Prigožinova smrt připomíná osud Lin Piaa, nástupce čínského vůdce Maa. Také pokus o puč i havárie letadla
Co mají společného bezvýznamná obec Kuženkino v ruské Tverské oblasti a ospalé mongolské město Öndörchaan? U obou za podivných okolností a v nepřehledných politických kulisách zemřeli po havárii letadel významní vojenští velitelé, kteří se postavili proti vůdcům svých zemí. Ve středu 23. srpna zemřel u Kuženkina Jevgenij Prigožin, jehož vojáci se v červnu pokusili o pofiderní puč v Rusku. V září 1971 pak v Mongolsku zahynul u letecké nehody čínský ministr obrany Lin Piao, který byl také designovaným nástupcem vůdce Mao Ce-tunga. I Lin chtěl proti Maovi provést puč. Některé podobnosti konce dvou zajímavých figur minulosti i současnosti jsou evidentní.
O příčině havárie letadla významného čínského generála a politika Lin Piaa, která se odehrála 13. září roku 1971, dodnes kolují různé zvěsti. Ostatně havárie letadla je vždy vynikající zápletkou, která se objevuje nejenom ve filmech, telenovelách a hojně šířených konspiračních teoriích, ale vidíme ji také při politických bojích uvnitř tak vlivných států, jakými jsou Rusko a Čína. Samozřejmě i kolem katastrofy letadla s Prigožinem se objeví mnoho spekulací (uvidíme, zda se někdy podaří zjistit, co byla pravda). Například – na palubu stroje byla propašována v krabici od vína bomba (to se fakt objevilo); je to pomsta prezidenta Putina, protože se mu Prigožin vymknul z kontroly (to je pravděpodobné); na stroj pálila ruská protiraketová obrana; vše zosnovaly ukrajinské tajné služby, aby se zbavily nepřítele. A tak bychom mohli pokračovat. I když bude příčinou havárie „obyčejné“ technické selhání stroje, tak spekulace nikdy neustanou. To samé se už desítky let děje kolem smrti čínského generála Lin Piaa.
Lin Piao se v září 1971 pokusil společně s manželkou Jie Čchün a jedním ze svých synů uprchnout do Sovětského svazu, protože čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung zjistil, že Lin proti němu intrikuje. Prý připravoval puč vojáků proti Maovi (akce dostala název Projekt 571), a dokonce se mělo odehrát i několik pokusů o zabití Mao Ce-tunga. Když se vše prozradilo a Lin Piaovi hrozilo vězení (spíše však poprava), tak nasedl s dalšími osmi lidmi do britského dopravního letounu Hawker Siddeley HS-121 Trident, které provozovala čínská armáda, a snažil se uletět. Jedna verze hovoří o tom, že stroj nad Mongolskem sestřelily čínské stíhačky. Nic takového ale nelze dokázat. Další verzí je, že narychlo připravený stroj měl nedostatek paliva, proto se zřítil v mongolské pustině. Zda to je skutečně pravda, dodnes rovněž nevíme. Mezitím se také tvrdilo, že Lin v letadle vůbec nebyl a že byl zastřelen tajnou službou v Pekingu. Teď někteří konspirátoři podobně říkají, že Prigožin je někde úplně jinde, že neseděl v havarovaném letadle. A mimochodem – forenzní vyšetřování nehody v Mongolsku i ostatků těl ve zmíněném roce 1971 neprováděli Číňané, ale odborníci a tajná služba KGB ze Sovětského svazu. S výsledky mělo být pak obeznámeno pouze několik vrcholných představitelů SSSR. Co z toho, co se pak objevilo jako „pravé“ verze případu odráželo realitu? To pořád nevíme. A co z toho bylo předáno Číňanů, kteří si vytvořili vlastní verzi?
Je pravděpodobné, že to samé nás čeká v případě Jevgenije Prigožina. Ten letěl šestnáct let starým brazilským strojem Embraer Legacy 600, který v září 2020 koupila jeho společnost Wagner Group.
V životních příbězích čínského generála Lin Piaa a ruského vojenského vyvrhela Jevgenije Prigožina jsou i další podobnosti. Před svou záhadnou smrtí pomohl Lin vytvořit z Mao Ce-tunga ikonu světové revoluce a uctívanou postavu pro čínské Rudé gardy a protiimperialistické aktivisty po celém světě. Byl to právě Lin Piao, kdo sestavil a vydal Maovy projevy a spisy do slavné „Malé rudé knížky“, kterou se v 60. a 70. letech minulého století oháněly stamiliony lidí. A v roce 1966 si Mao vybral za svého nástupce, dokonce se to dostalo do čínské ústavy, právě Lina. Který ho pak zradil.
I Prigožin celá léta velebil Putina, pomohl ruskému vůdci při udržování moci a likvidaci nepřátel. Pomohl mu dosáhnout jeho cílů, když zapojil soukromou Wagnerovu armádu do prosazování ruských zájmů ve světě – od Sýrie, přes několik afrických zemí až po válku na Ukrajině. A byl to také Prigožin, který se pak začal svému vůdci vzpírat. O nepovedeném či předstíraném puči v červnu jsme se již zmínili.
Podobnost je i v tom, co říkal kdysi Mao Ce-tung a v minulých letech také Putin o schopnosti odpouštění. Odpustit se prý dá, ale ne všechno. A co podle nich není možné odpustit? Zradu. Lin Piao i Prigožin své vůdce ale zradili. Odpuštěno jim být nemohlo. Oba jsou po smrti. Oba po mysteriózní havárii letadel.
Autokratičtí vůdci, jakými byl Mao Ce-tung a jakým je Putin, mají k dispozici mnoho pák, jak zlikvidovat své rivaly. Letecká havárie je jednou z nich, i když to není způsob nejjednodušší. Ale budí po celém světě obrovskou pozornost, je to mediální senzace. Navíc, pokud neštěstí vyšetřují orgány zcela závislé na moci, není až tolik potřeba dokazovat, co se skutečně stalo. Výsledek šetření přizpůsobíte vlastním potřebám. Prigožinovu nehodu připíšete mechanické závadě (u Lin Piaa nedostatku paliva) a je hotovo.
Takto spektakulární smrt protivníka je ovšem ideální pro odpoutání pozornosti. Pro Maa byla havárie letadla způsobem, jak se definitivně zbavit rivala Lin Piaa a zároveň změnit pohled veřejnosti na něj. Z uctívaného muže byl rychle neúspěšný zrádce. Na tom se v případě Prigožina pracuje, protože ani on se už nebude moci bránit.
Následný efekt u popisovaných leteckých havárií je pak také stejný: Další případní spiklenci se musí mít na pozoru. Hrozí jim smrt. Efekt číslo dvě: Moc Vladimira Putina byla právě výrazně posílena.
