Karel Steigerwald: OSN říká, že pravda je na všech stranách války Izraele s Hamásem
Ministryně obrany Černochová navrhuje vystoupit z OSN, protože většina jejích členů odmítá odsoudit palestinský útok na Izrael jako agresi. Tomu rozumím, být ministrem místo ní, navrhl bych to ze stejných důvodů také. Jenže vystoupení České republiky z OSN je pro OSN asi tak nebezpečné, jako když Slovenský stát vyhlásil 12. prosince 1941 válku USA. Leda by to vyvolalo masovou debatu o vadách OSN, jež má od svého vzniku v roce 1945 a které jí už neumožňují ani klopýtat za událostmi. Ale kdo by z ní vystoupil, ztratil by šanci její klopýtání odstraňovat. Idea OSN je bezmocná, bezradná, vznešená a potřebná. Proto také špatně dopadá.
Spojenci, kteří OSN v roce 1945 založili, hráli v něm přirozeně hlavní role vítězů nad nacismem. USA, Anglie a Francie byly demokratické republiky. Další dva státy, SSSR a Čína, byly autoritářské. Hlavní role Francie byla o něco menší, zato hlavní role SSSR mnohem větší. K zakladatelům se přidali další členové válečné koalice. Být členem té koalice znamenalo mít vstupenku do světové organizace, jež by měla lépe přestavět svět míru a bránit jeho svobodu. Zdálo se, že vzniká světové spojení demokratických států, které již nikdy nedopustí krvavá překvapení agresorů. Dva z nich, Čína a SSSR, se ale o demokracii nezajímaly, nýbrž jen o politická dělení moci. Lépe pochopily, jaký čert je v OSN skryt. Velice rychle boje o expanze komunismu potlačily demokratické cíle udržet mír. Do OSN se hlásil každý stát, žádný parametr členství neomezoval. Být v OSN dodávalo vážnosti kdejakému banditovi, jenž se násilím chopil moci.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
