Poučení z rhodského krizového vývoje. Reagovat na katastrofu by měly hotely, cestovky či místní správa
Život na řeckém ostrově Rhodos se vrací do normálu. Do zdejších letovisek opět míří tisíce turistů a na sociálních sítích už se zase sdílí jen obrázky krásného moře, tipů na výlet nebo dobrého jídla. Pro ostrovní ekonomiku je to více než žádoucí zpráva, protože Rhodos turisty potřebuje jako sůl. A naopak, pokud lidé pro něj něco chtějí udělat, měli by sem přiletět a utrácet. Přesto by krizová situace, která ještě před dvěma týdny plnila evropská média, neměla být zapomenuta a měla by být impulsem pro nová opatření či změny, který tamní cestovní ruch potřebuje.
Letošní návštěvníci Rhodosu se budou dělit na dvě skupiny. Na ty, kteří zde zažili dovolenou bez problémů a ze slunečného ostrova si přivezli jen ty nejlepší vzpomínky. Druhou skupinou jsou ti, kteří se stali svědky ničivé ohňové katastrofy, která v závěru července pohltila desetinu ostrova a vyhnala z domovů a hotelů až 30 tisíc lidí. Tito lidé se mnohdy museli vrátit z dovolené předčasně, bez věcí nebo svůj pobyt strávili úplně na jiném místě, než si vysnili.
Na Rhodosu jsou požáry časté, ale ten letošní byl extrémní. Nicméně hořelo i jinde, například na dalším oblíbeném ostrově Korfu nebo i uprostřed chorvatské Dalmácie. Zkrátka jet letos na dovolenou k moři byla a je taková ruská ruleta. Na druhou stranu je potřeba vzít na zřetel okolnosti: na jihu bylo letos extrémní vedro a žádný déšť. Pro požáry ideální podmínky.
Vše nyní nasvědčuje tomu, že se ničivý živel podařilo dostat pod kontrolu a nastává čas pro zklidnění situace a především obnovu. Někde to ale bude ještě nějakou dobu trvat. Například právě na Rhodosu se mohutné požáry dotkly provozu celkem 41 hotelů a šest z nich zůstává mimo provoz. Ostatní již fungují. Přijíždějí opět lidé a řada z nich vidí spoušť, kterou oheň napáchal. Pro zdejší lidi to je zcela jistě pohroma, ale mnohem větší pohromou by pro ně bylo, kdyby letos už na zdejší letiště Diagoras nepřistálo ani jedno zahraniční letadlo. Rhodos turisty potřebuje, stojí na nich zdejší ekonomika a živobytí velké části místních lidí. Je začátek srpna, a pokud už nenastane nějaká komplikace a turisté nebudou rušit už zakoupené zájezdy, měly by na ostrov letos přiletět zhruba ještě dva miliony turistů.
Letošní ohňové peklo by však mělo přinést poučení, ale i řadu změn či novinek, aby se pro příště eliminovaly podobné neblahé situace, ale i panika a fámy, které pak zcela logicky vypukly. Pro zdejší lidi a politické činitele by letošní situace měla vést k vybudování systému, který by čelil či pomohl efektivněji řešit podobné situace. Například správa ostrova by měla investovat do zdejší požární infrastruktury, ale i nákupu techniky. Zároveň by mělo dojít k vytvoření krizových scénářů pro podobné situace a ustavení krizových štábů, ve kterých by bylo jasné, co kdo má dělat a jak se v dané situaci chovat. Do požární infrastruktury by měly investovat i samotné hotely.
Tím však výčet úkolů nekončí. Aktivní by měly být i samotné cestovní či hotelové subjekty, a jak vidno, už i v této věci se něco děje. Například Řecká centrála cestovního ruchu přislíbila na mezinárodní konferenci, že připraví videa a záběry z letovisek na ostrově Rhodos. Cestovní kanceláře i samotní turisté se tak budou moct sami rozhodnout, zda na dovolenou odletí. To však nestačí. Turistická centrála, správa ostrova i samotní hoteliéři by měli rozšířit počet webkamer na důležitých místech, aby se lidé sami a kdykoliv mohli přesvědčit o situaci na ostrově. Pro jednotlivé hotely, kterých je na Rhodosu zhruba tisícovka, ale i cestovní kanceláře by letošní zkušenost měla být impulsem k tomu, že budou pravidelně a detailněji informovat o situaci ve svém okolí.
Například kdyby v průběhu největších požárů hotely či cestovky připravily videa z nezasažených částí ostrova či letiště Diagoras a tyto zprávy aktualizovaly, řada lidí by neblokovala tísňové linky a neptala se na situace v místech, kde se nic nedělo.
Všechna tato opatření zcela jistě mají svůj smysl. Díky nim lidé dostanou potřebné informace či klid a pomohou jako prevence před různými fámami. Samozřejmě si vše vyžádá náklady, ale tyto náklady budou potřebnou investicí, která se vyplatí. Na ostrov ročně přilétá přes 5 milionů zahraničních turistů, kteří zde nechají miliardy eur. Z těchto peněz místní žijí a přejí si, aby to takto fungovalo i nadále. Pokud se ale z letošní zkušenosti nepoučí a neprovedou viditelné změny, může se v příštích letech příliv turistů i jejich peněz zmenšit. A to by byla pro tento krásný ostrov katastrofa. Rhodos už jich v minulých letech několik zažil a každý pozorný návštěvník si všimne, že se z nich v mnoha ohledech nevzpamatoval dodnes.
