Barbora Urbanová: Redefinice znásilnění pomůže obětem. Tři traumatické příklady, proč to tak je
Takhle. Většinou radost nemáme a píšeme, proč tu radost nemáme. Tentokrát ale slavíme další úspěch. Vzpomínáte, když jsme se tu několikrát rozohnily nad tím, že znásilnění dítěte je “odměněno” absurdně nízkým trestem? Dneska jsme se dostali jako Česká republika směrem na Západ. A řekneme si proč.
Poslanecké sněmovna schválila redefinici znásilnění. A je zde hned několik důvodů, proč si myslíme, že je to skvělá zpráva.
Níže naleznete konkrétní případy, které stály za naší snahou redefinovat trestný čin znásilnění tak, aby pokrýval situace, které ublížují, a přesto je stát nepovažuje za „dostatečně traumatické”, aby tvrdě zasáhl proti pachatelům. A ti to pak opakují, protože můžou.
Eliška. Dívka, kterou v jejích 8 letech znásilnil učitel. Trvalo to dost dlouho a stalo se tak všemi způsoby, jaké si dokážete představit. Na jejím malém tělíčku to zanechalo velké stopy, takže nikdo nemohl říct, že si to vymyslela. Když z dítěte teče krev, těžko se můžete takhle bránit. Přestože bylo vše jasné jak facka, dostal pachatel podmínku. A díky jisté díře v zákonech může dnes po třinácti letech zase učit. Protože trest byl zahlazen. Gratulujeme.
Lucie. Další dívka, kterou znásilňoval rodinný známý, když byla malé dítě. V pokoji, kam si s ní chodíval hrát. Lucie prožívala něco, co je běžné v přírodě – tzv. zamrznutí. Nemohla se bránit, hýbat, mluvit, nic. A tak svoje rodiče nepřivolala. Dodnes ji trápí, že nevydala ani hlásku. Máte pocit, že si to zasloužila? Že to snad chtěla?
A konečně Filip. Kluk, kterého sexuálně zneužíval otčím. A který byl tak malý, že to neměl jak řešit. Začalo to tak, že zcela malého kluka ten člověk přemluvil k orálnímu sexu. Uplácel ho. „Říkal mi, že je to naše tajemství. Nedošlo mi, že to není normální, myslel jsem, že se to děje ve všech rodinách. Až ve dvanácti letech mi došlo, že to normální vůbec není a nikdy se to nemělo stát.“
Nekončíme
Ne, tohle se nemá stávat. A nelze přehlížet, že se s těmito případy neumí náš systém vyrovnat. Tedy nejen na ně přijít, ale také tohle chování efektivně odstraňovat ze společnosti, když už se to stane. Proto redefinice znásilnění, novela, kterou dnes projednala vláda, obsahuje rozšířenou definici bezbrannosti tak, aby pokrývala i zamrznutí. Další Lucky, a není jich málo, se tak nemusí bát, že jejich reakci systém neporozumí. Měl by. Co je velmi důležité a všechny tři případy to částečně řeší, je pak znásilnění z podstaty. Dítě do 12 let věku nemůže rozumět tomu, co po nich dospělý, velmi často velmi blízký, chce. Neví, že se může bránit. Že to takhle být nemá. Proto všechny trestné činy sexuální povahy, které jsou namířené proti dětem, budou kvalifikovány jako znásilnění a velmi tvrdě trestány. Pětiletý Filip by tak nemusel vypovídat, jestli ten orální sex od otčíma náhodou nechtěl. Není to pohlavní zneužití, jak ve svých rozsudcích často vidí advokátka Lucie Hrdá, ty prsty v zadku jedenáctiletých kluků jsou znásilnění.
Nicméně nekončíme. Zákon o domácím násilí má stejně velkou důležitost. A my uděláme vše pro to, aby nezapadl prachem.
Autorka je spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem a poslankyně Parlamentu České republiky za hnutí STAN.
