Zdražit jízdné v Praze? Určitě ano, je absurdně levné, ale chce to mezi zpovykané Pražáky rozložit jinak
V Praze se rozběhla diskuse, zda zdražit jízdné městské hromadné dopravy. Než se dostaneme k různým argumentům, můžeme si hned odpovědět – ano, zdražit. V české metropoli s hustou sítí autobusových a tramvajových linek i dobře fungujícím metrem je totiž cena celoročního jízdného až absurdně nízká. Praha patří mezi bohatší regiony Evropy, ale jízdné v MHD je levnější než v jiných místech kontinentu, a dokonce je levnější i ve srovnání s mnoha krajskými městy v České republice. To je nutné změnit.
Každé zdražení dopravy je samozřejmě politicky i společensky citlivá věc, ale v hlavním městě pro to prostor je. Jenže politické reprezentace se v hlavním městě léta k tomuto problému chovají vypočítavě a populisticky. Kvůli jakémukoli výsledku ve volbách jsou politici schopni popřít i nos mezi očima. Takže nastaví cenu jízdného a místo aby ji pomalu (vzhledem k nutnosti MHD neustále modernizovat, zvelebovat a rozšiřovat) zvedali, protože by si toho skoro nikdo nevšiml, přijdou najednou s tím, že vznikl problém a je nutné ho vyřešit skokovým zdražením. Jako by se město nerozvíjelo s nějakou vizí a výhledem do budoucnosti. Je proto otázkou, s čím pražská reprezentace přijde, protože v případě jízdného léta spí a dumá hlavně nad tím, kde ulovit nějaké voliče.
Začnu ranou do vlastních řad, protože na tomto příkladu uvidíme nesmyslnost cen jízdného v Praze velmi jasně. Je mi 63 let a mám roční kupón na pražskou MHD za 1280 korun. Ano, za pouhých 1280 českých korun na rok! Je to naprostý ekonomický nesmysl, protože jízdné na den mě tak vychází na 3,50 korun. Přitom každý den použiji několikrát metro a tramvaj. Který finančně negramotný hlupák to vymyslel? A proč vůbec někdo další připustil, že to pořád existuje? Tento roční kupon si může zakoupit člověk ve věku 60 až 65 let. Tedy jsou to většinou lidé, kteří pracují. Proč mají mít takovou výhodu? Nedává to smysl. Kdyby stál roční kupón pro dospělého pracujícího v Praze například 5000 korun (lepší by samozřejmě bylo baťovských 4999), pořád by to bylo nejenom únosné, ale i levné.
Celoroční pražský kupón pro dospělé, tak dopravní podnik metropole označuje lidi ve věku 15 až 60 let, stojí v současnosti 3650 korun, tedy v přepočtu na den pouhých 10 korun. Tady je další prostor pro vyšší cenu. Ale výkřiky některých pražských politiků, že cena má skočit na dvojnásobek, jsou stejně chytré jako se střelit do nohy a druhý den se pokusit běžet pražský maraton. Zdražit ano, ale postupně, protože 3650 korun za rok je skutečně málo.
Určité úpravy by se daly udělat i v cenách jízdného pro děti a studenty. Děti do 15 let jsou v Praze přepravovány zdarma. To je naprosto v pořádku, protože mnohé z nich využívají při cestě do školy MHD. Bezplatnost by se mohla posunout až do věku 18 let, a naopak pro studenty od tohoto věku, by kupón mohl o něco podražit. Proč? Stojí pro studenty do 26 let dnes 1280 korun. To je suma, kterou si mladý člověk vydělá na brigádě velmi rychle. Mladá generace své vydělané peníze investuje jak do svého vzdělání, tak i na dovolenou, nákup mobilů a další věci. Několik tisíc na dopravu by proto unesla, výmluvy, jak je to těžké, neplatí, protože firmy pořád poptávají lidi i na brigády a další práci. Kdo chce, tak práci v Praze najde. A investovat do své dopravy je přirozené.
Argumentem mnoha pražských politiků při diskusích o ceně jízdného také je, že cena musí být sociálně únosná. No jistěže. Ale kolik je v metropoli skutečně sociálně potřebných? Ví to pražští zastupitelé? Nebo jen tak šermují s čísly? Pokud tvrdí, že sociální dávky mají být adresné a že to pořádně kontrolují, tak by to měli vědět přesně. Pak ať takoví lidé jezdí se slevou, ale levné plošné jízdné, jak to vidíme dnes, je nesmysl.
Dalším aktuálním argumentem pro zdražení je tvrzení, že pražskému dopravnímu podniku chybí 300 milionů korun. Jenže Praha měla loni na účtech přebytek 100 miliard. Takže místo „rychlého doplnění 300 milionů“ by to chtělo spíše připravit lepší vizi, jak vlastně s MHD postupovat dál a co ještě finančně únosné je a co nikoli. U toho i pracovat s cenou jízdného výhledově, ne jednou za mnoho let.
Už tisíckrát jsem na pražskou MHD nadával, protože pražský magistrát s oblibou mění linky (zejména tramvajové), opakovaně nás sužují výluky a někdy to prostě chvíli někde stojí a do práce či na schůzku dorazíte pozdě. Na druhou stranu je MHD v české metropoli jednou z nejkvalitnějších na světě. Spoje jezdí s vysokou frekvencí (když něco nejede deset minut, tak už všichni brblají) a také si většina cestujících neuvědomuje jednu podstatnou věc – doprava v Praze je nejenom levná, ale i bezpečná. Ne, že by se nikdy nic nestalo, ale obecně můžete bezpečně jezdit v noci, bezpečně mohou jezdit také ženy a děti. Važme si toho a udržujme to. Dopravní prostředky jsou až na výjimky také čisté. My Pražáci jsem ale zpovykaní, nevážíme si kvalitní MHD.
Městská hromadná doprava je ale něco jako medicína či armáda. Nalijte do nich, kolik chcete peněz, vždy se někde utratí, občas ani nevíte jak a občas se něco ukradne. Takže věcí na zlepšení je hodně, ale MHD se také musí nákladně udržovat, vylepšovat a dostavovat. Je to nekonečný a nákladný proces. Musí se proto za něj přiměřeně zaplatit. Ne aby to rodiny moc zatěžovalo a překvapovalo, ale ani to nemůže být tak levné, jako je to v Praze dnes. Je naprosto nesmyslné jezdit za den za 10 korun, či dokonce za 3,50. Zdražení je na místě, ale měli by to umět pražští politici i dobře vysvětlit a pracovat na tom kontinuálně. Měli by představit plán, jak to bude za rok, za tři, za pět let. Ne se jednou za deset let probudit a začít kolem sebe sekat.
