Bohumil Pečinka: Rozpaky kolem Pražského hradu. Petr Pavel může brzy získat image sympatického nešiky
Česká média šťavnatě popisují bitvy mezi různými skupinami na Pražském hradě. Prezidentovi to asi bere část kreditu, ale není to ta nejpodstatnější věc.
Kdyby to šlo shrnout do pár slov, pak by byla asi tato: nikoho nezajímá, jakou strukturu má Kancelář prezidenta republiky, ani to, jestli je v čele paní Vohralíková, nebo Prohralíková. Václavu Havlovi také trvalo měsíce, možná i léta, než začal Pražský hrad jakž takž fungovat. Václav Klaus si s sebou vzal lidi ze svého politického období a doplnil je zkušenými diplomaty. Totéž Miloš Zeman. Jejich problém zase byl v názorové radikalizaci, zvláště ve druhém volebním období. To je však jiný příběh.
Současného prezidenta Petra Pavla táhne dolů nejen to, že není z politického prostředí, ale hlavně nemá kolem sebe dostatečnou základnu bývalých kariérních diplomatů a politiků. Jeho sázka na akademiky vybuchla už po pár měsících a do toho na Hradě nastaly bitvy lidí z první a poslední minuty jeho volební kampaně. Ti druzí zřejmě vítězí, ale to neřeší podstatu celé situace.
Tábor uražených
Tento týden mu schvalováním v Senátu zřejmě neprojde další nominant, soudce Ústavního soudu Pavel Simon. Není to tragédie, protože tak je systém nastaven – prezident navrhuje, Senát schvaluje a prezident jmenuje. V minulosti takto Senát odmítal ústavní soudce všem předešlým prezidentům a tak je to v pořádku. Demokracie v sobě musí mít brzdy a protiváhy. Problém je, jak k tomu dochází.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
