Petr Sokol: Hrozí Bosně a Hercegovině rozdělení? Proruský prezident Dodik přikládá pod kotlem
Balkán v těchto dnech, podobně jako Českou republiku drtí tropické horko. V Bosně a Hercegovině je navíc teď hodně horko i politicky. Dokonce se mluví o riziku rozpadu země nebo ozbrojeného konfliktu.
Lídr jedné ze dvou politických částí, které Bosnu a Hercegovinu tvoří, prezident Republiky srbské Milorad Dodik totiž notně přitápí pod kotlem a vyhrožuje jednostrannými kroky. Dodik v poslední době překročil červenou linii, když začal otevřeně revoltovat proti tzv. daytonskému uspořádání. Tím se balkánský stát řídí od konce krvavé války, v níž se střetli tři místní národy – Bosňáci (dříve používané označení Muslimové), Srbové a Chorvaté. Válka byla ukončena mírovou smlouvou v americkém Daytonu, v níž bylo stanoveno, že země bude zachována ve svých hranicích, přičemž politicky a administrativně bude tvořena dvěma politickými jednotkami – na jedné straně Federací Bosny a Hercegoviny (FBiH), v níž žijí převážně Bosňáci (slovanské obyvatelstvo vyznávající islám a tvořící v Bosně největší národ) a Chorvati, a na druhé straně Republikou srbskou, kde převažuje srbské etnikum.
Mezinárodní dohled
Dayton zároveň stanovil, že ústava a další zákony budou obsahovat pojistky, aby nedošlo k obejití některého z národů při správě země, ale ponechá také velké pravomoci mezinárodnímu společenství. To mimo jiné jmenuje Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, který zde může měnit zákony, včetně ústavních, nebo odvolávat bosensko-hercegovské politiky, když hrozí narušení mírového uspořádání. Nyní tuto funkci vykonává bývalý německý ministr zemědělství Christian Schmitt.
Útok na daytonský mír
Ten nyní řeší hlavně eskalaci sporu mezi celostátními institucemi a Republikou srbskou, jejíž prezident Milorad Dodik se jednostranně rozhodl, že nebude ve své entitě respektovat rozhodnutí státního ústavního soudu pod záminkou, že se mu nelíbí přítomnost tří zahraničních ústavních soudců jmenovaných předsedou štrasburského Evropského soudu pro lidská práva. Prezident Srby obývané entity v Bosně ostatně pravidelně útočí na Západ a jeho hodnoty a podporuje Rusko. V unijních zemích se netěší velké přízni. Jedním z jeho mála zastánců je pouze maďarský předseda vlády Viktor Orbán.
Dodik si při tom nyní nerespektování ústavního soudu nechal odsouhlasit v parlamentu „jeho“ Republiky srbské, čímž fakticky porušil dosud platná daytonská ústavní pravidla. Učinil tím v praxi první vážný krok k osamostatňování Republiky srbské od zbytku bosenského státu. Za jeho postup ho teď už vyšetřuje celostátní prokuratura, ale Dodik na oplátku zase zažaloval Vysokého představitele Schmitta, jehož legitimitu neuznává a zpochybňuje proceduru jeho jmenování. Z toho důvodu označil veškerá rozhodnutí současného Vysokého představitele za nelegální.
Prázdná kasa
Podle odborníka na bosenskou politiku, politologa z Univerzity Palackého v Olomouci Damira Kasuma ale Dodikovi nyní nejde v první řadě o osamostatnění Republiky srbské. „Dodikově vládě v Republice srbské docházejí finanční prostředky. Už je dokonce ve zpoždění s výplatou mezd pro státní zaměstnance, kteří v obou entitách tvoří největší skupinu zaměstnaného obyvatelstva v zemi s již tak vysokou nezaměstnaností.“
Dodik si dokonce nedávno jel pro peníze do Ruska. V Moskvě ale dostal pouze vysoké státní vyznamenání, finančně se vrátil s prázdnou, přestože patří k nejhlasitějším podporovatelům Putinova režimu na Balkáně. Na Republiku srbskou už dopadají i opatření Evropské unie, která přestala tuto entitu kvůli Dodikově konfrontační politice finančně podporovat a všechnu podporu Bosny a Hercegoviny nasměrovala jen do bosňácko-chorvatské Federace.
Osamostatnění Republiky srbské ale teď ani přes velké napětí není na pořadu dne. Podle Damira Kasuma se Dodik jen snaží eskalovat situaci, aby si vynutil finanční podporu. „Samostatnou Republiku srbskou by mezinárodně nikdo relevantní neuznal. Dokonce ani samotné Srbsko, které by nechtělo vytvářet paralelu s Kosovem a obávalo by se reakce Západu, který je stále jeho nejdůležitějším obchodním partnerem,“ říká odborník na bosenské poměry a dodává: „Uznání by mohlo přijít snad jedině z Ruska, které by tak učinilo na truc Západu.“
Naštěstí chybí zbraně
Dodik navíc nedisponuje žádnou faktickou vojenskou silou. Republika srbská nemá armádu a ani speciální policejní jednotky nemají reálně velkou vojenskou sílu. „Jestli se dnešní Bosna něčím reálně liší od předválečné situace, tak je to fakt, že mezi lidmi na rozdíl od minulosti nyní nejsou žádné zbraně a země je de facto demilitarizovaná,“ doplňuje Damir Kasum.
Případnou samostatnost Republiky srbské navíc komplikuje i její geografie. Její území je fakticky rozděleno distriktem Brčko, který je nyní spravován společně, ale v realitě dělí Republiku srbskou na dvě územně nesouvisející části.
„Nerad dělám jako politolog předpovědi, ale rozdělení Bosny a Hercegoviny nyní není ze všech těchto důvodů příliš reálné,“ uvádí optimistickou prognózu nynější krize v Bosně a Hercegovině Damir Kasum.
