Kryštof Pavelka: Srdíčka pro Usámu bin Ládina a džihád tiktokové mládeže
„Nechte všeho, co děláte, a běžte si okamžitě přečíst Dopis Americe,“ říká s afektovanou naléhavosti, nezbytnou pro úspěch na sociálních sítích, mladý Američan se šátkem na hlavě. „Právě jsem si přečetla Dopis Americe a už nikdy se nebudu dívat na svět stejně,“ oznamuje jednomu milionu svých sledujících jiná uživatelka. Stovky podobných videí v listopadu zaplavily čínskou sociální síť TikTok, která aktuálně vede co do počtu uživatelů z nejmladší generace.
Autorem zmíněného „Dopisu Americe“, který mladým influencerům a milionům jejich sledujících údajně „otevřel oči“, byl náboženský fanatik a terorista Usáma bin Ládin. Text zveřejnil v listopadu 2002, rok po útocích z jedenáctého září, pro něž se v USA používá souhrnná zkratka 9/11. Bin Ládin v textu vysvětluje důvody, které jeho a potažmo celý islámský svět, jehož se cítil být mluvčím, vedly k džihádu proti Západu.
Dopis se čte jako islamistická verze Mein Kampf. USA si svou pozici globálního Satana vysloužily prý tím, že do světa vyvážejí svou „morální prohnilost, akceptování zlořádů, jako je smilstvo, homosexualita nebo gamblerství“. Tuhle část ovšem tiktoková mládež, která je naopak ve věcech sexuální identity velmi progresivní (minimálně verbálně), nečetla, přeskakovala či vědomě ignorovala.
Klíčovým poselstvím vraha bin Ládina, jež tiktokové influencery, kteří svá moudra do světa často pronášejí s kelímkem předržené kávy z nadnárodního řetězce Starbucks v ruce, obutí do designových tenisek Prada či Armani, zaujalo, byl revoluční apel proti nespravedlivé nadřazenosti západní (bílé) civilizace nad zbytkem světa, především toho muslimského. Bin Ládin v dopise tvrdil, že krystalickým příkladem tohoto útlaku je osud palestinského lidu trpícího pod židovským útlakem a okupací.
Palestinci, potažmo Arabové vůbec, jsou podle Ládina „jediný čistě semitský národ a jako takoví jsou jedinými dědici odkazu Mojžíše a Tory“. Bin Ládin pak v dopise pak ještě naznačoval, že Palestinci by si to s okupanty už dávno vyřídili, nebýt vojenské podpory, kterou „křižáci“, tedy Západ a především Amerika, židovskému státu dlouhodobě poskytují.
Džihádista influencerem
Videa odkazující na bin Ládinův „Dopis Americe“ nasbírala během listopadu na TikToku patnáct milionů zhlédnutí a miliony „srdíček“, lokální obdoby „palců nahoru“. Hashtag #LettterToAmerica zaznamenal rovněž tisíciprocentní nárůst sdílení na Muskově síti X, dříve Twitteru.
Když si především americká mainstreamová média začala všímat, že novým hrdinou části influcerského dorostu na Západě je mrtvý islamistický fanatik, TikTok přistoupil ke strategii plošného mazání videí a blokování hashtagů, jež na Dopis Americe odkazovaly. Britský server Guardian, kde se nacházel anglický překlad bin Ládinova dopisu, na nějž virální videa odkazovala, text překladu na konci listopadu se své stránky odstranil.
Digitální maskirovka
Je nicméně evidentní, že novou popularitu nezískal dvacet jedna let starý manifest teroristy bin Ládina v posledních týdnech náhodou. Souvislost s probíhajícím izraelsko-palestinským konfliktem je zjevná. Plošnost a viralita rozšíření naznačují, že za trendem mohla být aktivita státního aktéra, buď Číny, jejíž vláda TikTok kontroluje, nebo Ruska, zabředlého do katastrofální agrese proti Ukrajině, jemuž se každý chaos uvnitř veřejného prostoru Západu ohromně hodí do krámu. Ať už šlo o záměrnou dezinformační operaci Číny nebo ruskou digitální maskirovku či měl trend ještě jinou genezi, skutečně pozoruhodné je, kdo bin Ládinovy bláboly na sítích šířil.
Tentokrát nešlo o „obvyklé podezřelé“, provařené postavy světové dezinformační scény, globální obdoby našich Peterkových a Čermáků, na něž je kyberprostor Západu bohatý stejně jako ten český. Na bin Ládinův „Dopis Americe“ v listopadu odkazovali vesměs mladí lidé se značným počtem sledujících, kteří se předtím politice a příbuzným tématům nevěnovali buď vůbec, nebo zcela okrajově.
Právě to bylo na celé kauze nejzajímavější či nejbizarnější. Na manifest mrtvého džihádisty odkazovali lidé žijící přesně oním „západně zhýralým“ stylem života, který bin Ládin pranýřoval. (Mimochodem, sám terorista se svými asketickými tezemi pochopitelně neřídil, jak prokázala prohlídka komplexu v pákistánském Abbottabádu, kde byl zastřelen. Bin Ládin mimo jiné vlastnil úctyhodně velkou kolekci porna). Většina tiktokerů, kteří v listopadu šířili propagandu někdejší jedničky mezi islamistickými teroristy, také buď nebyla jedenáctého září 2001 na světě, nebo byli v plenkách. Někteří z nich následně své pohnutky ke sdílení Dopisu Americe vysvětlovali tím, že „chtěli přispět k otevřené a pokojné debatě o aktuálním dění ve světě“.
Vzhledem k jednoznačně násilnému, nábožensky fanatickému a místy otevřeně genocidnímu charakteru textu svědčí takové vyjádření o naprosté neschopnosti porozumět delšímu psanému textu a zasadit jeho obsah do historických a společenských souvislostí. Příslušníci starších generací jsou často kritizovaní za ochotu sdílet bez rozmyslu kdejakou pitomost z internetu. Jak z příběhu „TikTok for Usáma“ vidno, problém je zjevně obecnější. Patrně nejjednodušším vysvětlením náhlé virality Dopisu Americe bude věta dalšího ze zainteresovaných tiktokerů: „Sdílel jsem to, protože to sdíleli všichni.“
Vypněte socky
Především pravicově konzervativní americká média spustila v reakci na masové šíření Dopisu Americe poplach, že v USA dospívá generace indoktrinovaná islamismem a že se země musí obávat dalších teroristických útoků prováděných domácí zradikalizovanou mládeží. To je samozřejmě nesmysl. Tiktokové virální trendy mají jepičí život a obvykle nulový dopad do reálného světa.
Den či dva poté, co si pohráli s Usámou, vrátili se tiktokeři k natáčení banálních krátkých videí, napodobování populárních tanečků a podobně neškodným aktivitám. Kromě pachutě a pocitu trapnosti nad absolutním nedostatkem soudnosti některých internetových hvězd tak po kauze „Srdíčka pro Usámu“ zbyl především sílící pocit, že to nejlepší, co lze ve věci sociálních sítí udělat, je přestat je používat, respektive využívat jen ty jejich komponenty, jež k něčemu skutečně jsou. Možná že vše vyřeší přirozený vývoj. Síť X, dříve Twitter, je kvůli manažerskému šílenství Elona Muska na hraně bankrotu, Facebook už neroste a stal se spíše odkladištěm málo aktivních profilů, i dříve raketový růst uživatelské základny čínského TikToku zpomaluje. Éra Webu 2.0, definovaná obřím dopadem platforem sociálních sítí na globální veřejnou krajinu, by se mohla uzavřít s koncem tohoto desetiletí.
