STAN je politický Drákula: Vysálo krev z TOP 09, pak z Pirátů a teď z Petra Fialy. Koho dalšího to čeká?
Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan objíždí hospody, aby mohl „diskutovat bez cenzury“, protože prý to, co dělá vláda (ve které přitom sám sedí), „nebylo dobrý“, „lidi tomu nerozumí“ a je potřeba přitvrdit. Že takový stav v případě kabinetu Petra Fialy skutečně nastal, o to se výraznou měrou přičinil i Rakušan, který je kromě ministra vnitra také 1. místopředsedou vlády. Hnutí STAN v tomto případě jen opakuje to, co dávno známe – na někoho se přilepí, využije ho, pak zase odejde někam jinam a mezitím se tváří, že jeho se to netýká. Chová se jako politický upír.
Hnutí STAN a jeho představitelé ucítili, že současným rájem pro politiky je populismus. Mistrem je v tom už dávno hnutí ANO a Andrej Babiš, Karel Havlíček či Alena Schillerová. Prostě se tváříte, že jste hodně blízko lidem, ale sledujete u toho především své vlastní mocenské cíle. V tomto směru to Rakušanovi jde. K debatám v hospodách přitáhl pozornost. Marketingově povedený tah. Přestože je zjevné, že s preferencemi STAN to nijak moc nezamává. Otázkou spíše je, k čemu všemu ještě STAN využije a zneužije vládu Petra Fialy. Premiérova nekonfrontační politika přitom pomohla nejenom stvořit, ale zatím i udržet složitý pětikoaliční slepenec. Rakušanovi a jeho lidem je to asi málo, protože průzkumy veřejného mínění neukazují pro jeho hnutí nic zázračného. Že to ale chce změnit tím, že překvapuje své vládní spojence, je na pováženou. Příkladem je jmenování a pak rychlé odvolání zmocněnce pro euro, což převedl v posledních dnech stanařský ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, o kterém do té doby málokdo věděl, že vůbec existuje.
Hnutí STAN putuje podobným způsobem po české politické scéně už delší dobu. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2010 a 2013 se jeho členové objevili na kandidátkách TOP 09, která byla tehdy poměrně populární. Pak STAN topku po sporech opustilo a čekalo jako správný upír na další oběť. Na lep mu naivně sedli Piráti ve volbách do sněmovny v roce 2021. Kroužkovací stanařská tsunami u toho téměř vymazala stranu Ivana Bartoše z povrchu zemského. Byla to sice „prasárna“, ale v rámci pravidel, které volby umožňují. Mimochodem, od té doby o něčem podobném Piráti nechtějí ani slyšet.
Po posledních sněmovních volbách je tak STAN členem vládní pětikoalice, kterou vede Petr Fiala, a stalo se hráčem se silnou pozicí jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Dokonce nejsilnější, jakou kdy toto hnutí mělo. Ovšem preference tomu zejména pro další sněmovní volby neodpovídají. Důvodem je i to, že některé jeho ministry by bylo nejlepší vyměnit. Třeba výkony Mikuláše Beka na školství jsou velmi slabé. Když Rakušan a jeho lidé zjistili, že do konce současného volebního období to už s vládou lepší zjevně nebude, začali předvádět to, co je u STAN obvyklé – v koalici se někdy tváří, že jsou k ní vlastně v opozici. To si musí vyhodnotit sám premiér Fiala a ostatní strany. Na jakékoli větší rozpory ve vládě přitom lačně čekají opoziční bojovníci. Čím ve vládě hůře, tím pro její odpůrce lépe. To je ale, zdá se, Rakušanovi jedno. Což ovšem může nakonec po dalších sněmovních volbách i pro něj skončit špatně.
V každém případě to, co předvádí hnutí STAN, není až tak překvapivé. Už léta se přisaje tam, kde je to pro něj výhodné. Překvapivé naopak je, že mu pořád někdo sedá na lep. Proto zní otázka jednoduše: která další zbloudilá včelička vletí do lepivého stanařského květu?
