Města řeší velké hazardní dilema: Omezit počet automatů, nebo z nich mít peníze ve svých rozpočtech?
Počet míst, kde byly v České republice registrovány hrací automaty, se loni citelně zmenšil. Podle aktuálních dat ministerstva financí se množství těchto automatů v loňském roce smrsklo o 4807 na 24 095 zařízení a významně ubylo i kasin. Města se skrze obecní vyhlášky postupně zbavují tohoto společenského neduhu. Výsledkem však jsou i nižší příjmy v obecních pokladnách a přesun hazardu do černé sféry.
Touha nemalého množství Čechů zbohatnout bez práce je všeobecně známá. Stovky tisíc Čechů pravidelně sází Sportku či výsledky sportovních utkání, kupují si stírací losy, hrají automaty, technické hry nebo chodí do kasin. Podle posledních dostupných dat našinci v roce 2022 roztočili v hazardu téměř 760 miliard korun. Drtivou část z těchto peněz sice získali zpět na výhrách, přesto každoročně za nehty loterijních a hazardních společností z této sumy zůstanou desítky miliard korun. Ve zmíněném roce 2022 si provozovatelé hazardu celkem vydělali skoro 54 miliard korun.
Z hazardem prohnaných financí profituje i stát a městské pokladny, které každoročně inkasují miliardové sumy. V letošním roce si stát ještě více přilepší, protože v rámci konsolidačního balíčku zvýšil zdanění některých druhů hazardu a zároveň snížil hranici pro přiznání výher k dani. Loterijní společnosti avizovaly, že tato přísnější pravidla státu více peněz nepřinesou, ale spíš podpoří bujení černého trhu a nelegálního hazardu. Zda to bylo plané strašení, uvidíme nejpozději za rok.
Sázení a holdování hazardu má však i své odvrácené stránky. Jsou to rozvrácené rodiny a tisíce lidí, které závislost na hře přivedla na buben, se ocitly v exekucích. Aby tito lidé ve své neřesti nepokračovali nebo k ní nepřičichli i pobírači sociálních dávek a podpor, musí se všichni hráči registrovat a existuje tu již několik let takzvaný Rejstřík vyloučených osob. Podle něj v Česku tak nyní nesmí sázet 198 752 osob! Lidé zapsaní v rejstříku nesmí ani vstoupit do herny nebo kasina a také se nesmí přihlásit ke svému uživatelskému kontu u provozovatele hazardních her či kurzových sázek. Kazajka v této věci však není úplná, protože i lidé v tomto rejstříku si mohou koupit stírací los nebo si vsadit Sportku.
Jak již bylo uvedeno, z výnosů z hazardu profitují i města. A to především právě z hracích automatů, které se nacházejí na jejich území. Jejich počet se stále snižuje. Například v roce 2011 bylo v českých a moravských městech a obcích celkem 101 992 automatů, nyní jich je zhruba čtvrtina. V některých městech je zakázali zcela nebo jejich počet výrazně omezili. Na druhou stranu zde musí počítat s úbytkem peněz ve svých rozpočtech. Zástupci měst tak řeší velké dilema. Tolerovat hazard, který obci přináší prostředky, nebo ho vymýtit a sehnat si finanční zdroje jinde. Klesající počet hracích beden dává tušit, že se města rozhodla pro první variantu. Nyní jde jen o to, umět výpadek těchto příjmů nahradit jiným zdrojem příjmů. V některých městech a obcích to však může být vážný problém.
Hazardní průmysl je však na vzestupu. Z veřejného prostoru se posouvá buď na internet, nebo do ilegálního prostředí. Do kamenných poboček sázkových či loterijních společností už skoro nikdo nechodí, každý má svoje hráčské konto. V případě nelegální sféry se ke hře dostávají i lidé, kteří by hrát neměli vůbec nebo mají zákonnou stopku. Rozdíl pak je ten, že ze sumy, která se v této černé sféře prožene, stát nemá vůbec nic.
Vláda a ministerstvo financí by proto měly více než pečlivě sledovat data z hazardního byznysu za letošní rok. Od ledna zde platí nová a přísnější pravidla, od kterých si veřejná moc slibovala potlačení šedé ekonomiky a vyšší inkaso daní. Pokud se tato očekávání nenaplní, je někde něco špatně. Lidé svoji vášeň v hazardu neomezí, spíš naopak. Nicméně pokud čísla nenaplní původní představy, je potřeba se do celého systému podívat znovu a udělat změny, které zjištěné škody eliminují.
