Počasí lyžařům nepřeje. Provozovatelé skiareálů by měli začít řešit, co budou za pár let dělat v zimě bez sněhu
Být provozovatelem lyžařského areálu v Česku je stále náročnější adrenalinová disciplína. Aktuální počasí spíš připomíná konec března, a nikoliv začátek ledna. Sníh nepadá, venkovní teploty jsou vysoko nad nulou, a tudíž nejsou ani podmínky pro umělé zasněžování. Dny rychle plynou a vlekařům mezi prsty protéká drahocenný čas z již tak omezené sezony. Přestože se příští týden do Česka vrátí sněžení a mráz, bude pro velkou část z nich letošní zimní sezona opět nejspíš další špatnou v řadě.
Na úvod pro přesnost uveďme, že aktuálně i v těchto „nezimních“ povětrnostních podmínkách se v Česku stále lyžuje. Je tu pár lyžařských areálů, které jsou položeny ve vyšších nadmořských výškách a jež během mrazů v polovině prosince stihly vyrobit dostatečné zásoby umělého sněhu. Zde se tedy mohou sjezdaři prohánět i nyní, musí ale počítat s tím, že je nezřídka bude zkrápět déšť a (ne)kvalita sněhu na sjezdovkách bude úměrná počasí.
To jsou ta šťastlivější místa. V Česku je však bezpočet menších areálů či miniareálů, z nichž řada v letošní sezoně fungovala jen několik málo dní nebo ještě nezahájila svůj provoz vůbec. Na jejich svazích není vůbec nic, anebo pokud provozovatelé na ně před několika týdny nějaký sníh nastříkali, tak ten již vlivem teplého počasí a deště zcela zmizel.
Pro vlekaře, ale i podnikatele specializující se na zimní lyžařský ruch (skiškoly, půjčovny,…) jsou současné podmínky doslova noční můrou. Zimní sezóna je sama o sobě krátká a takto z ní rychle utíkají další dny. Každý den mimo provoz znamená ztrátu. Zatímco pro půjčovny lyží a skiškoly to znamená ušlý zisk a odepsaný neproduktivní čas, pro majitele vleků a lanovek to je mnohem horší počítání. Během léta totiž investovali desítky či stovky milionů do vybavení a modernizace areálu a na začátku zimy do zasněžování, nyní se jim však investované prostředky vůbec nevrací nebo vrací, ale v mnohem menší míře, než očekávali a předpokládali. Řada z nich na konci sezóny proto vykáže hodně hubený výsledek, v krajním případě i prodělek.
Podle předpovědi počasí se sice má zima do Česka v příštím týdnu vrátit. Bude sněžit a mrznout, sněžná děla se tedy opět rozjedou. Pokud chladné počasí vydrží několik dní, v areálech budou schopni za tu dobu připravit svahy a třeba příští víkend už zase areály znovu otevřít. Ale v tu dobu bude už bude polovina ledna! Dobré počasí pro lyžaře pak klidně může vydržet několik týdnů, třeba i do konce února. Ale šest či sedm týdnů provozu pro areály je hodně málo na to, aby mohly mluvit o ekonomické spokojenosti.
Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Bez příkras je potřeba si narovinu říct, že lyžování je již dnes hodně drahý špás. Denní skipas pro čtyřčlennou rodinu v středně velkém areálu vyjde na 1800 až 2200 korun. Když se do toho započítá občerstvení a doprava, účet se ještě více zakulatí. Na svahy proto chodí čím dál méně lidí. Areály na to reagují dalším zdražením jízdného, které většinou vysvětlují právě investicemi. Pravda je taková, že samotné zasněžení svahů přijde řádově na stovky tisíc až miliony korun. Kudy z toho ven? Přestat zasněžovat? Smířit se s tím, že zima bude trvat jen jeden a půl měsíce? Vyplatí se někomu ještě kupovat sezónní skipas, který třeba stojí 10 až 14 tisíc korun?
Ze všech stran nyní slyšíme zprávy o oteplující se planetě a o tom, že Česká republika loni zažila nejteplejší rok. Něco na tom asi bude. Zřejmě nastane čas se sířit s tím, že některá zima bude bez sněhu. Dnešní děti asi nezažijí to, co známe my, Husákovy děti, ještě z 80. let, kdy v zimě napadlo tolik sněhu, že se tvořily několikametrové závěje a školy vyhlašovaly uhelné prázdniny.
Ale zpět do současnosti. Provozovatelé areálů a turistického průmyslu na horách už by se měli zcela vážně zaobírat tím, čím se budou živit v příštích letech, kdy sníh nebude. Zkrátka nenapadne nebo jeho výroba už se nevyplatí. Zde je totiž potřeba zapomenout na jakékoliv možnosti dotací, podpor či sanací ztrát od státu. Tohle je svobodné podnikání, kde každý by měl odpovědně zvážit rizika, klady a zápory. Myslím, že v současném teplém a deštivém počasí je právě ideální čas na úvahy a zamyšlení tohoto typu.
