Jak vypadá ruská zima? Kremelská propaganda věštila mrznoucí Evropu, ale střelila se do vlastní nohy
V Rusku udeřily mrazy a řada měst a vesnic se potýká s kritickými výpadky tepla, vody a energií. Nejde sice o nic nového, ale počet havárií v poslední době stoupá. Je ironií osudu, že ruští propagandisté prorokovali fatální problémy Evropanům kvůli odstřihnutí dodávek plynu, ale střelili se do vlastní nohy.
Informace o nebývalém nárůstu odstávek tepla, vody a elektřiny, sužujících stovky tisíc lidí, nejsou dílem hybridní války, ale obrazem syrové reality letošní ruské zimy. Problémy se tentokrát nevyhnuly tradičně jen obyvatelům Sibiře a Dálného východu, ale i zalidněným aglomeracím v evropské části Ruské federace.
Výpadky topení v důsledku prasklých rozvodů byli postiženi mimo jiné obyvatelé Moskevské oblasti, Petrohradu, Penzy, Saratova, Voroněžské a Volgogradské oblasti, Novosibirsku a Vladivostoku.
Zabíjí nás zima
Ruský nezávislý web The Moscow Times před několika dny uvedl, že v Podolsku, ležícím třicet kilometrů od Moskvy, je už týden 149 tisíc lidí – tedy polovina jeho populace – bez tepla a teplé vody. To se stalo poté, co v areálu zdejšího podniku vyrábějícího náboje – jednoho z největších v zemi – došlo k poruše kotelny, jež zásobuje i město.
„Je tu poliklinika a nemocnice, stejně jako školky, kde se netopí. A nemáme žádné odpovědi, žádnou pomoc, žádné vysvětlení,“ stěžovala si místní obyvatelka Jelena. Podolsk dostal paradoxně dva týdny před havárií státní cenu za efektivní řízení zdrojů a finanční stabilitu.
V Tverské oblasti natočila skupina obyvatel výzvu Vladimiru Putinovi, že ve vesnici Novozavidovskij mrznou. „Doslova nás zabíjí zima. Jde o nějaký druh mučení a vyhlazování obyvatel sto kilometrů od Moskvy,“ zlobí se žena na videu.
Obyvatelé města Elektrostal v Moskevské oblasti zapálili na ulici oheň, aby upozornili úřady na problém s vytápěním. „Je nemožné zůstat v našich domech. Mrzneme!“ hlásí na sociálních sítích.
Zastírací manévry
Tyto alarmující zprávy nemohl Putin dva měsíce před prezidentskými volbami pominout. Vyšetřovatelé zadrželi ředitele teplárny a továrny v Podolsku a místostarostu, který vše kryl. V sousedním Tveru zahájily úřady trestní řízení s místními činiteli kvůli podezření ze zpronevěry v přepočtu téměř 23 milionů korun pro osobní potřebu.
Jsou to však jen zastírací manévry, protože katastrofální stav rozpadající se infrastruktury má dlouhodobější příčiny. Už i provládní deník Izvestija přinesl zprávu, že 70 procent ruské komunální infrastruktury je nevyhovující. Někde se stále používají devadesát i více let stará vodovodní potrubí.
Zatčení a tresty pro několik „malých ryb“ nic nemění na skutečnosti, že počet výpadků dodávek v posledních letech narůstá. Loni ruská média informovala o 4900 komunálních haváriích, což je téměř dvakrát víc než v roce 2021.
Vladimir Putin sice i nyní používá osvědčenou metodu, kdy odpovědnost za špatné zprávy z regionů přehodí na místní představitele a sám buduje obraz rázného vůdce, jenž zasahuje a „řeší“ krizovou situaci. Zakopaný pes ale neleží jen v lokální korupci a špatném hospodaření, ale i ve snižujících se investicích do infrastruktury. A líp nebude.
Putin letos nasměroval více než třetinu státního rozpočtu do válečné ekonomiky a problémy běžných lidí ho ve skutečnosti nezajímají. Jsou už zvyklí na ledacos. To se sice může projevit v nižší volební účasti, ale na jeho triumfálním vítězství to nic nezmění.
Dystopické videoklipy
Za těchto okolností působí jak z jiného světa ruská propaganda, jež prorokovala Evropě po vypnutí dodávek zemního plynu v létě 2022 zásadní existenční problémy. Krátce poté se začal šířit videoklip varující Evropany před hrozícími mrazy. Zaznívají v něm verše o přicházející „velké zimě“ doprovázené záběry na vlajky EU a pracovníky Gazpromu, kteří uzavírají potrubí plynovodu Nord Stream I.
V listopadu téhož roku se objevilo další video o mladé Britce, která kvůli bídě a zimě opustila svou zemi. Odcestovala do Moskvy za bohatým Rusem, s nímž se seznámila na internetu. V Evropě si nemohla dovolit „luxusní“ domov s horkou koupelí, ústředním topením a osvětlenými místnostmi.
Britka zjistí, že v bytě jejího milého není jedinou ženou, ale to jí nevadí a užívá si tepla, světla a bohatství. Propagační klip končí slovy: „Zima v Rusku bude letos trochu horká.“
Vrcholem je videoklip ruské státní televize RT, v jejímž čele stojí prominentní Putinova propagandistka Margarita Simonjanová, zveřejněný před Vánocemi v prosinci 2022. Rovněž vykresluje dystopickou budoucnost Evropy, zatímco v Rusku vládne pohoda.
Minutový šot zobrazuje evropskou rodinu procházející během tří let drastickým zlomem životní úrovně. Vánoce v roce 2021 ještě proběhly idylicky. Dcera dostala jako dárek morče, světlo svítí, topení topí. O rok později už rodina žije bez topení a elektřinu vyrábí morče běhající v kole aspoň pro osvětlení vánočního stromku.
Následující Vánoce rodina přežívá v bytě v zimním oblečení, okna zakrývá potrhaný karton a matka vaří na kamnech morče ke štědrovečerní večeři. Morbidní klip končí přáním „Šťastné rusofobní Vánoce“.
Kdo se přepočítal?
Těžko říct, jak by dnes zapůsobila tato produkce na obyvatele Podolska a mnoha dalších měst, kteří si ve svých bytech užívají na vlastní kůži „velkou zimu“ kvůli šlendriánu místních představitelů a lhostejnosti centrální moci.
Katastrofické zvěsti o mrznoucí Evropě se nenaplnily. Ruské dodávky nahradil zvýšený dovoz zkapalněného zemního plynu z jiných států. Jeho velkoobchodní cena pro evropský trh aktuálně klesla kvůli nadbytku pod 30 eur za megawatthodinu. Je na předválečné úrovni v červnu 2021, tedy zhruba desetkrát níž než ve špičce po odpojení Nord Streamu.
Přepočítali se i místní přátelé Putinova režimu, kteří by nejraději navrátili předválečný stav. To už nebude možné. Po invazi na Ukrajinu strašili kvůli vypnutí ruského plynu propadem ekonomiky o desítky procent a krachem domácího průmyslu.
Někteří dokonce avizovali, že by se naše sídliště musela aspoň na čas přeměnit po vzoru proslulého košického Luníku IX – tedy instalovat v bytech kamna na uhlí s rourou přímo z okna. Možná by se podobné rady hodily, ale někde jinde.
