Petr Sokol: Návod, jak sledovat polské volby jako profík
Už v neděli se odehrají další letošní klíčové volby v Evropě. K urnám může přistoupit více než 29 milionů Poláků, kteří rozhodnou, zda bude pokračovat vláda národních konzervativců ze strany Právo a spravedlnost (PiS) nebo se řízení země ujme středolevicové spojenectví vedené expremiérem Donaldem Tuskem.
Takže, kdo je kdo?
Předpokládá se, že do Sejmu projde pětice uskupení. V polské politice je mnohem častější než u nás spojování a rozdělování stran i přestupy politiků mezi nimi. Z výrazných politiků najdeme málo takových, kteří za svou kariéru „kopali“ za jedinou stranu. Orientaci na polské politické scéně zesložiťuje navíc fakt, že většina hlavních volebních uskupení je tvořena více stranami.
Tady je základní „slovníček“ polské politiky.
Právo a spravedlnost (PiS)
Největší strana aktuálního Sejmu, založená bratry Kaczyńskými, vládne v Polsku sama, respektive v alianci s menšími satelitními stranami, posledních osm let. Národně konzervativní a výrazně procírkevní strana reprezentuje pomyslné (méně bohaté) Polsko B a má proto voliče hlavně na venkově. Nepřeje si další prohlubování integrace v EU a je tvrdě protiruská. Ekonomicky prosazuje výraznou finanční pomoc rodinám ze strany státu. Lídrem strany, která má v preferencích přes 30 procent, je současný premiér Mateusz Morawiecki, ale šéfem celého tábora PiS je Jarosław Kacyzński, který automobilovou mluvou řídí zemi „ze zadního sedadla“. PiS v evropském parlamentu spolupracuje s českou ODS.
Občanská koalice (KO)
Jádrem hlavní opoziční formace je strana Občanské platforma (PO), kterou opět do voleb vede jeden z jejích někdejších spoluzakladatelů, expremiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk. Silná je hlavně ve velkých městech a její preference se pohybují přibližně mezi 25 a 28 procenty. Ekonomicky bývala liberálnější než PiS, ale dnes už dělá podobnou politiku „přerozdělování“. V hodnotových otázkách je ale stále liberální stranou, která například bojuje proti omezení potratů. Na úrovni EU patří k evropským lidovcům.
Nová levice či jen Levice (L)
Koalici tvoří zejména strana, která vznikla sloučením největší polské postkomunistické strany Spojenectví demokratické levice (SLD) a levicově liberální strany Jaro. Jde o typickou levicovou formaci, která vyznává sociálnědemokratické hodnoty, feminismus, ekologismus a jako jediná významnější strana vystupuje proti katolické církvi. V průzkumech se pohybuje kolem 10 procent.
Třetí cesta (TD)
Nová formace patří ke středolevicovému trojlístku. Spojili se v ní polští lidovci (PSL), kteří ale jsou u našich severních sousedů agrární stranou, a nová strana jednoho muže Polsko 2050. Tu jako pragmatické středové hnutí založil třetí kandidát z posledních prezidentských voleb a bývalý novinář Szymon Hołownia. Jde o nejumírněnější složku opozice, středové křesťanské demokraty či možná dokonce jakýsi „PiS light“. Průzkumy jim po úspěchu Szymona Hołowni v hlavní předvolební debatě přisuzují až 10 procent hlasů.
Konfederace (K)
Podivuhodné spojenectví libertariánů, nacionalistů a monarchistů se označuje za stranu, která bojuje proti „bandě čtyř“ a údajně stejně levicové politice, kterou dělá Kaczyński i Tusk. U nás by se Konfederace dala přirovnat k nedávnému spojenectví Svobodných a Trikolóry s tím rozdílem, že Konfederace má oproti nim voliče i výrazné politiky. V preferencích Konfederace atakuje zespodu hranici deseti procent. Volí jí zejména mladí lidé v menších městech a vysokou podporu má i mezi studenty.
Klíčová čísla a výsledkové scénáře
Podstatnou číslicí polských voleb bude opět „231“. To je množství poslanců, které tvoří většinu v Sejmu. K jeho dosažení vede několik výsledkových scénářů.
- Většina Práva a spravedlnosti aneb triumf Kaczyńského – to by byl nejjednoduší výsledek. Podle průzkumů ale není zopakování výsledku z minulých voleb příliš pravděpodobné.
- Vítězství středolevicové opozice aneb návrat Tuska. Některé průzkumy dávají šanci, že většinu v Sejmu získá trojice Občanské koalice (Tusk), Třetí cesty (Hołownia) a Nová levice (postkomunisté). K úspěchu tohoto scénáře musí získat zmíněný opoziční trojlístek více hlasů, ale hlavně mandátů než Kaczyńského PiS a Konfederace. Vzhledem k polskému volebnímu systému totiž mohou menší parlamentní formace trochu doplatit na svůj výsledek a získat přepočtem méně mandátů. Tenhle scénář by přinesl obrat v politice vůči EU, kde by Polsko přestalo „zlobit“.
- Většina Právo a spravedlnost – Konfederace aneb složitá aliance konzervativců. Když středolevá troj-aliance nezíská 231 mandátů, bude v Sejmu potenciální většina Kaczyńského PiS a protestní Konfederace. Druhá jmenovaná síla sice teď jakoukoli spolupráci s PiS odmítá, ale po volbách může být vše jinak. Někteří její politici signalizují, že by byla možná nějaká „opoziční“ smlouva, kdy PiS bude menšinově vládnout a Konfederace obsadí post maršálka, jak se v Polsku říká předsedovi dolní komory parlamentu. V tomto scénáři ale není vyloučená ani otevřená koalice národních konzervativců (PiS) a divokých ultrakonzervativců (Konfederace).
- Všichni proti Kaczyńskému aneb Tusk s Konfederací. Tenhle scénář vypadá při čtení zahraničního tisku jako úplné sci-fi, ale v Polsku ho připouští, jak média, tak část politiků středolevé opozice. Vychází přitom z možnosti, že většinu nezíská Tuskův trojlístek a Konfederace se nedohodne s Kaczynským. Pak by možná mohla aspoň na čas vzniknout překvapivá koalice části Tuskova tábora (Občanská koalice a Třetí cesta) a protestní Konfederace. Do tohohle „holportu“ by nešla postkomunistická Levice, která si nedokáže představit spolupráci s „krajněpravicovou“ a „starokonzervativní“ Konfederací. Spojenectví by podle opozice spojilo všechny „oběti kaczysmu“ a „narovnalo podmínky politické soutěže“. Konfederace by za jeho výhodu zase považovala možnost nahradit Právo a spravedlnost v pozici klíčové strany pravicově konzervativního tábora. Velmi pravděpodobně by ale tahle koalice nevydržela příliš dlouho.
- Totální pat aneb nové volby. Když voliči vygenerují naprostý povolební pat a strany nenajdou v žádné variantě většinu 231 hlasů, zemi budou čekat opakované parlamentní volby. Ty nastanou, když většinu nerozhodne ani jediný poslanec německé menšiny (jeho strana nemusí mít 5 procent), který má ale tradičně blíže ke středolevicové opozici, a ani se do Sejmu překvapivě nedostane kandidátka Nestraničtí zastupitelé (BS), která by všemi povolebními scénáři dost zahýbala.
Vyrovnané průzkumy slibují velmi napínavou nedělní volební noc. Reflex proto bude průběh voleb i průběh sčítání jejich výsledků sledovat už od nedělního odpoledne v on-line přenosu.
