Petr Sokol: Lithium a víno v krabicích aneb Portugalská politická krize podle českých not
V závěru roku prožilo Portugalsko politickou krizi, která znamenala konec socialistické vlády a vyhlášení předčasných voleb. Kdyby poslední vývoj v zemi na Pyrenejském poloostrově sledoval pozorovatel české politiky, musel by zažít pořádné déjà vu, tedy pocit, že tohle už zažil na vlastní oči u nás doma.
Portugalská prokuratura totiž obvinila několik blízkých spolupracovníků premiéra Antónia Costy, že se zapletli do korupční aféry. Hvězda evropské levice, která dokázala ve fragmentované portugalské politice vyhrát volby s takovým rozdílem, že jeho Socialistická strana měla dosud v parlamentu sama většinu, při tom doplatila na něco, co už jednou otřáslo českou politikou – konkrétně na lithium. Otázku těžby „zázračného kovu“ u nás před sněmovními volbami v roce 2017 velmi umně rozehrál Andrej Babiš proti sociálním demokratům a následně se i díky tomuto „skandálu“ stal premiérem. V Portugalsku se teď lithium „projevilo“ v opačném gardu, protože premiéra Costu stálo jeho funkci. Do aféry, kdy měli být za úplatky zvýhodňováni při udělování koncesí na těžbu lithia na severu Portugalska konkrétní podnikatelé, byl totiž zapleten nejenom ministr infrastruktury Gamba, ale také Costův nejbližší spolupracovník – šéf úřadu premiéra Vítor Escária.
Portugalský Rath
Ten v celém případu sehrál roli portugalského Davida Ratha, protože v jeho kanceláři na úřadu vlády policisté při razii našli 75 tisíc eur (téměř dva miliony korun), které byly poschovávány v krabicích od vína a v různých knihách v úředníkově kanceláři. Premiérův nejbližší spolupracovník při tom tvrdil, že o těchto penězích samozřejmě vůbec nic nevěděl.
Antonio Costa ještě v den razie vystoupil v televizi, omluvil se Portugalcům a rezignoval na funkci premiéra. Socialisté chtěli na jeho místo nominovat náhradníka – například šéfa národní banky, ale narazili na odpor prezidenta Marcela Rebela de Sousy. Ten je totiž bývalým šéfem aktuálně největší opoziční strany, která se v Portugalsku neobvykle jmenuje sociální demokraté, ačkoli dělá politiku pravého středu.
Bez ohýbání ústavy
Prezident Marcelo Rebelo de Sousa nemusel během krize využít další „český recept“ a jít po stopách Miloše Zemana, protože portugalská ústava mu dává širší pravomoci, podle nichž může fakticky na základě vlastního rozhodnutí rozpustit jednokomorový parlament. To také nyní udělal se zdůvodněním, že činnost premiérova okolí natolik poškodila důvěru Portugalců v demokracii, že se nedá jen tak jet dál, ale občané musí dostat příležitost zvolit si nový parlament. I zde se tedy nabízí paralela s českou vládní krizí při pádu kabinetu Petra Nečase, ačkoli je poněkud volnější, protože prezident v Portugalsku nemusel ohýbat ústavu.
Portugalci proto půjdou 10. března k předčasným volbám. Kandidovat v nich už nebude premiér Costa, takže Evropa přijde o jednoho z aktuálně tří premiérů indického původu. Costovi předci totiž do Portugalska přišli z jeho dřívější kolonie Goa, která leží na indickém subkontinentu.
Lithiové problémy pro EU
Do problémů korupční aféra dostala také evropské socialisty, kteří s Costou počítali do čela některé z klíčových unijních institucí po evropských volbách v červnu 2024. Portugalský premiér byl žhavým kandidátem na pozici předsedy Evropské rady, kterou nyní zastává belgický liberál Charles Michel. Costa sice není zatím z ničeho obviněn a zůstává z vůle prezidenta úřadujícím premiérem až do předčasných voleb, ale jeho evropské akcie logicky velmi klesly.
Portugalská patálie s lithiem navíc znamená další ránu pro evropské snahy investovat do surovinné nezávislosti. Projekt jeho těžby byl kontroverzní kvůli ochraně životního prostředí již před skandálem, ale teď jeho odpůrci získali další argumenty proti němu. Evropa se snaží být soběstačná v těžbě suroviny, z níž se vyrábí moderní baterie, ale na několika místech (například nedávno v Srbsku) se těžbu lithia nakonec nepodařilo vůbec nastartovat.
