Chceme platy aspoň jako prodavači v Lidlu. Vysoké školy stávkovaly poprvé od roku 1989, vyslyší je Fiala?
Poprvé od listopadu 1989 v Česku stávkovaly vysoké školy. Vyučující univerzit z několika velkých měst protestovali za vyšší platy. Ty současné se běžně pohybují kolem 30 tisíc korun. I na Slovensku je situace akademiků o dost lepší.
Dnešní demonstrace začala na Palachově náměstí mezi budovami Filozofické fakulty UK a UMPRUM. Protestující dorazil podpořit i exministr zahraničí a kultury za ČSSD Lubomír Zaorálek nebo šéf odborářů Josef Středula. Na náměstí je vidět několik hořce vtipných transparentů, například s nápisem “Chci plat aspoň jako prodavač v Lidlu.”, “Bek to life, Bek to reality” nebo “Myslím, tedy jsem - nemám na nájem.”
Vláda akademiků
Ironií dějin je, že největší protest akademické obce od Sametové revoluce se děje zrovna v době, kdy je ministrem školství bývalý rektor Mikuláš Bek a premiérem další bývalý rektor, navíc jeden ze zakladatelů české porevoluční politologie Petr Fiala. Na demonstraci navíc vystoupili i zástupci jejich domovské instituce - Masarykovy univerzity.
Přesto vláda na protesty akademiků dosud neslyší a v původním návrhu rozpočtu na příští rok chtěla ušetřit právě na školství dokonce 29 miliard, což by znamenalo škrtnutí o skoro 10 %. V programovém prohlášení vlády přitom je závazek naopak zvýšit výdaje na školství až na úroveň průměru zemí OECD. Nakonec ministr Bek vyjednal snížení u svého resortu “jen” o 11 miliard, což prezentuje jako úspěch. Pokud jde konkrétně o vysoké školství, tam dává vláda 0,86 % HDP. Průměr vyspělých zemí sdružených v OECD je 1,27 % HDP.
Pro příští rok chce Bek vysokým školám přidat miliardu, protestující však požadují desetkrát víc. Ministr argumentuje čísly, dle nichž třeba odborní asistenti na Univerzitě Karlově berou průměrně 53 520. Dle protestujících je však taková mzda pro většinu nereálná. “Po pěti letech magisterského a čtyřech letech doktorského studia mají odborní asistenti na Právnické fakultě plat 31 400 hrubého,” říká při protestu na Palachově náměstí Klára Hurychová, vedoucí katedry obchodního práva z pražské právnické fakulty. Nízké platy se tak nedotýkají jen humanitních či filozofických fakult, ale i těch “exaktnějších.” Na protestu vystoupili i zástupci Přírodovědné fakulty UK a v davu byli i studenti lékařských fakult.
Proč se průměrná čísla od mediánu tolik liší? Hlavně proto, že zahrnují i jednorázové vědecké granty. Na ty ale vyučující nemají univerzální nárok a třeba na filozofické fakultě jich většina žádný grant nedostane. Musí se tak spokojit se silně podprůměrnou mzdou a většinou dělají minimálně na půl úvazku další práci.
Patříme na východ
Že jsou platy akademiků vyšší v zemích jako Dánsko nebo Německo, to asi nikoho nepřekvapí. Čeští akademici však můžou závidět i kolegům ze Slovenska. Na demonstraci promluvil i zástupce slovenského odborového svazu univerzit: “Před rokem jsme začínali protestovat, náš výsledek je, že platy učitelů se zvedly o 22 % a neučitelů o 20 %.” Zmínil i odměny pro doktorandy, které jsou v Česku na většině fakult jen minimálních 10 500 korun. Na Slovensku je minimum necelých 20 tisíc a průměr je dokonce 1200 eur, tedy skoro 30 tisíc. Tolik nedostávají doktorandi ani nejbohatších českých univerzitách. Vláda už jim přislíbila zvýšení stipendií, mělo platit od příštího roku, ale zatím se odkládá.
Ministr Bek stále tvrdí, že za platy na vysokých školách nemá odpovědnost. “Veškerá rozhodnutí o mzdové politice a nastavení vnitřních mzdových předpisů jsou dle zákona plně v kompetenci rektorů a děkanů pod dohledem akademických samospráv. Ministerstvo školství není oprávněno do těchto nastavení vstupovat,” říká Bek. Čistě technicky má asi pravdu, totéž by však mohl být argument proti jakémukoli zvyšování platů ve veřejné sféře. Dalo by se také říct, že o platech lékařů rozhodují ředitelé nemocnic a o platech učitelů ředitelé škol. Stát s tím nemá nic společného. Opravdu?
Po demonstraci přijal Bek zástupce stávkujících v budově ministerstva. Uvidíme, jaký bude výsledek. Sami stávkující si však od jednání moc neslibovali a hrozí další stávkou, případně i bojkotem zkoušek včetně státnic. Je školství pro Fialovu vládu skutečně priorita? Má ještě dva roky na to to ukázat. Zatím to tak nevypadá.
