Spořicí účty místo utrácení. Češi ukládají své peníze na lepší úrok, banky raději zaplatí jim než státu
Tuzemským hlavním bankám (s výjimkou UniCredit Bank a také ČSOB, která dosud své výsledky nezveřejnila) v prvním pololetí letošního roku klesl čistý zisk. Příčinou je vesměs růst jejich nákladů a vyšší úroky, které musí vyplácet svým klientům za jejich peníze na lépe úročených vkladech, jako jsou spořicí účty či termínované vklady. Zatímco lidé si díky vyšším úrokům přicházejí i na tisíce korun měsíčně, erár musí naopak počítat s mnohem nižší daní z neočekávaných zisků, než původně očekával.
Vysoká inflace a citelné zdražování takřka všeho přimělo Čechy šlápnout na brzdu v jejich utrácivém apetitu. Pohled do dat Českého statistického úřadu hovoří více než jasně: maloobchodní tržby v zemi meziročně klesají již čtrnáct měsíců v řadě. Poslední čísla říkají, že v červnu Češi utratili za spotřebu meziročně o 4,1 procenta méně než před rokem. Přestože se propad tržeb zmírňuje, i nadále klesá a je velkou neznámou, kdy se dostane alespoň na černou nulu, nebo dokonce do černých růstových čísel.
S výjimkou pohonných hmot lidé šetřili takřka na všem. Na potravinách, nepotravinářském zboží, a dokonce i na nákupech z e-shopů. Inflace sice postupně klesá, ale lidé stále mají v hlavách informaci, že jim klesají reálné příjmy a ztenčují se úspory. V takových situacích je český člověk zvyklý šetřit a spořit.
V minulosti v takových situacích lidé zaparkovali své peníze do bank na běžné účty a seděli na nich. Takřka nic z nich neměli, ale aspoň je neutráceli. Ty doby jsou ale pryč. S nástupem inflace a růstem repo sazby ze strany České národní banky se k akci probudily i české banky. Ty začaly lákat (a doslova se o ně prát) klienty, kterým nabízely zajímavé úročení jejich peněz, pokud si je uloží na spořicí účty nebo termínované vklady. Za své peníze zde uložené mohou lidé dostat i 5 či 6 procent a to je lepší než nic. A Češi na to slyší a za poslední rok a půl přesunuli stovky miliard korun z běžných účtů právě na tyto lépe úročené produkty. Z bankovních statistik je pak patrné, že na klasických běžných účtech mají lidé jen 40 procent svých vkladů, zbytek už se jim zajímavěji úročí.
Kvůli této změně už musí banky svým klientům v souhrnu platit desítky miliard korun na úrocích. Pro velké banky je to docela nezvyk, protože svým klientům zvyšovaly úroky z vkladů v minulosti hodně vlažně a nerady. Nyní se ale také musí činit, protože malé a internetové banky jim skrze lepší úroky jsou schopny přetahovat klienty i s jejich kapitálem.
Díky nižším ziskům poputují k vesměs zahraničím matkám českých bank nižší dividendy ze zisku. Ostrouhá i stát, který kdysi plánoval jen za letošní rok na dani z mimořádných zisků od bank vybrat desítky miliard korun. Nyní bude rád za jednotky miliard korun. Banky samozřejmě dělají všechno možné v mezích zákona, aby státu odvedly co nejméně. V případě svých klientů to alespoň mohou marketingově využít tak, že se o své zisky rozdělí raději s nimi než se státem.
Na posledním zasedání bankovní rady ČNB nechala sedmička centrálních bankéřů úrokové sazby beze změny. To znamená, že příznivé úročení spořicích produktů lidí bude pokračovat. To je však nepříjemná zpráva pro obchodníky. Lidé totiž budou na penězích stále sedět a rozhoupají se k utrácení, teprve až začnou úroky klesat, a kdy se tak stane, je nyní ve hvězdách. Na nějaké větší peníze může zapomenout i státní pokladna. Pro ni může být jen malým bolestným, že si z vyšších úroků lidí na dani vezme 15 procent.
