Vyřešte válku Sýrii, říkal Babiš v projevu ke konsolidačnímu balíčku. „Konstruktivní“ opozice v praxi
Sněmovna v pátek v prvním čtení schválila návrh konsolidačního balíčku pro státní rozpočet, který se snaží prosadit Fialova vláda. Opoziční ANO a SPD jednání už v prvním čtení značně protahovaly a obstruovaly, i když Andrej Babiš zpočátku ohlásil, že obstrukce nechystá. Vlastní projev, který trval dobře přes hodinu, pak zaplnil všemi možnými tématy mimo balíček. Byla to spíše další ukázka babišovského chaosu, který je bohužel jediná alternativa současné slabé vlády.
O konsolidačním balíčku jednala sněmovna celý tento týden. Svůj úterní projev Babiš zahájil četbou novinových titulků o tom, že sněmovnu čekají opoziční obstrukce, což odmítal. Říkal, že naopak současné vládní strany byly mistry v obstrukcích a například schválení EET obstruovaly přes 400 dnů.
Následně ale spustil víc než hodinovou smršť výroků, témat a velmi volných souvislostí, která začínala u hotelu Thermal („s Schillerovou jsme ho opravili“) a skončila u hodnocení politického režimu v Sýrii. O důchodech a rozpočtu mluvil spíše v náhodně působících prolukách mezi tím.
V jedné fázi projevu dokonce Babiš citoval Miroslava Kalouska, Ten podle něj měl pravdu, když vládě radil, ať vykoupí 100 % akcií ČEZu. „To říká člověk, který Babiše bytostně nesnáší, zakladatel béčka ODS.“ O chvíli později zase vyprávěl o jednáních Evropské rady, kde podle něj „Mark Rutte řval na rumunského premiéra: my jsme vás nikdy neměli přijmout do Evropské unie.“ U Evropy ještě chvilku zůstal, když dodal, že „musíme z EU vyhnat ty zelené fanatiky, toho magora Timmermanse.“ Tímhle vyjadřováním dal trochu neotřele vzpomenout na svoje billboardy z prezidentské kampaně s nápisem "Jsem diplomat."
Dále se Babiš ještě chvíli věnoval klimatickému tématu, když (těžko říct, zda směrem k vládě), pronesl: „Tak donuťte Čínu konečně, ať sníží ty emise. Tak s tím něco dělejte, ne jenom kecy a nějaké proklamace.“ Hned vzápětí navázal Blízkým východem: „A co kdybyste konečně vyřešili Sýrii. Aby se ti lidi mohli vrátit domů. Aby byl Marshallův plán. Aby se ta země dala do pořádku. Já vím, že je tam diktátor. Ale přece musíte najít nějaké řešení.“ Jak tyto úvahy o syrském režimu souvisí s novými sazbami DPH, obnoveným nemocničním pojištěním zaměstnanců nebo zvýšením daně z nemovitosti?
Babiš se dál ještě rozpovídal o tom, jak prý vláda rozhazuje přímo na svém úřadě: „Teď všichni mluví, jak je skvělé tam přijít - chlebíčky, fidorka, ferrerorocher. Jak já jsem řval, když to tam nosili! My jsme šetřili. Všichni snídali doma, když jsme to dělali v šest ráno bez socanů.“
O ideálním fungování demokracie by se dalo debatovat donekonečna. Opozice samozřejmě nemá k dispozici aparát ministerstev, která vládním politikům mají připravovat zákony a reformy. I tak je ale ANO a SPD velmi nekonstruktivní opozice, Babišův místy dadaistický projev je toho další ukázkou. A že by Fialova vláda, se svými obrovskými schodky a zároveň neschopností přinést pořádné reformy, kvalitní opozici potřebovala.
