Místo masa, jogurtů a zeleniny raději lahváče aneb Proč v loňském roce výrazně klesla spotřeba potravin
Češi si v loňském roce citelně přitáhli opasky. Podle dat Českého statistického úřadu průměrná spotřeba potravin na jednoho člověka meziročně klesla o 32 kilogramů na 739 kilogramů. Nejvíce se na tomto poklesu podílela nižší spotřeba mléka a mléčných výrobků, zeleniny a masa. Naopak spotřeba piva vzrostla skoro o 7,5 litru na hlavu a každý člověk ho vypil v průměru 142,9 litru. Za poklesem množství spotřebovaného jídla stojí pokles reálných příjmů domácností, ale i úprava jejich jídelníčků.
Pokles o více než 30 kilogramů zkonzumovaného jídla na osobou vypadá na první pohled hrozivě, ale o nějakém závratném hubnutí či podvýživě českého národa nemůže být řeč. To se pouze situace vrátila do doby před covidem, kdy lidé chodili běžně do práce, děti do školy a většina odvětví ekonomiky byla zavřená. To platilo i o restauracích, a lidé si proto vařili doma a řada z nich si nosila krabičky s jídlem do kanceláře.
Jedna věc je pokles, druhou věcí je však změna struktury spotřebovaného jídla. Za ní stály samozřejmě jeho ceny. Každý si zřejmě pamatuje vyšponované ceny mléka a mléčných výrobků v loňském roce, totéž se dělo u masa. O paprikách za 120 korun, kilogramu rajčat za 80 korun, jablkách dražších než broskve či mandarinky ani nemluvě. Zkrátka lidé nakupovali podle cen, a pokud některé zboží nebylo v akci, tak ho nekoupili a uvařili či snědli něco jiného.
Ale na pivečku se nešetřilo. Jeho spotřeba výrazně vzrostla a z pivovarnických statistik je patrné, že lidé začali více holdovat pivu v láhvích nebo v plechovkách. Zkrátka nechodili tolik do hospod a restaurací. Je jasné, že i zde cena byla rozhodující: dát dvacetikorunu za pivo v láhvi nebo dvakrát tolik za čepované v restauraci? Pivaři měli jasno. A když už si šli do obchodu pivo koupit, koupili si ho více, než kolik by ho vypili v lokálech. Cenově to vyšlo na stejno.
Při ohlášených cenových a daňových změnách, které začnou platit v příštím roce, lze očekávat, že cenové hledisko bude stále více rozhodující. Drahé věci se kupovat nebudou nebo se omezí jejich spotřeba. Lidé se budou více orientovat na levnější jídlo a velkou roli zde může hrát domácí produkce ze zahrádek a mini chovů.
Krušný rok zřejmě čeká i pohostinství a pivnice. Od října zdražila řada pivovarů a od Nového roku se zvýší daň z přidané hodnoty na služby v pohostinství. Uvidíme, jak nové ceníky (potravináři, obchodníci, ale i restauratéři již avizují, že po Novém roce bude dráž) zahýbají s konzumními preferencemi lidí. Je tedy jasné, že i nadále mnoho lidí bude experimentovat a upravovat svůj jídelníček tomu, co má doma, nebo surovinám, které lze levně pořídit. Pokud zdraží v Česku potraviny, bude stále více posilovat ochota lidí jezdit nakupovat do zahraničí. Jediné, co by ji mohlo zhatit, je prudký růst cen pohonných hmot. Pokud by ale i ten nastal, propad spotřeby u některých druhů potravin bude zřejmě pokračovat.
