Petr Pavel vedle Orbána a německého antisemity. Aneb bruselský fór o nejvlivnějších osobnostech
Bruselský web Politico je označovaný za „vlivný“ a mnohdy má skutečně originální informace o evropské politice. Každý rok předvede i taškařici s výběrem „28 nejvlivnějších osobností Evropy“, které budou „spoluurčovat charakter kontinentu v roce 2024“. Byl do něj tentokráte zařazen i český prezident Petr Pavel, který trůní v kategorii Dreamers (Snílci) a je označen za „Jestřába“. No budiž… Zveřejněná sestava „nejvlivnějších“ ale někdy působí podivně až směšně.
Web Politico rozdělil vlivné osobnosti do tří skupin: Doers (Činitelé), Disrupters (Narušitelé) a Dreamers (Snílci). Do první skupiny řadí „lidi s výkonnou mocí“, do druhé „ty s předpoklady zvrátit hru nečekaným směrem“ a do třetí „ty, kteří reprezentují ideu určující debatu“. Tak se na ně podívejme.
Vůbec nejvlivnější osobností Evropy bude podle Politica příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který prý „chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií“. Jenže Tusk samozřejmě nemůže být vlivnější než německý kancléř Scholz, francouzský prezident Macron, šéfka Evropské centrální banky Lagardeová nebo předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. To je zbožná a současně zcela nesmyslná předpověď.
Hodně nadhodnocena je v Politicu i pozice prezidenta Petra Pavla, jehož vliv na evropskou politiku zůstane nadále malý. Větší má i premiér Petr Fiala, který rozhoduje o důležitých věcech v rámci EU na summitech s ostatními lídry. Proč se tedy Pavel v sestavě Politica objevil? Ze stejného důvodu jako Tusk – konvenuje tomuto hodně liberálnímu médiu a je „čerstvý“. Za výrazného jestřába je označován ve vztahu k Rusku a Číně, jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Co je na tom u českého prezidenta „jestřábího“, to také vědí jen v útrobách bruselského Politica.
Pochybná je pak nominace některých lidí mezi ty, kteří budou „spoluurčovat charakter kontinentu v roce 2024“. Pominout u toho můžeme fakt, že mezi 28 osobnostmi není excentrický vítěz nizozemských voleb Geert Wilders, ale to je z toho důvodu, že se to prostě nestihlo.
Je hodně zvláštní, že Politico například nereflektuje, že v červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, který se pak hodně promění, stejně jako následně Evropská komise. Budou i noví eurokomisaři atd. Takže uvidíme, co bude se šéfkou Evropské komise Leyenovou a předsedkyní Evropského parlamentu Metsolaovou, které jsou ve výčtu Politica. Třeba už s nimi nebude nic…
Že je mezi „Narušitele“ zařazen maďarský premiér Viktor Orbán, je srozumitelné, ten leží Bruselu hodně hluboko v žaludku. Ale proč tam je například Björn Höcke, předseda německé Alternativy pro Německo pro Durynsko, je otázkou. Tato strana je sice na vzestupu, tradiční německé strany se jí už hodně bojí a je i černou můrou pro Brusel. Ale jsou v ní lidé, kteří mají větší vliv než Höcke. Ten je totiž antisemita a k pochvale Hitlera nemá daleko. To bude pořád problém na celoněmecké úrovni. Jeho heslo „EU musí zemřít, aby mohla žít skutečná Evropa“ ale Politico straší, a to ho proto přeceňuje.
Mezi „Snílky“ je pak společně s Petrem Pavlem třeba ruský opozičník Alexej Navalnyj, který je ve vězení. Ten nebude v Rusku určovat vůbec nic, jeho vliv je malý. To samé platí pro jednoho ze strůjců Brexitu, tedy odchodu Velké Británie z EU, Nigela Farageho. Neovlivňuje už toho moc a volby mají být na ostrovech až v lednu 2025. Proč se zde objevil, není jasné. Vedle Farageho je i španělská fotbalistka Jenni Hermosová, která podala na šéfa španělského fotbalového svazu Luise Rubialese trestní oznámení kvůli známému nevyžádanému polibku po finále mistrovství světa. V současnosti se rozhoduje, zda vůbec Rubialese před soudem stane. Pokud ne, tak postavení Hermosové bude otřeseno, protože celá kauza od začátku vyvolává pochybnosti. Politico ale razí svoji vlastní politiku, podle které vybírá ty, kteří budou „spoluurčovat charakter kontinentu v roce 2024“.
O mnoha nominovaných můžeme ale důvodně pochybovat, že vůbec budou něco spoluurčovat. Nemusíme proto brát akci Politica nijak vážně a to platí v tomto případě i pro českého prezidenta Petra Pavla.
