Týden v nejčtenějších komentářích Reflexu: EU a Palestinci, potíže Fialy i Babiše a Fico v Praze

Sven Kühn von Burgsdorff (uprostřed) v létě roku 2022, tehdejší šéf mise EU na Západním břehu Jordánu a v Gaze na pláži u města Gaza s palestinskou vlajkou v ruce|Twitter

Viliam Buchert
20. listopadu 2023 · 06:15

V únoru minulého roku zveřejnila Evropská komise zprávu z palestinského Rámaláhu: „Během slavnostního podpisu za přítomnosti palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse Evropská unie oznámila balíček finanční pomoci pro rok 2022 pro palestinský lid… Pomoc palestinskému lidu na rok 2022 činí 296 milionů eur.“ Údajnému palestinskému lidu tedy odešlo v přepočtu 6,6 miliardy korun. O žádný lid se ale nejedná, peněz se zmocnila palestinská vláda, která nebyla zvolena ve volbách, nechává zpochybňovat holocaust, zakazuje potraty, vychovává děti v duchu radikalismu a adresátem peněz byly i úřady nelegitimně vládnoucího autoritářského prezidenta Abbáse (poslední prezidentské volby se konaly v roce 2005). Z evropských peněz jsou vypláceny také dávky rodinám teroristů a lidem, kteří vyzývají ke zničení Západu.

Pomoc Palestincům také mnoho let rámují prokazatelné lži. Šířil je například do srpna vedoucí mise Evropské unie na Západním břehu Jordánu a v Gaze Němec Sven Kühn von Burgsdorff. Ten loni prohlásil: „Efektivní palestinská samospráva vedená zásadami demokratické správy věcí veřejných a právního státu je klíčovým prvkem stability, míru a bezpečnosti…“ Palestinská samospráva vedena zásadami demokratické správy věcí veřejných je naprostý blud, který von Burgsdorff opakoval, zatímco realita byla a je jiná. Když tento člověk před několika týdny z funkce odcházel, najednou hovořil úplně jinak a říkal, že Abbás a palestinští politici „selhali při pořádání voleb“. Oni ale neselhali, protože žádné volby mnoho let nepořádají a ani nechtějí pořádat. Selhala EU, že na něco, co neexistuje, pořád posílá peníze.

  Zástupce EU Sven Kühn von Burgsdorff se také v létě jako první proletěl jako paraglidista nad Pásmem Gazy. Což by bez povolení a dohody s tam vládnoucím Hamásem nebylo možné. Izraelské ministerstvo zahraničí to označilo za „provokativní akci“. No a teroristé z Hamásu se možná tím inspirovali, když použili paragliding i při říjnovém teroristickém útoku na Izrael. Představitel EU také tři a půl roku, co byl ve funkci, obviňoval Izrael z rasismu a zločinného apartheidu a účastnil se zcela nediplomaticky demonstrace proti izraelské vládě. K brutálním zásahům palestinské samosprávy proti novinářům a aktivistům na ochranu lidských práv na Západním břehu Jordánu a jejich věznění řekl, že je to „nešťastné“ a že o těchto otázkách udržuje „aktivní dialog“ s nejvyššími členy Palestinské správy. Tento aktivní dialog vedl k tomu, že situace se ještě zhoršovala. A to všechno pomáhá platit Evropská unie, a to i pomocí peněz z Česka.

Mohutná finanční i jiná pomoc začala k Palestincům proudit z Evropy zejména po podepsání mírových „Dohod z Osla“, což byla smlouva mezi vládou Izraele a Organizací pro osvobození Palestiny ze září 1993. Od té doby podle odhadů (ty se ale liší) odešlo oficiální cestou ze zemí Evropské unie, Norska, Velké Británie a Švýcarska na podporu Palestinců dohromady kolem 25 miliard dolarů. Část těchto peněz, což potvrzují i zprávy Evropského parlamentu, byla zneužita k indoktrinaci dětí ve školách (popírání holocaustu nebo líčení Židů jako životního nepřítele) nebo k podpoře rodin teroristů, kteří byli v izraelském vězení (pomocí dávek, kterých část speciálně platilo Rakousko) a udržování nedemokratických režimů na palestinských územích.

Evropská komise tvrdí, že žádné peníze z pomoci Palestincům neodcházely ve prospěch teroristického islamistického hnutí Hamás, které vládlo do letošního listopadu v Gaze (to se může po úspěšné izraelské vojenské intervenci změnit, ale jistota to není). Ovšem loni odešlo do Gazy 30 milionů euro z Evropské unie na infrastrukturní projekty spojené s vodou. Jistě, byla to pomoc humanitární, ale i to pomáhalo udržovat Hamás u moci. Navíc v rozporu se všemi evropskými sankcemi, které byly proti Hamásu přijaty už v roce 2003, odcházely a odcházejí z Evropy do Pásma Gaza peníze, které pocházejí ze soukromých zdrojů. Evropské tajné služby a policie některé takové případy odhalily, ale každý rok takto odešly odhadem desítky milionů eur, které pak mimo dohodnutý a schválený systém humanitární pomoci živily i Hamás a jeho ozbrojence.

Nesmyslnost počínání EU dokazuje i text schválený Evropským parlamentem letos 12. července. Ten je jako vždy kritický k Izraeli, ale některá konstatování na adresu Palestinců (nejenom Hamásu) jsou tak strašně závažná, že posílání dalších peněz z Evropské unie nelze nijak odůvodnit. Přesto v říjnu EU pomoc Palestincům ještě zvýšila.

Evropský parlament konstatoval:

  „Palestinská správa a hnutí Fatah (vládne na Západním břehu Jordánu) nadále poskytují zvláštní dávky Palestincům v izraelských věznicích, a to i osobám, které byly odsouzeny za teroristické činy týkající se židovských cílů…“ Z 21 organizací uvedených na seznamu teroristických organizací EU je sedm palestinských.

„Palestinská správa čelí ztrátě legitimity; vzhledem k tomu, že poslední palestinské parlamentní volby se konaly v roce 2006; vzhledem k tomu, že poslední palestinské prezidentské volby se konaly v roce 2005; vzhledem k tomu, že parlamentní a prezidentské volby, které se měly konat v květnu 2021, byly zrušeny dekretem prezidenta Abbáse.“

„V říjnu 2022 vydal prezident Abbás dekret o vytvoření Nejvyšší rady soudních orgánů a institucí, kterým podřídil všechny palestinské orgány své kontrole a zrušil poslední pilíř soudní nezávislosti v Palestině.“ Přesto EU poslalo na palestinská území loni 5 milionů euro „na posílení“ místní justice…

„Ženy na palestinských územích čelí diskriminaci a stále mají méně práv než muži, například pokud jde o rozvod, péči o děti a dědictví; osoby patřící ke komunitě LGBT stále čelí obtěžování a diskriminaci.“

Palestinská správa odmítá odsoudit extremistické organizace a teroristické skupiny působící v regionu a nechce s nimi přerušit styky. K tomu dodejme, že Palestinci v Gaze i na Západním břehu Jordánu oslavovali v říjnu vraždění Židů (i dětí, žen a starých lidí) ozbrojenci Hamásu.

  Evropský parlament vyjádřil také politování nad „problematickým a nenávistným obsahem palestinských školních učebnic a studijních materiálů, který dosud nebyl odstraněn. Zdůraznil, že finanční podpora EU pro Palestinskou správu v oblasti vzdělávání by měla být poskytována pouze pod podmínkou, že obsah učebnic bude sladěn s normami UNESCO, jak rozhodli ministři školství EU v Paříži dne 17. března 2015, že všechny antisemitské odkazy budou vypuštěny a že budou odstraněny příklady podněcující nenávist a násilí.“ Přesto i loni a letos odešly miliony eur z EU na podporu palestinského školství. Nenávist se šíří dál a EU ji platí.

  Většina věcí, kterých chce na palestinských územích Evropská unie, Evropská komise a Evropský parlament prosadit, se léta nedějí. Palestinci je většinou ignorují a z evropských peněz se naopak platí i to, co posiluje nenávist k Západu a Evropě. Přesto jim EU nepochopitelně dál posílá peníze.

Členové vlády během zasedání kabinetu, 18. října 2023.|Úřad vlády ČR

Viliam Buchert
22. listopadu 2023 · 18:00

Ještě několik nesrozumitelných a nesprávných rozhodnutí či oznámení vlády Petra Fialy a nejrůznější podivné bytosti české politiky budou bez práce. Vládní pětikoalice se totiž opakovaně sama střílí tu do nohy, tu do ruky a vypadá to, že se jen čeká, až se trefí do hlavy.

Těžko říct, proč vláda postupuje tak, jak postupuje. Rozumět tomu není. Nejdříve to nahrávalo parlamentní opozici, k tomu pak přidali svá čísla všemožní političtí cirkusanti a dnes už jsou velmi zneklidněni i voliči vládních stran. Vnitřní stranické pnutí lze pak vysledovat zejména v ODS.

Dejme si jen několik příkladů.

Mistrem a současně ministrem neschopnosti je šéf rezortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Dokdy ho nechá premiér Petr Fiala říkat věci, které pak neplatí? Fiala a Síkela nedávno tvrdili, že v příštím roce vzroste cena elektřiny o pár procent. Jenže ta cena se počítá z různých složek a ty budou rozhodně dražší. A nebude to dohromady o pár procent. Už dnes je elektřina v Česku dražší než jinde a činí to zemi postupně méně konkurenceschopnou. Síkela není člověkem na svém místě, ale premiér to nechce změnit. Bude proto zajímavé sledovat, kam kroky Síkely zamíří po vládním angažmá. To nám mnohé objasní. 

Válkovo chucpe

Dalším mužem zralým na výměnu je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Ten mnohokrát vysvětloval národu, že „léky už budou“. Ovšem výpadky v některých případech pokračují. Dlouhá léta bylo také jasné, že systém, jak slouží zdravotnický personál v nemocnicích, je neúnosný. Nikdo se do řešení tak citlivé a finančně náročné věci ale nechtěl pouštět, až to nakonec „dopadlo“ na současnou vládu, a to i díky jejím zákonodárcům. 

Špatným politickým rozhodnutím od října začala platit novela, která zdvojnásobila rozsah dobrovolných přesčasů lékařů. Ti se proti tomu bouří, spojili to s požadavky na vyšší platy a od prosince někteří vypověděli přesčasy v nemocnicích. Jasná dohoda, co bude dál, zatím není. Ať si vláda i ministr Válek k tomu říkají, co chtějí, ale zdůvodnit pacientovi, že se dlouho plánovaná operace kvůli tomu odkládá, je politické chucpe.

Jurečkův šlendrián, Bekův slon v porcelánu

Bizarní je i působení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Nelze žádným způsobem omluvit, že těm, kteří na to mají nárok, stát nedokázal včas vyřídit a vyplatit důchody. Je to šlendrián a nezodpovědnost, za které je Jurečka přímo zodpovědný.

Jako slon v porcelánu si počíná i ministr školství Mikuláš Bek. Úředníci jeho ministerstva hovoří o tom, že věcem nerozumí, a když něco dělá, že si nenechá poradit. Navíc je politicky slabý. Sliby vlády, jak zvedne platy v sektoru vzdělávání, tak berou za své.

Velkým zklamáním je pak Fialova vláda pro podnikatele. Ti potřebují stabilní prostředí, a ne neustálé změny, které pak političtí mudrlanti přetváří v Poslanecké sněmovně v další změny. „Ve vládě není žádný národohospodář, který by měl jasné vize a řekl, co nás čeká a jak to chce stát dělat. Slyšíme jen prázdné fráze a vidíme neakční řízení,“ zní od majitelů firem a společností.

Lehká práce opozice

Za všechny problémy samozřejmě nemůže vláda, ale na to se v politice nehraje. Taková tvrzení na voliče nefungují. Bohužel, současným odrazem nedůvěry ve vládu je pak to, že české domácnosti už rok a půl omezují spotřebu, a to negativně ovlivňuje naše HDP. Chlácholení národní banky i vládní pětikoalice, že už přece brzy inflace podstatně klesne, je navíc zákazníkovi k ničemu. Ceny vystoupaly moc vysoko (proto spotřeba klesla), a i když už inflace bude malá, ceny to podstatně nesníží. Zůstanou na určité hladině. A opět se to připíše na vrub vlády, i kdyby za to nemohla. Pohled voličů je vždy jiný než makroekonomů.

Dlouho se říkalo, že vláda jen špatně některé věci komunikuje. Ano, to je pravda a zdá se, že na tom se nic nezmění. Stále více se ovšem zdá, že některé důležité problémy nejsou jen špatně komunikovány, ale jsou prostě dělány špatně.

Jistě, situace je nelehká, sešlo se dohromady několik krizí a vláda Petra Fialy se dostala pod velký tlak. Protestují zdravotníci, učitelé, odboráři, společnost je rozladěná a přestala věřit vládním autoritám. Bobtnající opozice má proto lehkou práci, stačí jen opakovat cokoli, co bude proti vládě. Ta jde takové kritice naproti svými nejasnými a málo razantními rozhodnutími a zabíjí se postupně sama. Vládní pětikoalice se u toho spoléhá na to, že nejsilnějším opozičníkem je pro většinu národa nepřijatelný Andrej Babiš. Ale i to se může jednou změnit. Pak už bude pád některých vládních stran nezastavitelný.

Exprimátor Pardubic Martin Charvát a Andrej Babiš|X.com

Bohumil Pečinka
23. listopadu 2023 · 12:00

Nebyl to dobrý týden pro Andreje Babiše. Odvolací pražský vrchní soud nejdříve zrušil jeho osvobozující verdikt v kauze Čapí hnízdo. Následně Deník N přišel s potvrzenou informací, že francouzská finanční prokuratura už v dubnu zaslala městskému státnímu zastupitelství v Praze na Andreje Babiše tzv. evropský vyšetřovací příkaz.

No a nakonec Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá exprimátora Pardubic za ANO, že manipuloval veřejnými zakázkami. Takový souběh špatných zpráv nechcete. 

Projděme si to podrobně. Vrchní soud nejdříve na 46 stranách smetl zprošťující verdikt soudce Šotta ve věci Čapího hnízda. Konstatoval, že ve vyšetřovacím spise byla řada důkazů, ale problém bylo, jak s nimi soudce nakládal. Především důkazy hodnotil většinou jen z pohledu obhajoby a celou řadu z nich úplně pominul. Navíc postavil všechno na jedné výpovědi člověka ze stavebního dozoru a úplně pominul hodnotit ekonomickou stránku celé věci.

Jinak řečeno, Babiš a jeho okolí nejdříve vyňalo firmu ZNN Agro Pelhřimov z holdingu Agrofert, aby mohli získat dotaci pro malé podniky. Následně vytvářeli dojem, že takto postavený podnik nemůže ekonomicky samostatně existovat, což bylo jasné od počátku, a proto se musí vrátit zpět pod křídla Agrofertu. Soudce Šott neřešil, že šlo o účelové vyjmutí, a tedy podvod. Důležité je, že odvolací vrchní soud řekl, že většina důkazů se nemusí nově opatřovat, ale je v obžalovacím spise, takže další soudní líčení nemusí být věcí let, ale spíš měsíců.

Francouzi čekají

Teprve v těchto dnech vyšlo najevo, že městské státní zastupitelství v Praze už v dubnu dostalo od francouzské finanční prokuratury tzv. evropský vyšetřovací příkaz. Francouzi potřebovali získat určité údaje, aby mohli Babiše obžalovat ve věci podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků. Francouzská strana potvrdila, že žádané informace od české strany zatím nezískala.

Aby toho nebylo málo, policisté z NCOZ  udělala razii na pardubickém magistrátu, při níž bylo obviněno 19 lidí a dvě firmy za manipulaci s veřejnými zakázkami. Podle sdělení policie byl hlavní úder veden proti exprimátorovi Martinu Charvátovi (ANO). Policie se tentokrát vyjádřila docela otevřeně, když řekla, že „trestná činnost při zadávání veřejných zakázek statutárním městem Pardubice je páchána dlouhodobě a systematicky s vysokou mírou konspirace a sofistikovanosti“.

A co předseda?

Na tohle obvinění zareagoval Andrej Babiš velmi rychle a dva z obviněných vyloučil z ANO. Nutno říct, že do rozsudku na všechny zatím musíme pohlížet jako na nevinné. Jejich vytlačení z politických funkcí je na druhou stranu chvályhodné, protože v politice platí presumpce viny. Otázkou je, proč podobně razantně nevystupuje hnutí ANO proti vlastnímu předsedovi. 

Poslanec za ANO Patrik Nacher má na sociálních sítích program s názvem Dvojí metr. Snaží se tu popisovat, že řada politiků a stran se liší v hodnocení stejných věcí a ostrakizuje přitom hnutí ANO. Není v jednání Andreje Babiše vůči sobě a jiným stejný dvojí metr?

Bývalý pardubický primátor Martin Charvát u soudu. (23.11.2023)|ČTK / Vostárek Josef

Jiří Štefek
23. listopadu 2023 · 15:05

Předseda politické firmy ANO Andrej Babiš má osvědčenou taktiku. Sotva někde vyplave nějaké svinstvo či levárna na některého z jeho stranických podřízených, okamžitě jej hodí přes palubu a spustí mantru, že toho člověka vůbec neprověřil a že mu ho do ANO podstrčila nějaká tradiční zkorumpovaná strana. Je poněkud příznačné, že se často jedná o lidi, kteří už v Babišově sektě nějaký ten rok pobyli a často udělali i nemalou kariéru. Jejich chybou však bylo, že jejich říhání a mlaskání u koryt přesáhlo únosnou mez a vzniklá situace kazí image ANO.

Posledním exponátem podobného ražení se stal bývalý primátor Pardubic Martin Charvát. Ještě před časem na něj Babiš pěl ódy typu: „Našeho kandidáta do Senátu Martina Charváta moc doporučuji. Určitě ho všichni znáte. Skvělý primátor Pardubic. Do čeho se pustí, vždycky dotáhne do konce….“ I Charvát samozřejmě „měl“ mobil na Babiše. Je jen otázkou, jestli mu na něj někdy zavolal, anebo jen z druhé strany spojení přijímal pokyny a rozkazy. 

Nyní už je všechno jinak. Policie obvinila 19 lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami, které vyhlašoval pardubický magistrát a společnosti, jejichž zřizovatelem je město. Mezi zadrženými byl i… ano, bývalý primátor Pardubic za ANO Martin Charvát. Babiš v tom měl hned jasno. „Neprověřovali jsme tyhle ódéesáky, kteří k nám nalezli,“ řekl Babiš pro deník N. Pamětníci si vzpomenou na dění v Brně a kauzu Stoka, i v ní se vymáchali členové ANO, pochopitelně také „neprověření“, které vlastně Babiš ani pořádně neznal a neví, kde se vzali. Dalším případem může být Daniel Köppl a jeho letákové dobrodružství na Krajském úřadě Středočeského kraje, kam si vzal s sebou jakéhosi příliš nemyslícího studentíka, který ale snil o politické kariéře a pro svého gurua by strčil hlavu i do báně plné sršní. 

…a když něco praskne

Tohle jsou nepříjemné záležitosti, které Babiš – jenž je nyní posedlý především Nutellou – nepotřebuje. Ale jak z toho ven? Distancování se od těchto lidí a pokydání politické konkurence je asi nejjednodušší a nejrychlejší způsob. Třeba mu i někdo uvěří. Ale pozor. Tady je potřeba uvědomit si jednu věc. Představa, že Andrej Babiš neví, koho ve svém hnutí má a koho vysílá na exkluzivní výkonné pozice, je absolutně nemyslitelné. To je zkrátka iluze. On moc dobře ví, kdo kde je a co je ten člověk zač. Stranický šéf zná profil každého včetně jeho předností, ale i charakterových vad. A o ty jde především. 

Důležitou kvalifikací pro vyšší funkce v ANO a jí dobytých teritoriích je totiž často naprostá bezpáteřnost, absence myšlení a vlastního kritického úsudku a především poslušnost. Pokud je tento předpoklad splněn, je dotyčný vysazen na příslušnou misi, kde plní zadané úkoly. Pokud je šikovný a umí svoji práci prodat, zkrátka nepřijde. Pokud však něco praskne, nikdo se k němu nezná. 

Přivinou se noví

Pardubická parta zkrátka měla smůlu, že to vylezlo na povrch, a proto bude muset nést následky. Celá kauza je však varováním pro řadu podobných ANO výsadkářů v jiných městech a na jiných úřadech. Seznali, že žádný strom neroste do nebe a příliš hlučné mlaskání u koryt je cestou do pekel. Je totiž jasné, že pokud někde praskne další problém, budou i tito Babišovi podřízení bez mrknutí oka obětováni a jejich guru se bude dušovat, že je nikdy neviděl a nezná je. 

Hnutí ANO za dvanáct let jeho existence opustila už řada politiků. Mnozí z nich byli významné a vážené osobnosti. Řada z nich pravidla hnutí prokoukla relativně brzy a snažila se rychle vybruslit a uchránit svůj veřejný kredit. Jiným to trvalo o mnoho let více a i oni veřejnost zásobují svým příběhem o tom, jak byli naivní a naletěli. Lze předpokládat, že řady odpadlíků se budou prodlužovat o další. Ale ANO personálně neuchřadne. Budou se k němu vinout stále noví a noví lidé. Ne kvůli tomu, že chtějí sloužit veřejnosti a měnit tuto zemi k lepšímu, ale očekávají zde výtah k moci, rozhodování a financím. Takových lidí tu je stále hodně. Většina z nich ví, že by se svými schopnostmi a znalostmi nadstandardně placenou práci nezískali, ale že když budou držet ústa a krok, budou se mít dobře. 

Slovenský premiér Robert Fico na snídani v Senátu. (24.11.2023)|ČTK / Šulová Kateřina

Martin Bartkovský
24. listopadu 2023 · 15:50

Na svou první zahraniční návštěvu zamířil slovenský premiér Robert Fico tradičně do Česka. Nahlásil se na dnešní pátek, což mělo drobný problém. Tři ze čtyř oficiálních představitelů České republiky měli jiný program. Fica to údajně nezajímalo a připravil si za ně případnou alternativu z řad tuzemské opozice. Nakonec se ale ukázalo, že je to starý dobrý Fico, který něco říká doma a něco jiného dělá za hranicemi. Zatímco z Bratislavy k Pražskému hradu vyjel se vztyčeným prostředníčkem (metaforicky řečeno), hned za hranicí zkrotl.

Měla to být obyčejná návštěva, kdy po volbách jede Slovák do Čech, případně Čech na Slovensko. Tradice, která navazuje na vyprázdněné česko-slovenské vztahy. Zatímco politici stále dokola opakují, jak jsme navzájem bratry, kulturní i hodnotové směřování obou zemí se rozchází. Slováci nám sem posílají své studenty (a my se ochotně na tomto exodu jejich inteligence podílíme), my tam zase vyvážíme poměrně dost zboží. Fico se ji ale rozhodl okořenit tím, že údajně nebral ohledy na potřeby české strany.

Dnes ráno napsal server Novinky.cz, že to mezi oběma diplomaciemi zaskřípalo. „Prezidentu Pavlovi vadilo, že Fico neudělal jediný vstřícný krok vůči České republice. Choval se, jako by mu to bylo úplně jedno,“ prozradil Novinkám pod podmínkou zachování anonymity zdroj blízký Pražskému hradu. Pavel tak původně nechtěl Fica přijmout a až 16. listopadu jej přemluvila prezidentka Čaputová. Fico to nepřímo potvrdil, když na tiskovce s Petrem Fialou ocenil, že se s ním sešel předseda Senátu Vystrčil i předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová, i když měli v plánu zahraniční pracovní cestu. Jiné plány měl i Pavel.

Od Roberta Fica to není nic jiného než pomsta. Pomsta za vyjádření českého prezidenta krátce po zvolení, kdy vyslovil obavu o směřování slovenské politiky. Tehdy Fico české politiky mistroval, že na Slovensko mají jezdit zahraniční návštěvy s „kloboukem v ruce“. Tedy s pokorou a nechat jejich vnitřní záležitosti na pokoji. Návštěva na Hradě je tak minimalistická. Bez poct, tiskové konference nebo dotazů novinářů. Bude to krátké, rychlé a zdvořilostní, tihle dva se zřejmě neshodnou vůbec v ničem.

Náročný den, dezinformátor v patách a Zeman s Babišem

Hlavním bodem návštěvy bylo setkání se svým oficiálním protějškem – premiérem Petrem Fialou. Zatímco před branou Strakovy akademie čekaly na Fica desítky odpůrců s vlajkami EU, Ukrajiny a cedulemi vyčítajícími mu proruskost, za branou jej Fiala přijal s vojenskými poctami. Po obědě a vzájemném jednání následovala tisková konference. Fico nezapomněl zmínit, jak moc se liší názory Česka a Slovenska na pomoc Ukrajině a že jej po návštěvě Hradu ještě čeká setkání s dalšími politiky. Tím myslel Babiše a Zemana, kterým vyrazil splatit předvolební podporu. K jeho smůle se nemůže dnes potkat ani s Václavem Klausem, protože ten je v Curychu na konferenci. U Fica ale zřejmě převládla touha rozstřelit českým ústavním činitelům program nad setkáním s exprezidentem.

  Ještě před setkáním s Fialou se neplánovaně Fico setkal s Jindřichem Rajchlem. Český dezinformátor se za ním připlížil na Strahov, kde slovenský premiér pokládal květiny k soše Milana Rastislava Štefánika. Kytku tam položil i Rajchl a v nestřežené chvíli narušil mezinárodní protokol, překvapeného Fica přepadl, potřásl mu rukou a během pár vteřin mu něco říkal. Sám to na sociálních sítích prezentuje jako triumfální krátký rozhovor, kde vyjádřil přání budoucí spolupráce. Příspěvek doprovodil nelichotivou fotografií, kde mají všichni aktéři zavřené oči.

Ale zpátky k tiskové konferenci s Fialou. Úsměvy premiérům zmizely při dotazech novinářů. Fico byl konfrontován s problémy, které přípravu cesty provázely. Na dotaz neodpověděl, jen se vymezil k tomu, že by se za něj musela přimlouvat prezidentka Čaputová, a tuto zprávu považuje za lež. Vzhledem k tomu, že ostatní okolnosti své cesty nekomentoval, dají se pokládat za pravdivé. Vyloženě se zakabonil nad dotazem, proč ignoruje 4 slovenská média. Fico to přešel bonmotem o tom, že tato média jsou pro něj dezinformační a že nemluvit s nimi je vnitrostátní záležitost Slovenska. 

  Poté už slovenský premiér zamířil na Hrad, pak zřejmě vyrazí do ložnice bytu v pražských Dejvicích, kde úřaduje Miloš Zeman, a den zřejmě zakončí na výpadovce z Prahy na Průhonické pumpě, kde jej přijme „předseda české opozice“ Andrej Babiš. Fico tak má zdvořilostní kolečko za sebou a způsob provedení dává tušit, že současná česká a slovenská vláda se budou i nadále formálně setkávat, kamarádi na život a na smrt z nich ale nebudou. Stejně jako z obou kdysi bratrských národů, které se vydávají na čím dál tím rozdílnější cestu.