Týden v komentářích Reflexu: Dezinformátoři, zdražování, ale také superman a sníh

Petr Pavel vedle Orbána a německého antisemity. Aneb bruselský fór o nejvlivnějších osobnostech|koláž reflex.cz

Viliam Buchert
1. prosince 2023 · 06:00

Bruselský web Politico je označovaný za „vlivný“ a mnohdy má skutečně originální informace o evropské politice. Každý rok předvede i taškařici s výběrem „28 nejvlivnějších osobností Evropy“, které budou „spoluurčovat charakter kontinentu v roce 2024“. Byl do něj tentokráte zařazen i český prezident Petr Pavel, který trůní v kategorii Dreamers (Snílci) a je označen za „Jestřába“. No budiž… Zveřejněná sestava „nejvlivnějších“ ale někdy působí podivně až směšně.

Web Politico rozdělil vlivné osobnosti do tří skupin: Doers (Činitelé), Disrupters (Narušitelé) a Dreamers (Snílci). Do první skupiny řadí „lidi s výkonnou mocí“, do druhé „ty s předpoklady zvrátit hru nečekaným směrem“ a do třetí „ty, kteří reprezentují ideu určující debatu“. Tak se na ně podívejme.

Vůbec nejvlivnější osobností Evropy bude podle Politica příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který prý „chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií“. Jenže Tusk samozřejmě nemůže být vlivnější než německý kancléř Scholz, francouzský prezident Macron, šéfka Evropské centrální banky Lagardeová nebo předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. To je zbožná a současně zcela nesmyslná předpověď.

Hodně nadhodnocena je v Politicu i pozice prezidenta Petra Pavla, jehož vliv na evropskou politiku zůstane nadále malý. Větší má i premiér Petr Fiala, který rozhoduje o důležitých věcech v rámci EU na summitech s ostatními lídry. Proč se tedy Pavel v sestavě Politica objevil? Ze stejného důvodu jako Tusk – konvenuje tomuto hodně liberálnímu médiu a je „čerstvý“. Za výrazného jestřába je označován ve vztahu k Rusku a Číně, jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Co je na tom u českého prezidenta „jestřábího“, to také vědí jen v útrobách bruselského Politica.

Třeba už s nimi nebude nic…

Pochybná je pak nominace některých lidí mezi ty, kteří budou „spoluurčovat charakter kontinentu v roce 2024“. Pominout u toho můžeme fakt, že mezi 28 osobnostmi není excentrický vítěz nizozemských voleb Geert Wilders, ale to je z toho důvodu, že se to prostě nestihlo.

Je hodně zvláštní, že Politico například nereflektuje, že v červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, který se pak hodně promění, stejně jako následně Evropská komise. Budou i noví eurokomisaři atd. Takže uvidíme, co bude se šéfkou Evropské komise Leyenovou a předsedkyní Evropského parlamentu Metsolaovou, které jsou ve výčtu Politica. Třeba už s nimi nebude nic…

  Že je mezi „Narušitele“ zařazen maďarský premiér Viktor Orbán, je srozumitelné, ten leží Bruselu hodně hluboko v žaludku. Ale proč tam je například Björn Höcke, předseda německé Alternativy pro Německo pro Durynsko, je otázkou. Tato strana je sice na vzestupu, tradiční německé strany se jí už hodně bojí a je i černou můrou pro Brusel. Ale jsou v ní lidé, kteří mají větší vliv než Höcke. Ten je totiž antisemita a k pochvale Hitlera nemá daleko. To bude pořád problém na celoněmecké úrovni. Jeho heslo „EU musí zemřít, aby mohla žít skutečná Evropa“ ale Politico straší, a to ho proto přeceňuje.

Politika Politica

Mezi „Snílky“ je pak společně s Petrem Pavlem třeba ruský opozičník Alexej Navalnyj, který je ve vězení. Ten nebude v Rusku určovat vůbec nic, jeho vliv je malý. To samé platí pro jednoho ze strůjců Brexitu, tedy odchodu Velké Británie z EU, Nigela Farageho. Neovlivňuje už toho moc a volby mají být na ostrovech až v lednu 2025. Proč se zde objevil, není jasné. Vedle Farageho je i španělská fotbalistka Jenni Hermosová, která podala na šéfa španělského fotbalového svazu Luise Rubialese trestní oznámení kvůli známému nevyžádanému polibku po finále mistrovství světa. V současnosti se rozhoduje, zda vůbec Rubialese před soudem stane. Pokud ne, tak postavení Hermosové bude otřeseno, protože celá kauza od začátku vyvolává pochybnosti. Politico ale razí svoji vlastní politiku, podle které vybírá ty, kteří budou „spoluurčovat charakter kontinentu v roce 2024“.

O mnoha nominovaných můžeme ale důvodně pochybovat, že vůbec budou něco spoluurčovat. Nemusíme proto brát akci Politica nijak vážně a to platí v tomto případě i pro českého prezidenta Petra Pavla.

Jak mohou energie pomáhat|Profimedia

Pavel Páral
1. prosince 2023 · 12:00

Energetický regulační úřad vynesl verdikt, na který se měsíc čekalo. Navýšení regulované části ceny elektřiny a plynu platí a lidé to pocítí, o podnicích nemluvě. Dojde k tomu přesto, že ERÚ splnil z hlediska zákona trochu problematické zadání ministra průmyslu Jozefa Síkely a trochu to poškrtal, takže platby za obnovitelné zdroje a za rozvod a distribuci a ztráty v síti nakonec zdraží jen o 65 procent místo původně ohlášených 71. Problém je v tom, že více než rok hradil tyto poplatky za zákazníky státní rozpočet, který s tím od Nového roku končí, a někdo to prostě zaplatit musí.

Bagatelizování tohoto cenového pohybu ze strany premiéra Fialy i ministra průmyslu není na místě. Určitě většina domácností nepocítí příliš velkou změnu, protože mají v současnosti tarify nastavené na maximální možnou cenu silové elektřiny, která od  ového roku zlevní a bude zdražení distribuce kompenzovat. Jsou ale desítky tisíc domácností, které mají několikaleté fixace a nyní jim kromě právě oznámeného zdražení zatopí ještě dorovnání starých dobrých cen na současnou úroveň a fakturované sumy jim vyskočí o desítky procent.

  Ještě hůře jsou na tom firmy, kterým rostou regulované platby mnohem více, a zlevnění silové složky je tak v případech energeticky náročných výrob ochrání jen minimálně. Většinou nakupují za spotové ceny, takže vlastně to zlevnění si už užili a nyní se přinejmenším vrací do reality začátku roku. Mnoho z nich už hlásí, že je ta nová realita položí na lopatky. Jasně, je to lobbování, nicméně pro některé z podniků jde skutečně o existenční otázku.

Když se nyní vedou ostré diskuse o řešení problému mezi vládou a průmyslovými svazy, není na stole přitom nic jiného než hledání zdrojů, z nichž by to šlo zadotovat. Dosáhnout skutečného zlevnění elektřiny fakticky nelze.

V zelené energetické pasti

V sousedním Německu na tom nejsou jinak a hodlají v masivních dotacích pokračovat, i když jim před pár dny ústavní soud zakázal použít na to fondy vytvořené na dluh pro boj k covidem. Ale budou mít problém na to těch dvanáct miliard eur sehnat i v tak bohaté zemi. Jenže vidí, že průmysl tuhle energetickou politiku bez pomoci přežít nemůže a s pomocí to také nebude velká sláva. Stačí příklad energeticky náročného petrochemického průmyslu, který byl po mnoho desetiletí německou chloubou a výkladní skříní schopnosti inovací a konkurenceschopnosti. Letos je jeho výkon na úrovni roku 1975, kdy se obor poprvé maličko zvedal po ropné krizi. Velké koncerny jako BASF vyrábějí mimo Německo i mimo Evropu právě z důvodu dlouhodobě neúnosných cen energií, které z domácí produkce udělaly mrtvý byznys.

Jsme prostě spolu s Němci a řadou dalších zemí v zelené energetické pasti. Poplatky za rozvody a distribuci porostou, protože se do nich musí promítnout obří investice vynucené mohutným rozvojem solárních a větrných elektráren. Před pár dny byl zveřejněn odhad, že v celé EU si to vyžádá během nejbližších let investice ve výši 584 miliard eur (14 bilionů korun), což je téměř dvouletý výkon celé české ekonomiky.

A silová elektřina už moc zlevňovat nemůže, protože dvě třetiny současné burzovní ceny dělají emisní povolenky, které sice nyní asi o deset eur zlevnily, ale dlouhodobě narostou na násobky současných hodnot. K povolence je ale třeba ještě nějaké palivo, zaplacená práce a taky ta vstupní investice.

Andrej Babiš osobně

Přitom z výnosů prodejů těchto povolenek se dotuje výstavba a provoz nových solárů a větrníků, kvůli nimž rostou náklady na rozvod a distribuci. Kolečko je uzavřeno. O tom, že dekarbonizace energetiky v tomto zhoubném nastavení funguje z celého světa jen a pouze v Evropě, ačkoli snižovat emise CO2 se daří i třeba v USA s pětinovou cenou silových energií a docela dobře, je asi zbytečné mluvit.

A pokud se ptáte, kdo za to u nás může, tak v roce 2020 to odsouhlasil osobně Andrej Babiš a chlubil se, kolik peněz na dotace za to dostaneme. A přitvrzení tohoto systému odkývala prakticky bez odporu současná vláda.

Zasněžená Praha|Blesk:FOTO: Jiří Koťátko / CNC

Jan Studnička
2. prosince 2023 · 14:00

V naší krásné kotlině již třetí den padají sněhové vločky, což je jev, na který jsme si pomalu odvykli. A není tedy divu, že počasí, které bychom ještě před pár lety považovali za normální, kompletně paralyzovalo Českou republiku. Jemná sněhová pokrývka zakryla veškerou příčetnost a vrhla svůj stín na všechny aspekty života.

V Česku trochu nasněžilo.

Zatímco silničáři sledují množící se dopravní nehody a pouštějí se do zatím nezávazné diskuse o tom, kdy přesně v lednu by teoreticky mohli vyjet, v běžných českých rodinách se od sobotního rána opakuje jedna a ta samá progresivně agresivnější debata: 

“Marie, kam jsi, doprdele, dala řetězy na auto?” “Jsou v kumbále.” “Ne, tam, kde vždycky byly řetězy jsou teď sazenince.” “Kdybys v létě v tom kumbálu uklidil, jak jsem tě prosila, tak bys to věděl.” “Říkal jsem ti, že to udělám před Vánocema.” “Aha. Stejně jako jsi vyměnil žárovku v digestoři?” “Fajn! Tak já nikam nepojedu a vyměním žárovku v digestoři.” “Ale ne, klidně jeď, vždyť mě je to jedno.” “Nemůžu jet, když nemám posraný řetězy!” “Vždyť si je můžeš půjčit od mýho táty!” “To by se ti líbilo, viď?!”

A když se nakonec podaří tradičním rodinám vyjet na svah, aby správným pravicovým sportem potrápily těla, zjistí jednak, že stejný nápad měla polovina republiky a u turniketu je fronta jako na banány… ale hlavně, že vlek nejezdí, protože vlekaři měli ráno ze sněhové nadílky tak masivní erekci, že se jim nepodařilo zapnout kombinézu. 

Obětujeme Prahu 2 až 22

Politicky motivovaná debata také akcelerovala nečekaným množstvím sněhu. Zpravidla konzervativnější pravičáci si mnou ruce nad tím, že napadlé čtyři cenťáky zcela evidentně vyvracejí pseudoteorii o globálním oteplování, hází sněhové koule po levičácích a křičí na ně: “Vidíš?!” Ti je ale nevnímají, protože na internet unikla zpráva, že Václav Klaus píše zcela nový bestseller BÍLÁ, NIKOLI ZELENÁ ZEMĚ a tak mají příliš práce s tím debatovat na Twitteru o tom, jestli je řečený název rasistický nebo ne. 

Praha je pochopitelně zuřícím blizzardem zasažena nejvíce. Ve chvíli, kdy na magistrátu zpozorovali první vločky, přistoupili pražští radní k sice drastickému, ale v jejich očích nezbytnému opatření: Pod takhle lítým náporem živlů nepůjde zachránit všechny, takže obětujeme Prahu 2 až 22 a budeme se soustředit na spásu Prahy 1, především pak tedy magistrátu. 

Roman Šmucler varuje

V neštěstí eskaloval politický happening na Letenské pláni, kde se střetly dvě skupiny aktivistů v boji o to, komu náleží právo strhnout postaveného sněhuláka. Zatímco výpravě studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se nelíbilo, že je socha etnicky exkluzivní, jejich konkurenti vracející se z demonstrace na Václavském náměstí se domnívali, že jde o umělecký kus podporující body positivity. Hádka se protáhla do pozdních hodin, kdy obě skupiny zastihlo husté sněžení a uvízly tak mezi Holešovicemi a Dejvicemi. 

Podle posledních útržkovitých zpráv se obě grupy dohodly na tom, že kanibalismus je nejlepší cestou k přežití, ale nedokáží se shodnout na tom, kdo by se měl sníst jako první. 

Andrej Babiš se vydal pomodlit se za jejich duše do kostela Panny Marie Vítězné a Pražského Jezulétka, ale tamější duchovenstvo vytvořilo ze sněhu obranné valy a metá po předsedovi hnutí ANO z kostelní věže sněhové koule. Roman Šmucler varuje, že v promrzlé zemi bude náročné hloubit hroby, ale že jich ve výsledku bude potřeba desítky tisíc.

Situaci pro vás budeme i nadále sledovat. 

Premiér Fiala je nejspíš superman, z bryndy vytáhl Stanjuru i Válka.|Petr Vagner

Jana Bendová
6. prosince 2023 · 06:00

Premiér Petr Fiala vypadá na první pohled jako tichá voda, podobně jako nenápadný novinář Clark Kent, který se mění na supermana v modrém overalu s červeným eskem na hrudi… to, když vesmír, svět a kolegové potřebují pomoci. A ministři financí Stanjura a zdravotnictví Válek pomoc opravdu potřebovali. Sám premiér by ovšem potřeboval také občas pomoci, třeba když lidovci začnou pojímat koaliční vztahy ve svém tradičním stylu (pamatujete na přezdívku Josefa Luxe blahé paměti „had na tři“?).

Samozřejmě je třeba ocenit, že pětikoalici tvoří demokratické strany, v nichž se nepěstuje bezmezná oddanost šéfovi jako v Babišově agrofertí politické divizi, Karel Havlíček to dobře ví. Máme však advent, buďme laskaví a milí – Miloš Zeman hlásí návrat a my mu přejme totéž. 

Ježíšek a Zeman

Miloš Zeman hlásí vánoční návrat, své tradiční poselství na Štěpána pronese i letos a má být odvysíláno na jeho facebookové stránce. Ježíšku, prosimtěnéééé, my jsme přece byli letos hodní!

Fiala Superman

Premiér Fiala stihl v krátkém čase ochránit kolegu Stanjuru, aby se nepopral s urážejícím Babišem, vytáhl z louže i kolegu Válka při jednání s lékaři. Jestli se pod maskou nekomunikativního profesora neskrývá náhodou superman.

Věrný jako lidovec

V koalici došlo k roztržce, lidovci podpořili s SPD návrh ANO na zavedení provozní energetické podpory pro výrobny elektřiny využívající bioplyn. Jak lidovci uslyší o nějaké podpoře, začne to v nich bublat, kypět a prostě se neudrží. A v každé vládě musejí počítat s tím, že lidovec jednotkou věrnosti zrovna není.

(Ne)socialista Havlíček

Jste socialistickou vládou, hřímal při jednání o rozpočtu předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. A jemu věřte, on moc dobře víc, co taková socialistická vláda obnáší, v jedné dělal dvojministra.

Česko dle odborů

Odborářům se podle slov jejich šéfa Středuly nelíbí vývoj Česka za současné vlády a jsou připraveni v protestních akcích pokračovat. Upřímně, vývoj Česka, který by se líbil odborům, by zase přiměl stávkovat mě.

Čisté a špinavé peníze

Dva hlavní obvinění v případu korupce při rozdělování dopravních zakázek na Olomoucku posílali ODS štědré finanční dary, ta je ale nehodlá vracet, byly prý přijaty transparentně. Jistěže, už otec zakladatel Klaus říkal, že neumí špinavé peníze rozlišit od čistých.

Příbuzní a přátelé rukojmích volají v Tel Avivu po jejich vysvobození (2. 12. 2023)|ČTK

Cyril Höschl
6. prosince 2023 · 12:00

Vážený pane doktore, vy se vyznáte v tom, která ze stran konfliktu Izrael versus Palestina (Gaza) si zaslouží naši přízeň? Naše média informují ve prospěch Izraele, ale existují demokratické státy na Západě, kde média nejsou zdaleka tak jednoznačně nakloněná Izraeli. Váš kolega z oboru je mnohem kritičtější k politice Izraele.  S pozdravem a přáním hezkého dne, R. Sekyra. 

Bez ohledu na dojímavé video pod odkazem si nemohu nevzpomenout na bonmot Richarda Archera talking sense „mám-li se rozhodnout mezi dvěma extrémy 2+2=4 a 2+2=6, volím zlatou střední cestu: 2+2=5“. Kritizovat dnes Izrael za to, co provádí v Gaze, je asi jako kritizovat Spojence za to, co prováděli za 2. světové války na německém území. V otevřených konfliktech se prostě bojuje a padají oběti včetně civilistů. Jenže zpravidla někde na začátku byl někdo v právu a někdo ne. Bez konfliktu s místním obyvatelstvem by nebylo možno založit Stát Izrael, na který měli Židé po staletí právo, což po válce uznali téměř všichni.

  Podezřelé je, že obyvatelstvo, jež samo sebe označuje za Palestince, zůstalo na ocet nejenom Izraelcům, ale také všem sousedním arabským státům, které s nimi nechtějí mít nic společného, ať už je to Egypt nebo Jordánsko, o Libanonu a Sýrii nemluvě. Je sice pravda, že ne každý muslim je terorista, ale zároveň je pravda, že téměř každý terorista je muslim, což na pocitu bezpečí izraelské komunitě nepřispívá. Připočteme-li extrémní brutalitu islámského terorismu, pak se silové obraně Izraele nemůžeme vůbec divit. Pro nechutně brutální teroristický útok Hamásu na nevinné, nic netušící civilisty 7. 10. 2023 neexistuje žádné ospravedlnění. Od chvíle, kdy jsme byli svědky vraždění rodičů a novorozeňat, případně usekávání hlav novorozeňatům před očima jejich rodičů a obráceně, nemám pro obyvatele Gazy ani špetku soucitu.

Představte si, že by toto dělal někdo vašim dětem. Měli byste s ním slitování s ohledem na jeho historické důvody? Já ne. Stát Izrael je navíc od svého založení neustále v ohrožení své existence, což dokládá jak sedmidenní válka, tak válka Jomkipurská. Na rozdíl od zákeřných teroristů mířících zcela záměrně na civilisty, je izraelská armáda nejhumánnější na světě. Před každým bombardováním, jež cílí výlučně na základny teroristů, kteří si je však ve své příslovečné zákeřnosti zřizují mezi civilisty coby živými štíty, rozhazují Izraelci letáky a rozesílají civilistům SMS s varováními a pokyny k opuštění objektu. V tom však palestinským civilistům jejich spřátelení teroristé brání, protože k propagandě se jim civilní oběti izraelských útoků tuze hodí. Proto je jich taky tolik.

Další rozdíl mezi oběma stranami je v tom, že zatímco za 2000 let obývání toho prostoru převážně Araby tam nevzniklo absolutně nic, ve chvíli, kdy na něm byl vybudován Stát Izrael, rozvinula se na malém území během pár měsíců technologicky vyspělá, moderní parlamentní demokracie se špičkovým zdravotnictvím a zastoupením arabských stran v parlamentu. Že by některá ze sionistických stran mohla být zastoupena v jakémkoliv arabském parlamentu, je naopak něco naprosto mimo lidskou fantazii.

Pokud jde o pana Maté, v duchu jeho logiky si pojďme říct, že se vzdáváme České republiky, protože při vysidlování Němců se napáchala spousta zločinů. A vůbec, ta jeho Kanada je taky průšvih, nemá tam co překážet, chudáci indiáni, pan Maté nejspíš zlovolně bydlí někde, kde jejich pes ještě před pár lety čůral na borůvky.

Posledním kritériem naznačujícím, na které straně je dobro a na které zlo, je výměna rukojmí a vězňů mezi Hamásem a Izraelem v současném konfliktu. Na jedné straně jsou propouštěna civilní rukojmí, nevinné rodiny s dětmi, babičky, dědové a vnoučata. Na druhé straně jsou propouštěni trestanci, včetně mladistvých, s historií pokusů o vraždu nožem či snování teroristických činů. Hádejte, která strana je která, můžete dvakrát. Takže pokud jde o mě, mám v tomto konfliktu zcela jasno. A vy?

Soud s Tomášem Etzlerem|Martin Bartkovský

Karel Steigerwald
8. prosince 2023 - 18:00

Odvolací soud neví, co je to kolaborant a co je to ruská svoloč. Novinář Etzler je žalován paní Jiráskovou, která se dožaduje omluvy. Spor je už u odvolacího soudu, který byl tento týden odročen. Jirásková prý není ani kolaborantka, ani ruská svoloč. Soud se v tom až komicky zaplétá. Navrhl smír, že by se Etzler omluvil za ruskou svoloč a Jirásková by netrvala na omluvě za kolaborantku. Mohl to navrhnout i opačně, omluvil by se za kolaborantku a Jirásková by netrvala na té ruské svoloči. Byl to návrh, s kterým by mohla přijít i chytrá horákyně. Půl šatů, půl nahoty. Etzler ho nepřijal a udělal správně.

Případ je nad slunce jasnější. Paní Jirásková opakuje ruskou propagandu a vychvaluje Rusko, které přepadlo Ukrajinu a vede proti ní vyhlazovací válku. Obranu Ukrajinců vydává ta paní za teror. Rusko často vyhrožuje i naší republice. Žádá změnu české politiky, jako by Česká republika byl stát poražený a Rusko stát vítězný.

Paní Jirásková je klasický případ páté kolony, která v lůně vlastního státu pomáhá nepříteli, jak to jde. V USA americké Japonce v takové situaci internovali až do konce války, aby válečné úsilí nemohli narušovat. V řadě demokratických zemí byla propagace nepřítele trestná. Paní Jirásková může být ráda, že jí takové zákroky nehrozí. Může do syta využívat soudy českého státu k šíření svých proruských kampaní. V ostřejší demokracii, než je ta naše, by mohla být žalována za velezradu, vlastizradu či spolupráci s nepřítelem. To jí u nás nehrozí. Smutné je jen to, že jí soudy skáčou na špek a její žalobu o omluvu za kolaborantku a svoloč nechávají bujet a kypět, aby si Jirásková co nejvíc užila, však víte, čeho…

Právníci řeknou, že soud je soud a zákon je zákon a že je to někdy zašmodrchané. To Jirásková ví. Za představitele páté kolony by mohla žalovat i autora této poznámky a měla by po ruce hned další proces, co je to pátá kolona a jestli ona sama není jen kolona čtvrtá. Podobné soudy míváme…