Pavel Páral: ČNB je příliš opatrná a nakopávat ekonomiku se ji pořád nechce
ČNB snížila své základní sazby o 0,5 procenta, což je razantnější než obvyklá čtvrtinka, k níž sáhla už před vánoci, ale nyní nejspíše mohla být ještě razantnější. Také jeden z členů bankovní rady, nejspíše viceguvernér Jan Frait hlasoval pro pokles 0,75 na rovných šest procent.
Pro ekonomiku je nyní docela zásadní, aby klesaly úrokové sazby, protože jejich výše patří ke klíčovým faktorům, které brzdí její růst. Inflace se už moc bát zřejmě nemusíme. Důležitá čísla za leden sice statistici zveřejní až za týden, ale trh nyní očekává, že se cen se sesune meziročně někam ke třem procentům. Z meziroční statistiky především vypadne předloňský prosinec, kdy úsporný tarif uměle snižoval ceny energií a tím zkresloval naměřenou inflaci a především letos v lednu ceny poskočily nejspíše méně, než je obvyklé a potvrdily tak trend z předchozích měsíců. Průměrná inflace za celý letošní rok by měla být podle aktuální prognózy pouhých 2,6 procenta.
Jde to rychleji, než naši centrální bankéři zřejmě čekali. Zabralo to, že lidé přestali nakupovat a ekonomika docela hodně zpomalila a propadla se i podle čerstvých čísel meziročně o 0,4 procenta. Na letošek pak ČNB ve své prognóze snížila odhad letošního růstu na pouhých 0,6 procenta, což je polovina odhadu z listopadu. V takovém prostředí se ceny zvedají firmám samozřejmě jen obtížně. Pomalejší zdražování je jen lícem tohoto rubu, a i měnová politika by nyní měla povolit otěže. Dnešní rozhodnutí bankovní rady se ale plné síle projeví nejdříve za rok. Třeba hypotéční úvěry zareagují sice velmi rychle a delší fixace mohou klesat ke čtyřem procentům, ale než se začnou stavět nové byty, když je nyní spousta projektů zastavených, než se to projeví na růstu výroby stavebních materiálů, ale i na prodejích bytového zařízení bude chvíli trvat.
Proto by měla bankovní rada využít veškerého prostoru, který je vývoj ekonomiky nabízí. Je jistě možné stále se obávat nových inflačních impulsů, třeba v podobě zablokované dopravy přes Suezský průplav kvůli útokům jemenských Húsíů na obchodní lodě.
Nicméně jsou tu i opačná rizika, například hodně zabrzděná německá ekonomika, do níž se bude vyvážet čím dál hůře. K nastartování hospodářského růstu budou v Česku potřeba domácnosti a jejich útraty. Nízké úroky a trochu optimismu, kterého ve vystoupení guvernéra Michla ani tentokrát moc nebylo, jsou toho podstatnou podmínkou.
