Viliam Buchert: Zdání klame, Trump není šílenec. Jeho politika promyšleně pracuje s emocemi lidí
Donald Trump má letos na krku už čtyři trestní obvinění. Většina politických stran ve světě by za této situace dospěla k závěru, že to není dobrý kandidát na prezidenta. Jenže američtí republikáni se bojí vlastních voličů, pro které je naopak Trump mužem vyvoleným. A to přesto, že jeho politika nepostrádá bizarní prvky.
Když se v létě 2019 objevila zpráva, že americký prezident Donald Trump zkoumal možnost kou- pit Grónsko, největší ostrov světa, který ale patří Dánsku, mnozí to označili za bláznivou chiméru a opožděný aprílový žert. Podle zdrojů agentury AP Trump svou nabídku mys- lel jen žertem a chtěl tím ohromit některé poslance Kongresu. Jeden z komentátorů celou věc přirovnal k malířským technikám a napsal, že je to kombinace brutalismu, abstraktního impresionismu a malování prstem v předškolním věku. Jenže on to vtip nebyl a Trumpova slova vyvolala diplomatickou roztržku. „Samozřejmě že Grónsko není na prodej,“ odpověděla tehdy dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump na její slova reagoval na Twitteru (dnes síť X): „Dánsko je zcela výjimečná země s úžasnými lidmi, ale na základě komentářů premiérky Frederiksenové, že nemá zájem prodej Grónska probrat, naši schůzku plánovanou za 14 dní přeložím na jindy.“ A zrušil plánovanou návštěvu Dánska…
Na první pohled se zdá, že Trump udělal další ze svých přešlapů a že je neřízená střela, která ničí vztahy s letitým spojencem. Byl to ale z jeho strany až tak fantasmagorický nápad? Nebyl. Už v roce 1947 se pokusil Grónsko odkoupit prezident Harry Truman, jenž za ně nabídl 100 miliónů dolarů. V případě tohoto strategicky položeného ostrova se totiž hraje velmi vysoká hra, hra supervelmocí. Tento region stále více přitahuje jak Ameriku, tak Čínu a Rusko. Jde o to, že kdo uspěje v závodech o vliv nad Arktidou, bude mít lepší přístup ke strategicky důležitým námořním trasám a v případě Grónska i k velkým přírodním zdrojům, které jsou zatím schované pod ledovým příkrovem. Ten ovšem postupně taje. Navíc USA mají dohodu o využívání letecké základny Thule a kosmické základny Pituffik, které jsou umístěné v Grónsku 1210 kilometrů severně od polárního kruhu a hrají v soupeření o Arktidu podstatnou roli. V Pituffiku jsou umístěny také senzory varování před balistickými raketami a část amerických vesmírných sil.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
