Petr Havlík: Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti. Pokusme se užít si klidu
Advent, z latinského slova adventus, znamená příchod. Advent je tedy dobou radostného očekávání příchodu Spasitele (a to nejen pro křesťany). Jde o čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Období adventu a Vánoc je hlavní sezónou všech prodejců. Jejich hlučná, blikající a všudypřítomná reklama dělá z posledního měsíce roku karneval konzumu a někdy i obžerství. Adventní neděle se nazývají železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Jenže toto komerční označení nemá s církevními tradicemi vůbec nic společného. Předvánoční čas je bohužel v mnoha rodinách obdobím shonu a napětí, což je v příkrém rozporu se základním poselstvím adventu. To by mělo být připomínkou důstojnosti člověka, péče o své blízké a o náš svět. Advent by měl být časem zastavení, bilancování a očekávání.
Symbolem adventu je adventní svícen, který je inspirován židovským svátkem světel Chanukou. Na první adventní neděli se zapaluje první svíčka (fialová). Je to svíce proroků jako připomínka proroků, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, která symbolizuje lásku, říkáme jí betlémská. Třetí svíčka je růžová, značí konec postního období a příchod slavnostnějšího rázu Vánoc, je to svíce pastýřská. A konečně čtvrtá svíce je opět fialová. Letos ji budeme zapalovat na Štědrý den. Je to svíčka andělská, která představuje mír a pokoj.
Výraznou symboliku má betlémské světlo. Od roku 1986 se v čase předvánočním zapaluje v Betlémské jeskyni plamínek, který je pak rozšiřován skauty a dobrovolníky do různých koutů světa. U nás mají tuto tradici na starosti brněnští skauti, kteří přivážejí betlémské světlo z Rakouska a rozvážejí jej do mnoha míst v naší republice. Betlémské světlo symbolizuje přátelství, mír, lásku a naději. Naději, že v každém z nás se rozsvítí to světlo, které bychom měli nechat uvnitř svého já co nejdéle. Vánočních symbolů je více a závisí na konkrétní komunitě, jak k nim přistupuje. Větve jehličnanu značí odkaz na sepětí s přírodou a její věčný život, a navíc nás ochraňují před vším zlým atd.
O adventu by mělo platit jednoduché pravidlo, že klid léčí. Přejme si klid všech zbraní, více vzájemné ohleduplnosti, tolerance a laskavosti. Přejme si méně hřmotných hlupáků. Přejme si upřímně vše dobré. Předvánoční shon by nás neměl utahat. Vánoce nejsou nakašírovanou idylkou, ale jsou zprávou o pravdě a lásce v životě. Právě o Vánocích můžeme porazit vlastní pýchu a lež. Zaleží jen na nás, zda najdeme klid v duši, zda naplníme svoje tužby, sny a přání a nenecháme převládnout pocity skepse a frustrace. Právě o Vánocích k sobě nalézají cesty lidé dobré vůle. Vánoce nejsou o věcech, jsou o citech, jsou o míru v nás. Největší radost je udělat někomu radost. O Vánocích se můžeme vracet do dětství… Vůně Vánoc je dětskou vůní. Zkusme se nechat nést tím vánočním pocitem i po celý další rok. Bude se nám žít mile, klidně a snad i radostně. Co více si přát? Pokusme se přičinit o hezké Vánoce, třeba nás to pohladí a možná i posílí, nás i naše blízké. Kéž by.
