Cyril Höschl: Závislost dětí na informačních technologiích. Rodiče by měli začít u sebe
Vážený pane profesore, v dnešní době všelijakých gadgetů, jako jsou mobily, notebooky, počítače, tablety, čtečky e-booků, které dokážou ovládat i šestileté děti, mne napadá, zda-li nejsou známy případy závislosti dětí na technologiích a sociálních sítích? A zda-li jste se někdy setkal s případy, kdy byl malý pacient takřka k neudržení bez PC? S pozdravem Jamajčan.
Počátkem 90. let američtí odborníci popsali neurobiologii závislostí jako základ takzvaného syndromu narušené závislosti na odměně (Reward deficiency syndrome). Hlavní myšlenkou tohoto konceptu bylo, že u osob se sklonem k závislosti jsou „kosmeticky“ narušeny libostní struktury mozku, mezi něž patří kromě jiných zejména nukleus accumbens a hipokampus, kde je kaskáda odměny zakončena dopaminergním přenosem signálu.
Defekt dopaminergního přenosu působí, že k dosažení určitého stupně libosti či satisfakce, chcete-li, je třeba vyšší zevní stimulace v porovnání s jedinci, kteří mají tyto struktury výkonnější. A vyšší zevní stimulace vede k rozvoji závislosti (syndrom z odnětí) a bažení (craving). Přitom se ukázalo, že genetické riziko pro návykové chování je společné různým typům závislostí od závislosti na alkoholu přes kokain, obezitu z přejídání a tabakismus až po behaviorální poruchy, jako je patologické hráčství. A právě to poslední naznačuje, že závislost se může rozvinout prakticky na cokoli, přičemž mobilní telefony a PC jsou v tomto smyslu více než rizikové.
Závislosti dětí na informačních technologiích a sociálních sítích jsou vskutku stále častějším problémem, který se někdy označuje jako „digitální“ nebo „internetová“ závislost či netolismus, což je označení pro fobii, jež spočívá v závislosti na smartphonu, na sociálních sítích, počítačových hrách nebo online chatu. Postižení mají strach, že vypadne spojení, že budou mimo signál nebo že se nebudou moct zalogovat.
Nové podněty
K závislosti dětí na technologiích přispívá snadný a neomezený přístup k různým digitálním zařízením, jako jsou chytré telefony, tablety, počítače atd. Snadná dostupnost těchto zařízení může vést k jejich nadměrnému používání. Dalším rizikem jsou sociální sítě a online zábava, protože k nim jsou děti obzvlášť přitahovány a mohou být návykové.
K tomu přispívá nedostatečný dozor rodičů, kteří mnohdy nemají ponětí, jak jejich děti tráví čas „online“. Digitální technologie a sociální sítě často nabízejí, podobně jako drogy okamžité odměny a potěšení, což může vést nejen k rozvoji závislosti, ale i k neustálému hledání nových podnětů (novelty seeking).
Některé děti také stále častěji používají digitální zařízení jako únik od stresu, od problémů nebo nepříjemných emocí, což může vést k odpoutání od reality.
Jasné limity
To všechno může mít negativní dopad na vývoj dětí a jejich fyzické a duševní zdraví. Mezi možné dopady digitálních závislostí patří snížená sociální interakce s rodinou a vrstevníky, poruchy spánku a vyčerpání, snížená pozornost a školní výkon, snížená fyzická aktivita a obezita, problémy se sebedůvěrou a s emocionální regulací a s vlastní identitou.
Pro prevenci závislosti na technologiích u dětí je důležité, aby jim rodiče stanovovali jasné limity používání digitálních zařízení a zajistili a podporovali u dětí fyzickou aktivitu, komunikaci v rodině a zapojení do různých jiných aktivit. Důležité pro budování digitální gramotnosti a prevenci závislosti je také vzdělávání dětí o zdravém a odpovědném používání technologií. Jenže k tomu všemu by rodiče museli začít nejdřív u sebe.
