Americký prezident Donald Trump jako karikatura legendárního zpěváka Elvise Presleyho v podání výtvarníka Reflexu Jana Ignáce Říhy

Americký prezident Donald Trump jako karikatura legendárního zpěváka Elvise Presleyho v podání výtvarníka Reflexu Jana Ignáce Říhy Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Sociální sítě nejprve pomáhaly mobilizovat opozici v méně demokratických režimech. Pak na nich ale začali islamisté šířit násilí. Poprava japonského zajatce Kenjiho Gotoa džihádisty.
Obama na Twitteru
Tento tweet byl důvodem finálního zákazu Donalda Trumpa na Twitteru.
Odpůrci Evropské unie oslavují brexit (31. 1. 2020)
Indický premiér Narénda Módí (15.11.2022)
7 Fotogalerie

Bláznivá politika: Na sociálních sítích je urychlovačem emocí a negativismu

Petr Sokol

Každý tak nějak cítí, že sociální sítě dramaticky mění politiku. Nejde jen o Andreje Babiše, který na TikToku šaškuje s prasetem. Vzniká oprávněný dojem, že sítě jsou často nástrojem snadné manipulace.

Nástup sociálních sítí a IT aplikací do politiky doprovázel velký optimismus. Mluvilo se o dalším kroku k demokratizaci společnosti i o tom, že sociální sítě dají silný hlas slabším a umožní kvalitnější veřejnou diskusi, ale také větší kontrolu politiků ze strany občanů. Očekávala se rovněž zesílená svoboda projevu a silnější šíření liberálních myšlenek. A výsledek?

Na vlnách svobody

V první fázi se projevily schopnosti sociálních sítí sdružovat a mobilizovat opoziční síly v méně demokratických a autoritativních režimech. Na demonstrace se jimi svolávali účastníci protestů v Íránu v roce 2009, pro které se vžilo označení „první facebooková“ nebo „první twitterová“ revoluce. V roce 2011 sociální sítě pomohly vzepětí vlny větších protestů v Rusku, ale byly také komunikačním kanálem, který využili demonstranti v Tunisku i Egyptě při startu arabského jara proti tamním autokratickým vládcům.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!