Pavel Páral: Přes statistické hry s čísly inflace dál brzdí a sazby už zbytečně dusí ekonomiku
Inflace v říjnu poskočila vzhůru z 6,9 na 8,5 procenta. Tedy podle cifer Českého statistického úřadu. A to nám jen potvrdilo, že i čísla mohou lhát, byť jsou spočítána dobře a statistickým údajům je třeba rozumět. Tento skok byl způsoben jen tím, že loni od října začal stát dotovat energie formou úsporného tarifu.
Stát tehdy dal energetickým firmám peníze na to, aby snížily ceny, a firmy pak slevily o ony známé tři tisíce v průměru. Tento mechanismus platil až do konce loňského roku, a protože tím tarify, tedy ceny, klesly, snížilo to podle statistické metodiky inflaci a nyní se současná cenová hladina porovnává s tou loni sníženou. Od ledna pak naopak firmy účtovaly plné ceny, ale stát zaplatil za spotřebitele sumu nad nově a úředně stanovený strop.
Ceny tedy opticky poskočily a s nimi narostla i inflace. Tak to funguje i nyní do konce roku. Tudíž jen přesměrování státních subvencí z firem na občany zvedlo inflaci o pěkný dílek, mnohem větší, než odpovídalo v daném okamžiku skutečnému zdražení energie. V příštím roce, až v únoru bude spočtena inflace za leden, se celkové inflační číslo zase sesune markantně dolů, protože už ze statistiky vypadne ono dotování tarifu. Když statistický úřad tuto číselnou taškařici odečetl, vyšlo mu, že skutečná inflace byla meziročně 5,8 procenta, tedy od zářijových 6,9 opět citelně poklesla a vypadá to, že cenové peklo se už opravdu nevrátí. Meziměsíční inflace totiž ve skutečnosti nedosáhla ani celé jedné desetinky procenta.
Bankovní rada ČNB, která v době, kdy meziroční inflace stoupala k osmnácti procentům, považovala svou sedmiprocentní základní sazbu za zcela dostatečnou a přiměřenou tomu, aby příliš nepoškozovala hospodářský růst, nyní přes velmi přesvědčivá čísla stále odmítá úroky snížit. Ačkoli ani v případě toho, že se cenový pokles zastaví ještě vysoko nad cílem dvouprocentního růstu cen, není ani trochu pravděpodobné, že by se nějak významněji vývoj obrátil a my se někdy na konci příštího roku, kdy se účinnost aktuálních úrokových sazeb bude teprve začínat promítat do fungování ekonomiky, blížili loňským maximům. Takže teď už ty úroky brzdí ekonomiku zbytečně.
