona zadní vrátka jsou však v přístupu Aliance víc než zjevná.
Aliance rovněž ustavila Radu NATO – Ukrajina, kde by měli zasedat zástupci Kyjeva a budoucí dvaatřicítky členských zemí (po přijetí Švédska) jako rovný s rovným. I pro tento instrument platí to, co bylo napsáno výše – může znamenat mnoho, nebo taky vůbec nic. Vše se bude odvíjet od toho, jak bude vypadat válka či budoucí mír.
Výhodou úzké spolupráce je to, že Ukrajina bude moct žádat vojenskou pomoc mnohem konkrétněji. Jenže západní země už odeslaly směr Donbas, Cherson a Záporoží prakticky všechno, co mohly postrádat, a zbrojovky nestačí vyrábět nové zbraně. Stejné je to s municí, kde se naráží na globální strop, zatímco Rusko spotřebovává své zjevně nekonečné zásoby pocházející ještě z dob studené války.
Jedním z mála konkrétních příslibů pro Ukrajinu je výcvik letců na F-16, který má po delších peripetiích začít v srpnu v Dánsku. Bohužel ale není jasné, kdo by měl dodat samotná letadla, na to je však vzhledem k půlročnímu trvání výcviku ještě čas.
Úzká kooperace Ukrajiny s NATO alespoň snižuje na minimum pravděpodobnost, že by země v konfliktu prohrála. Je zajímavé, že o takové možnosti slyšíme z úst bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana například v souvislosti s dodávkami kazetové munice (argumentoval tím, že je to menší zlo než ruský průlom fronty), když jsme na sociálních sítích i v médiích doslova zaplavováni zprávami o úspěších Kyjeva. Na informační šumy si tu zkrátka budeme muset ještě zvykat.
Na summitu přislíbily dlouhodobé bezpečnostní záruky země skupiny vyspělých ekonomik G7, není však jasné, jak jsou hluboké. Zřejmě největší garance mohou dát Ukrajině Američané, kteří by mohli postupovat podobně jako s Izraelem, který si může být jistý, že ho v případě skutečné nutnosti budou bránit USA svými vojáky. Ukrajina má zatím něco takového jen v případě jaderného úderu ze strany Ruska – tady Spojené státy slíbily, že pokud Moskva atomové nálože použije, zaútočí na ruskou armádu přímo.
NATO chce posílit obranu Východu
Konkrétní význam má i turecký příslib ratifikace švédského vstupu do NATO. Aliance rovněž rozpracuje plány na obranu proti Rusku, kde je však nutno počítat s možností napadení raketovými, či dokonce jadernými údery. Právě tady má Rusko konvenčně vyčerpané válkou na Ukrajině ještě dostatek potenciálu, země NATO proto budou muset posílit zejména dosud děravou protivzdušnou obranu (například ruská raketa nedávno proletěla až do Polska, aniž by to někdo razantněji řešil). Moskva je ale stále schopná obstojně bojovat i na moři a také podněcovat jiné země například na Blízkém východě či vést všechny druhy hybridní války.
NATO se také rozhodlo posílit své kontingenty na východní hranici. Počítá se přitom s postupným zvýšením stavů až na 5000 vojáků v každé z osmi skupin. Jde o nárůst až čtyřnásobný, který si vyžádá i značné finanční prostředky. I proto je na místě závazek utrácet na obranu minimálně 2 procenta HDP, který na summitu padl také. Jde o výzvu i pro Česko, které tak výrazně posílí svůj kontingent na Slovensku, kde je velící zemí. Znamená to ovšem taky uvolnění nutných kapacit od hostitelských zemí, aby vojáci nemuseli trávit půlroční mise ve spartánských podmínkách, jak tomu na Slovensku bylo doposud.
Prozíravý počin představuje tento krok zejména v Pobaltí a Polsku, přičemž svůj kontingent může brzy očekávat i Finsko. Zejména v Litvě a Polsku lze v blízké době očekávat příhraniční incidenty vzhledem k přesídlení Wagnerovců do Běloruska, kde jistě nebudou zahálet, a o hybridní fantazii běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jsme se měli tu možnost přesvědčit během uprchlické krize v roce 2021.
Konkrétní věci si tak slíbilo především NATO sobě, přičemž druhou fází bude všechna plánovaná opatření také zaplatit. Pro Ukrajinu zbyly především méně konkrétní přísliby, které ještě mohou být úplně jinak, pokud se situace nebude vyvíjet očekávaným směrem.
