Viliam Buchert: Česko se ocitlo v oku hurikánu. Doma politická řež, ve světě zabijačky, ekonomika strádá
Vypadá to, že Česká republika se ocitla v oku hurikánu. Kolem nás zuří silné bouře: ekonomická situace je mimořádně složitá, domácí politika je zasažena nekonečnými spory a mezinárodní vztahy střídá jedna velká krize za druhou. Přitom je téměř jisté, že minulý čas se již nevrátí zpět, budoucí čas není spolehlivý a pokud v přítomnosti převáží destruktivní síly, mohou nás čekat další těžká léta. Existují vůbec nějaká schůdná řešení?
Domácí řež
Přestože česká vládní koalice pevně třímá moc v Poslanecké sněmovně i Senátu a její příznivci dotlačili na Pražský hrad také generála Pavla, málokdo je s výkonem vlády v polovině funkčního období spokojený. V řadách voličů pětikoalice vládně rozčarování, množí se výčitky a pokud by kroucení hlavou vedlo k oddělení hlavy od zbytku těla, tak jsme národem bezhlavých. Opozice, od Babiše, přes Okamuru a Rajchla až po komunistickou soldateska, to má proto jednoduché. Stačí vše negovat, není potřeba nic vymýšlet.
Přitom z historie víme, že i malé nepokoje mohou vést k velkým bouřím. V době, kdy si autoritu mnozí nebudují chytrostí a hledáním souhlasu, ale blekotáním a lhaním v parlamentu, na náměstích a sociálních sítích, těžko může společnost zvládnout problémy, na kterých by byla potřebná celospolečenská shoda. A že těch problémů máme. Místo touhy po dohodě drží všichni v rukou přesýpací politické hodiny, které otáčejí v rukou tak rychle, že se ani nestačí naplnit čas určený na jakékoli řešení. Co z toho vznikne po volbách příští a přespříští rok, uvidíme. Ale nebude to nic, a co by situaci uklidnilo. Čekejme spíše permanentní řež než bratrské objímání. Varovné je u toho poznání, že naše politická scéna (téměř celá) nepomáhá tomu, aby se země pohnula vpřed.
Hospodářský neklid
Nevábné jsou i ekonomické výhledy. Inflace sice klesne, ale mnohé ceny už zůstanou vysoko. Náklady na energie, benzín, bydlení a potraviny neposkytují Česku žádné konkurenční výhody. Rychlost našeho zadlužování nemá v Evropě obdobu. Trh práce je napjatý. Nízká nezaměstnanost brzdí ekonomiku. Firmy přitom zoufale shánějí do mnoha profesí lidi, protože doma už nejsou k dispozici. Předvídatelnost obchodního práva je nízká. Infrastruktura nedodělaná. Digitalizace vázne. Tolik kritiky od podnikatelů na adresu vlády jsme dlouho neslyšeli.
Máme sice i progresivní firmy, ale dlouho fungující hnací motor hospodářství, automobilový průmysl, může v příštích letech překrýt černý mrak, na kterém sedí čínský nenažraný drak. Český trumfem bývala v časech hojnosti závislost naší ekonomiky na Německu. Když se německým firmám daří a rostou, utrácejí více za dovoz z České republiky. Když se jim daří daleko méně, a tu dobu právě společně v oku hurikánu s Němci zažíváme, bude to mít vážné dopady i na nás.
Zabijačka v cizině
Skutečný hurikán pak zasáhl mezinárodní vztahy. Válka na Ukrajině nás zatěžuje a vítězství Kyjeva na obzoru není. Vztahy s Ruskem se válejí v prachu. Čína si hraje svoji vlastní velmocenskou ligu. Západ má na krku masovou migraci z Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Nevíme, co přesně se stane, když opět vyhraje Donald Trump. K tomu přistupují na některých místech světa vážné ekologické problémy, které mohou vést k ozbrojeným konfliktům o zdroje. A jeden příklad změny z bezprostředního okolí, kterému bychom měli rozumět, ale neděláme s tím nic. Léta se tvrdilo, že největším spojencem Česka je Slovensko. Bylo to logické, vyplynulo to z historie, geografické blízkosti a přátelských mezilidských vztahů. Skutečně má být ale naším největším strategickým spojencem země, kde 40 procent obyvatel nefalšovaně fandí Rusku a kde politická scéna připomíná počůrané mraveniště?
Jeskyňky číhají
Snad to ale v Česku nedopadne jako ve známé pohádce O Smolíčkovi, ve které chtějí malého pacholíčka unést jeskyňky. „Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku, jen dva prstíčky tam strčíme, jen se ohřejeme a hned zase půjdeme.“ Houbeles. Naše politické a společenské jeskyňky stejně jako v pohádce čekají na chyby (a že jich vláda nasekala dost) a vyhlížejí příležitost. Když jeskyňkám otevřeme, své pracky strčí dovnitř a už neodejdou.
Text vyšel také jako úvodník nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
