Jan Studnička: Želví ninjové jsou důkaz, že AI nikdy lidské tvůrce nenahradí
Mezi současnými kreativci, ať už jsou to lidé z reklamek, scénáristé, spisovatelé, grafici, ilustrátoři, skladatelé, zkrátka mezi všemi lidmi, kteří něco tvoří, panuje teď hluboká obava z umělé inteligence. Co když nás nahradí? Co když se naučí všechno, co umíme my? Obavy jsou to nicméně liché. Pro všechny lidi, kteří straší tím, že za pár let bude tvořit content výhradně AI, mám čtyřslovnou odpověď: Teenage Mutant Ninja Turtles.
Slova nedokáží vyjádřit, jak stupidní je koncept TMNT, Teenage Mutant Ninja Turtles. Oukej, pojďte se mnou krok za krokem, jo? V kanalizaci pod Manhattanem žijí čtyři želvy. Byly to obyčejné želvy, dokud nebyly polity nějakou chemickou srajdou a pak zmutovaly do želvo-lidské podoby. Jsou to teenageři. Pojmenovaní podle italských renesančních malířů. Milují pizzu. A jsou to ninjové. Takže každá nosí šátek jiné barvy a používá jiné japonské zbraně. Přesto, že nic takového žádní ninjové nikdy nenosili.
Možná vás zajímá, kde se v kanalizaci New Yorku želvy naučili umění ninjů? Naučila je to krysa. Jmenuje se Tříska, ale není to krysa, která zmutovala do téměř člověka, je to opačně. Byl to člověk, co zmutoval do krysy. A proč krysa učí nindžucu? Aby mohly želvy bojovat se svým úhlavním záporákem… Což je buď pancéřovaný samuraj nebo mimozemský mozek v břiše robota. Podle toho, o kterém komiksu nebo seriálové sérii se zrovna bavíme.
A já želváky miluju. Nejenom já.
Devadesátkový shellshock
Kdo nezažil devadesátky, nedokáže si ani představit, jak velcí želví ninjové tenkrát byli. Teenage Mutant Ninja Turtles byli fenomén, který protekl do úplně všech oblastí popkultury. To, co původně vzniklo v první polovině osmdesátých let jako pitomý vtip, jako parodie na komiksy, kompletně ovládlo mainstream.
Od sedmaosmdesátého jel animovaný seriál, který se dočkal neskutečných deseti řad. A má pravděpodobně nejlepší saturday cartoon znělku v dějinách žánru. Pak byly další čtyři seriály. Dostali jsme celkem pět hraných celovečeráků a tři animované. A to počítáme jen ty, které šly do kin, pak byl bezpočet televizních speciálů… včetně crossoveru s Batmanem. A komiksy mimochodem vycházejí dodnes. Už čtyřicet let.
Pravda, dnes už nejsou náctiletí ninjové tak v kurzu jako byli během devadesátých let (tenkrát jste neexistovali, když jste neměli penál s Rafaelem), ale letošní želvy vydělaly v kinech dvě stě milionů dolarů, tržba za loňský film dělají dokonce půl miliardy dolarů. Point je, želvy jsou horké zboží už čtyři dekády.
A teď mi řekněte, dokázala by umělá inteligence někdy vytvořit něco tak debilního jako je Teenage Mutant Ninja Turtles?
Lidský dotek
Samozřejmě, že ne! Na něco takového potřebujete člověka. A trochu marihuany, předpokládám. Současné generátory logicky navazujících znaků, které trochu přehnaně nazýváme “umělou inteligencí” jenom za sebe skládají věci, které k sobě patří podle už existujících vzorců. Pravda, spousta lidí, co dělá v showbyzu to dělá stejně. Ale opravdu kreativní lidé mají tendence přicházet jednou za čas s něčím novým. Originálním. A zdánlivě úplně debilním.
Želví mutanti do žádného vzorce nezapadají. Želvy jako zvířata rozhodně nebyly v osmdesátkách v kurzu. A ve chvíli, kdy želváci odstartovali, byla osmdesátková popkulturní posedlost ninjama teprve v úplných počátcích. TMNT není amalgát populárních věcí hozený do šíleného mixu, je to úplně nová věc, kterou si její tvůrci Kevin Eastman a Peter Laird prostě vytáhli z paty. Protože měli něco, co žádný počítač nikdy mít nebude. Opravdovou originalitu. Smysl pro humor. … A nejspíš trochu marihuany.
